name | autoweek.cz

Hon na čarodějnice

07.10.2011 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Agentura Edmunds se ohlédla za hysterií, která způsobila obrovské škody na pověsti automobilky Toyota. Kam se najednou vytratily stovky případů náhlého zrychlení a údajné desítky mrtvých obětí tohoto fenoménu? Nešlo jen o mediální bublinu?

Vzpomínáte si, jak automobily, a to zejména Toyoty, náhle začaly o své vůli zrychlovat a jejich řidiči zůstávali bezmocní často až do chvíle nárazu? Odehrávalo se to na začátku roku 2010 a média uváděla počty údajně zahynulých lidí.

Nyní se podívejte na níže uvedený graf sestavený analytiky firmy Edmunds. Je to prosté. Ukazuje počet všech stížností na všechny automobily od jakékoli automobilky za jeden měsíc. Vidíme, že v únoru 2010 počet stížností na náhlé zrychlení auta prudce vzrost. Poté, co média začala psát o tomto problému, počet stížnosti náhle stoupal. Maxima dosáhl v březnu a pak se sjednotil na úrovni o něco vyšší než na konci roku 2009. Logickou úvahou dojdeme k tomu, že počet stížností by měl být na přibližně stále stejné úrovni. Proč tedy auta začala zrychlovat jen v únoru a březnu 2010? Byl vrchol honu na čarodějnice. Ty čarodějnice nesly jméno Toyota a Lexus.

Vrcholný podvod přinesla televizní stanice ABC News. Ta vylovila profesora Davida Gilberta z university v Jižním Illinoisu. Gilbert připravil detailní rozbor elektroniky vozu Toyota Avalon dokazující, jak chyby v elektrických obvodech působí náhlé zrychlení vozu. Nejenže se při vysvětlování dopustil hrubých chyb při vysvětlování základních pojmů elektrotechniky, ale zcela pominul fakt, že úplně identické zapojení používá řada dalších vozů různých japonských a evropských značek. Ač pan profesor způsobil pobouření mezi odborníky a posměch mezi studenty, do té doby bezúhonná pověst Toyoty jakožto výrobce pověstného nadprůměrnou spolehlivostí a kvalitou výroby, byla ta tam. Zprávu ochotně převzala média z celého do světa, včetně českých, a hon na Toyotu se šířil jako lavina. Přitom šlo o pomluvu.

Toyota byla přinucena uskutečnit jednu z největších svolávacích akcí historie. Důvodem nebylo odstraňování technických nedostatků, ale především uklidnění veřejnosti. Nic nepomáhalo ani to, že popis nejvážnějších nehod jednoznačně ukazoval na neuvěřitelné chyby řidičů. Té nasvědčoval i průběh nehody, která vše v záříroku 2009 odstartovala. Policejní důstojník Mark Saylor při ní několik desítek sekund nedokázal zpomalit svůj nekontrolovaně zrychlující Lexus. Namísto šlápnutí na brzdu zatelefonoval na nouzovou linku 911! Při nehodě zahynul Saylor a další tři lidé. Nikdy se neprokázalo, že by zrychlující automobil nezastavil po sešlápnutí brzdy.

Když hysterie odezněla a média si našla jiná témata, auta se jakoby zázrakem začala chovat opět úplně normálně. Poté, co severoamerický Národní úřad pro silniční bezpečnost NHTSA Toytou v únoru 2011 zprostil všech obvinění, došlo dokonce k malému poklesu v počtu hlášení. Pak se ale vše opět dostalo do obvyklého stavu.

Tabulka ukazuje počet stížností k srpnu 2011 spolu s průběžným podílem na trhu u deseti značek s největším počtem stížností na syndrom náhlého zrychlení. Vše je tak jak má být - tedy až na to, že si řidiči o hodně častěji stěžují na vozy koncernu Chrysler (tj. Dodge, Jeep a Chrysler)...

Z připojeného grafu můžete vidět, že honu na čarodějnice se stále dobře daří i ve Spojených státech. Ale nejen tam. Vzpomínáte, jak se v té době o Toyotě psalo tenkrát u nás? A zaregistrovali jste někde v našem tisku, že byla Toyota v USA zcela zproštěna všech obvinění?