name | autoweek.cz

Hummer - opravdu americká legenda?

26.02.2010 | Vladimír Rybecký | Aktuality

Jak se mnozí obávali už při uzavření kontraktu mezi GM a společností Sichuan Tengzhong Heavy Industrial Machinery, čínská vláda nepovolila vynaložit na tuto investici dolary (přesněji řečeno 150 milionů dolarů). Značka Hummer je tedy (zřejmě) definitivně odsouzena k zániku.

Vzhledem k tomu, že neznámá čínská společnost nebyla schopná dostát svému příslibu z června 2009, rozhodlo vedení GM definitivně ukončit činnost značky Hummer. V podstatě to jen znamená potvrzení současného stavu, protože výroba těchto vozů už byla před několika týdny zastavena a značka už byla převedena pod společnost Motors Liquidation, která spravuje pasiva po zbankrotovaném GM. „Nové“ GM samozřejmě přebírá záruční závazky na tyto vozy a bude i nadále na ně dodávat náhradní díly.

Hummer se ve své velmi krátké historii stal symbolem všeho obdivovaného i nenáviděného na Spojných státech amerických. Už převzetí této značky bylo ukázkou ignorance vedení GM a následující dění jen dokládalo neschopnost využít její (pochybný) potenciál.

Zánik Hummeru vůbec není důsledkem ekonomické krize, jak se často tvrdí. GM si nesmyslnost této značky uvědomilo mnohem dříve, už v době, kdy její prodej kulminoval. Monstra s astronomickou spotřebou a tudíž i produkcí nejrůznějších emisí bylo reliktem z doby, která končila už když byla tato značka uměle vytvořena. To se plně potvrdilo v okamžiku, kdy se cena benzinu v USA přehoupla přes hranici 4 dolarů za galon. Prodej těchto dynosaurů v USA během tří let poklesl z rekordních 71 524 vozů v roce 2006 na pouhých 9046 aut v loňském roce.

Hummer už dlouho vůbec nezapadal do nového pracně budovaného image GM jakožto producenta vysoce efektivních vozidel ohleduplných k životnímu prostředí. O prodeji značky se proto mluvilo už dávno a v roce 2008 byla oficiálně zveřejněna výzva všem zájemcům.

Nejmladší americká značka dokonale zapadala do konce 90. let, kdy pomáhala zvyšovat sebedůvěru Američanů ve své schopnosti a dokázala oslovovat ty největší individualisty jimž nezáleželo na penězích. Jenže to vše trvalo jen velmi krátce. Velmi brzy se dokonce i v USA začalo objevovat stále více lidí, pro něž se tato monstra na normálních silnicích stávala symbolem arogance a pohrdání svým okolím.

Hummer nebyl hrdinou operace Pouštní bouře, jak se obvykle tvrdí. Tím bylo vojenské terénní vozidlo HMMWV (High Mobility Multipurpose Wheeled Vehicle). To bylo zaváděno do výzbroje americké armády od poloviny 80. let jako náhrada zastaralých vozů Jeep pamatujících ještě válku ve Vietnamu. Krkolomné označení tohoto robustního vozidla si vojáci zkrátili na Humvee (zprvu Hum-Vee).

První Humvee se představil v roce 1979 a první skutečné bojové nasazení tato vozidla absolvovala v roce 1989 v Panamě. Plně se brzy na to osvědčila při bojích v ulicích somálského Mogadiša.

Výrobcem těchto vozidel nebylo GM, ale společnost AM General, relikt po zaniklém koncernu American Motors. Když společnost AMC i s automobilkou Jeep přešla v roce 1982 do majetku Renaultu, Američané z ní vyvedli produkci Jeepů pro vojenské účely osamostatněním společnosti AM General.

Díky mediálnímu pokrytí první války v Iráku v roce 1990 se tato vozidla stala velmi populární. Společnost AM General proto z nich odvodila civilní verzi, kterou v roce 1991 představila pod jménem Hummer. Prodej těchto monster nikdy nepřekročil hranici 1000 kusů. Pro jeho oživení proto byla v roce 1998 uzavřena dohoda s General Motors o nabízení Hummerů prostřednictvím dealerů GM. V prosinci 1999 GM odkoupilo značku Hummer, ale AM General pokračovalo v produkci vojenské i civilní verze.

GM posléze pod značkou Hummer vystavilo několik konceptů postavených na bázi platforem svých terénních vozidel. Původní Hummer dostal nové označení H1 a doznal výrazné modernizace. V roce 2003 GM zařadilo do výrobního programu nový model H2, podivné vozidlo postavené na bázi Chevroletu Tahoe, které zůstalo na půli cesty mezi klasickým Hummerem a normálním autem. K němu byl v roce 2005 připojen mnohem praktičtější ale i konvenčnější model H3, postavený na platformě pick-upu Chevroletu Colorado.

S modely H2 a H3 se GM pokusilo svrhnout z trůnu symbolu terénních vozidel Jeep. To ovšem bylo hodně naivní a nemělo šanci na úspěch. Jeep nežije z odkazu legendárních vojenských vozidel ze 2. světové války, ale nabízí kupujícím vozidla jaká jsou opravdu praktická. To se o žádném Hummeru nikdy nedalo říci. Navíc použitím platforem Chevroletu Hummer zcela ztratil důvěryhodnost. K něčemu podobnému se Jeep nikdy nesnížil (uvidíme ale, zda jej k tomu nedovede spolupráce s Fiatem).

Hummery se sice staly oblíbenými auty kluků, kteří na ně neměli, ale majitelé Hummerů jsou v očích i americké veřejnosti byli nesnesitelnými narcisisty. Hummery musely dostat řadu výjimek z amerických předpisů týkajících se bezpečnosti, protože vzhledem k vysoké hmotnosti překračují požadovanou brzdnou dráhu a kvůli špatnému výhledu i velké šířce ohrožují vozidla v okolí.

Když přišel dramatický růst ceny benzinu, existence Hummeru po pouhých deseti letech pod hlavičkou GM ztratila definitivně smysl. Možná ale byla škoda, že se nerealizoval žádný z mnoha zajímavých konceptů, většinou postavených na bázi H2. Ty naznačovaly trochu jiný přístup, než jen prostě obrovské auto. Jenže k jejich zavedení do výroby nikdy nebylo ve vedení GM dost odvahy. Pokus prodat značku obskurní čínské firmě bylo jen prodlužováním agonie. Na tom nic nemohlo změnit ani představení všeobecně vysmívané hybridní verze H3 ani obdivuhodné výkony Robbyho Gordona při nejrůznějších terénních závodech včetně Rallye Dakar.

Hummer ve skutečnosti dopadl lépe než jeho předek Humvee. Jeho plochá podlaha se totiž v nové válce v Iráku ukázala jako velmi zranitelná. Po najetí na miny přišlo v těchto vozidlech o život nebo k těžkým zraněním s trvalými následky více vojáků než v bojových akcích. Z hrdiny první války v Perském zálivu se stal postrach vlastních vojáků. Americká armáda je proto musela urychleně začít nahrazovat obrněnými vozidly úplně jiného konceptu. Humvee dnes ve velkém používá americká Národní garda a od Američanů je koupila také nově budovaná irácká armáda…