bariéry v rozvoji použití zemního plynu v dopravě | Aktuality | autoweek.cz

Bariéry v rozvoji použití zemního plynu v dopravě

Bariéry v rozvoji použití zemního plynu v dopravě

12.12.2018 | | Aktuality

Český plynárenský svaz analyzoval jak se daří odstraňovat překážky v rozvoji použití zemního plynu v dopravě definované v roce 2015. Největší překážkou je i nadále přístup generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, které nerespektuje ani výsledky vlastních analýz.

Národní akční plán Čistá mobilita, který byl schválen vládou ČR v listopadu 2015, vytipoval následujících sedm bariér bránících rychlejšímu rozvoji použití plynu v dopravě (a s tím spojenými možnostmi snížení emisí z dopravy):
P1 úprava právních předpisů PHM pro LNG vozidla
P2 řešení problematiky garážování CNG vozidel
P3 odstranění bariér v oblasti servisování CNG vozidel
P4 podpora drážních vozidel CNG/LNG
P5 podpora průjezdnosti ČR kamióny LNG
P6 snížená sazba daně pro CNG/LNG i po roce 2020
P7 podpora rozvoje využití biometanu v dopravě
 
Lze konstatovat, že do současné doby se řadu překážek podařilo odstranit, resp. omezit jejich negativní důsledky.
 
Úkol P1 - byly vydány legislativní dokumenty zákon č. 151/2017 Sb. a novela 153/2017 Sb.
 
Úkol P3 - pro servisování CNG vozidel bylo v roce 2016 vydáno TPG 982 02
 
Úkol P5 - pro průjezdnost LNG kamiónů byla první LNG plnicí stanice v České republice v průmyslové zóně Louny uvedena do provozu v roce 2017 a předpokládá se, že záměr NAP CM mít v ČR pět LNG stanic do roku 2025 bude splněn, neboť projekty LNG stanic pro rozvojové programy MD ČR již byly předloženy.
 
Úkol P6 - snížená sazba daně CNG/LNG byla do roku 2025 potvrzena Memorandem z dubna 2018
 
Úkol P7 - k využití biometanu v dopravě - draft novely zákona č. 165/2012 Sb. o POZE předpokládá provozní podporu výroby biometanu.
 
Úkol P4 (podpora drážních vozidel CNG/LNG) byl po ukončení vývoje CNG lokomotivy zrušen pro nezájem o rozšíření CNG v železniční dopravě.
 
Úkol P2 (řešení problematiky garážování CNG vozidel) je jediným úkolem, který se, přes tříletou intenzivní spolupráci ČPS, Škoda Auto, TUV Sud, RWE/innogy Energo, GasNet, E.ON, PPD, Iveco Bus a dalších s GŘ HZS nepodařilo uzavřít. Skutečností je, že přes shromáždění řady podkladových materiálů z domácí scény i ze zahraničních zdrojů, nehodlá GŘ HZS ustoupit z požadavků na speciální vybavení garáží pro CNG vozidla, a to přesto, že v sousedních zemích (SRN, Slovensko, Rakousko) není vjezd CNG vozidel do garáží ve srovnání s vozidly s klasickými PHM nijak omezen, což je mj. v souladu i s americkou požární normou NFPA 88A, která konstatuje, že „únik zemního plynu v garážích by neměl představovat vyšší riziko, než únik konvenčních motorových paliv“.
 
Vyšší riziko benzínových vozidel ve srovnání s CNG automobily (tj. názor shodně akceptovaný v SR, Rakousku i SRN a uvedený i ve shora citované americké požární normě) nakonec uvádí i materiál předložený v prosinci 2017 ze strany GŘ HZS s názvem Parkování CNG A LPG vozidel v podzemních garážích - rešerše problematiky, kde se mj. konstatuje že: „netěsná benzínová nádrž představuje větší potenciální nebezpečí, než netěsná palivová nádrž na CNG“(!).
 
Přestože předmětná problematika byla s GŘ HZS již dvakrát projednávána na úrovni náměstků ministrů MPO, MŽP a MD ČR (naposledy v červnu 2018), dosud se nepodařilo dojít k přijatelným kompromisům. Proto bude - ještě po určitém dílčím technickém vyjasnění problematiky mezi ČPS, Škoda Auto a GŘ HZS - připraveno jednání zainteresovaných ministrů.