name | autoweek.cz

Detroit Electric - budoucnost, která už byla

04.11.2009 | Vladimír Rybecký | Trendy

Na Národním festivalu vozidel s elektrickým pohonem v australské Canbeře byl největší senzací automobil Detroit Electric Brougham. Byl vyroben v roce 1917 a rodině Allenových ze Sydney sloužil nepřetržitě 30 let až do roku 1947, než byl uložen do muzea.

Během 1. světové války byl v Austrálii velký nedostatek benzinu. Proto se radnice města Sydney rozhodla vybudovat nabíjecí stanici, v níž bylo možné dobíjet elektricky poháněná vozidla za velmi výhodnou cenu. To podnítilo zájem o elektromobily.
 

Arthur William Allen z Edgelcliffu na předměstí Sydney si u firmy Angus & Son pořídil elektromobil Detroit Electric v roce 1917. Prodejce tyto vozy propagoval pod heslem: "Budoucnost automobilů je v elektřině. Nejlepší auto s elektrickým pohonem je Detroit Electric. Elektřina bude den ode dne levnější. Vozidla na elektřinu se snáz ovládají, jsou levnější, spolehlivější, pohodlnější a především bezpečnější."
 

Allen každodenně absolvoval cestu do zaměstnání v centru Sydney dlouhou tam a zpět 64 km a každou noc vůz dobíjel ze zásuvky. Ač nikdy dříve auto neřídil, ovládání Detroitu zvládl snadno, což jej vedlo k tomu, že jich pro rodinu koupil několik dalších. Jedinou nesnáz jemu, stejně jako jiným uživatelům, působila jízda z kopce, protože brzdy byly nedostatečné a při zpomalování těžkého vozidla motor nepomáhal. Allen byl svým Detroitem tak nadšen, že jej používal i když kolem jezdila mnohem modernější auta. Jezdil s ním každičký den až do své smrti v roce 1941. A s dalším rodinným Detroitem jezdil jeho syn Denis ještě v době 2. světové války, kdy opět nebyl benzin k sehnání. S tímto vozem pak v roce 1947 dojel do muzea Powerhouse, kde je dosud vystaven.
 

Obdivovaný automobil poháněl elektromotor dodávající při napětí 80 V výkon 7,5 kW. Byl kombinován s pětirychlostní převodovkou, což zde umožňovalo využívat nejen pět rychlostí pro jízdu vpřed ale i vzad. Největší rychlost byla 48 km/h.
 

Výroba elektromobilů Detroit Electric byla zahájena v roce 1907. Dojezd na jedno dobití akumulátorů byl 130 km, přičemž v rámci firmou sponzorovaného testu ujela posádka jednoho vozu v roce 1913 na jedno nabití úředně změřenou vzdálenost 340 km (přesně to bylo 211,3 míle). Ještě jednou si připomeňme - v roce 1913!
 

Vozidla Detroit Electric byla standardně poháněna pomocí olověných akumulátorů naplněných kyselinou sírovou, které předčily všechny ostatní systémy schopností rozjezdu i ve velkém mrazu. V letech 1911 až 1916 se za příplatek 600 dolarů do vozu přidávaly ještě Edisonovy akumulátory Ni-Fe (nikl-železo), které byly naopak odolnější pro provoz ve vysokých teplotách, vynikaly velkou životností a rychleji se dobíjely.
 

V roce 1916 vyrobilo 1500 zaměstnanců firmy 2000 elektromobilů. Elektromobily byly v té době velmi oblíbené především mezi ženami a lékaři. Důvod byl prostý - nevyžadovaly totiž obtížné (a nebezpečné) startování motoru pomocí kliky, nedělaly hluk a cestující po jízdě v nich nepáchli po benzinu a kouři. Lékaři snadné spouštění oceňovali proto, že museli jezdit za svými pacienty a startovat mnohem častěji, než běžní řidiči. Předností elektromobilů byla i mnohem snadnější údržba a obsluha. Vozidla firmy Detroit Electric patřila mezi mnoha tehdejšími výrobci (z nejznámějších připomeňme značky Columbia, působící v letech 1897 až 1913, a Raunch&Lang, prodávající v období 1905 až 1920) k nejlepším pro vysokou kvalitu zpracování karoserie a interiéru a komfort jízdy. Teoreticky menší rychlost elektromobilů nevadila, protože na tehdejších nekvalitních silnicích se beztak nedalo jezdit rychleji a elektromobily se používaly především ve městech.
 

Sám Henry Ford si v roce 1908, tedy v roce, kdy spustil výrobu modelu T, pořídil jeden vůz Detroit Electric, další si koupil v roce 1910 a ještě jeden roku 1914. Velkým příznivcem těchto vozidel byl také Thomas Alva Edison.
 

Vozidla Detroit Electric konstruoval George M. Bacon. V roce 1911 firma změnila jméno na Anderson Electric Car, ale roku 1919 se vrátila k původnímu Detroit Electric. Smrtelný zásah elektromobilům dal počátkem 20. let Cadillac, když zavedl elektrický startér. Zájem o elektromobily klesal. V době hospodářské krize firma ještě vyráběla na individuální zakázky, ale poslední vůz vyjel roku 1929. V roce 1939 firma ukončila činnost.
 

V březnu 2009 byla činnost firmy obnovena s pomocí výrobce vozidel s elektrickým pohonem ZAP a čínskou společností Youngman. Už byla též ohlášena spolupráce s malajsijskou automobilkou Proton. Ta chce představit nový vůz na podvozku dodaném novou Detroit Electric. Model e63 bude vybaven lithio-iono-polymerickými akumulátory umožňujícími rychlé dobíjení - proudem 13 A za osm hodin nebo 32 A za 3,2 hodiny, přičemž při režimu rychlodobíjení má být dosaženo 90 % kapacity za 20 minut. Akumulátory mají mít životnost 2000 cyklů a umožňovat dojezd 180 km při schopnosti dosahovat až 180 km/h.