železnice proti letectví i kritika zavádění nabíjecích míst | Aktuality | autoweek.cz

Železnice proti letectví i kritika zavádění nabíjecích míst

Železnice proti letectví i kritika zavádění nabíjecích míst

21.04.2021 | | Aktuality

Týdenní dávka nejnovějších zpráv o mobilitě z celé Evropy od Seana Gouldinga Carrolla z Euractiv.
S problematickým zaváděním vakcín v EU a nárůstem případů Covid-19 v některých částech Evropy mnozí lidé vnímají rok 2021 ani ne tak jako rok postpandemické svobody jako spíš jako prodloužení roku 2020. Jedna skupina, která je ohledně roku 2021 mnohem méně optimistická, než byla před několika měsíci, jsou železniční sdružení, která formálně požádala, aby byl „Evropský rok železnice“, který se v současné době slaví (budiž vám odpuštěno, pokud jste si toho nebyli vědomi), byl rozšířen na rok 2022.
 
„Je patrné, že omezující sanitární opatření brání plnému uplatnění aktivit zúčastněných stran na podporu železnice. Proto vás žádáme, abyste zvážili prodloužení této vynikající iniciativy do prosince 2022, aby byla ještě úspěšnější,“ uvádí se v otevřeném dopise zaslaném vedoucím představitelům Evropské komise, Parlamentu a Rady.
 
Mezi hlavní obavy železničních asociací patří neschopnost pořádat akce s osobní účastí, což je hlavní náplň projektu Connecting Europe Express - vlaku, který bude putovat do měst po celé Evropě aby zdůraznil výhody cestování po železnici.
 
Někteří poslanci však mají pocit, že příští rok by bylo lepší strávit oslavou jiné pandemií postižené formy dopravy - letectví: 96 zákonodárců ze skupiny Sky & Space Evropského parlamentu požaduje, aby se rok 2022 stal „Evropským rokem letectví“. „Létání je nedílnou součástí našeho moderního života. Vyhlášením roku 2022 za rok letectví vytvoříme příležitost spojit potřeby leteckého sektoru, otázky udržitelnosti i ochrany klimatu a touhu lidí znovu cestovat,“ uvedla německá europoslankyně Monika Hohlmeierová.
 
Francie pozastavuje krátké vnitrostátní lety
Francie dospěla k průlomovému rozhodnutí, když po bouřlivých diskuzích oznámila, že pozastaví vnitrostátní lety, které lze nahradit vlakovým spojením kratším než dvě a půl hodiny. Délka dvě a půl hodiny představuje kompromis, protože klimatická komise, zřízená francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, původně jako mezní bod pro zákaz letů doporučovala vlakové spojení v délce maximálně čtyři hodiny. Ministr dopravy Jean-Baptiste Djebbari řekl poslancům: „Vybrali jsme dvě a půl hodiny, protože čtyři hodiny znamenaly riziko izolace vnitrozemských území, včetně většího Massif Central, což by bylo nespravedlivé.“
 
Předpokládá se, že francouzské rozhodnutí vyvolá dominový efekt a přiměje ostatní země, aby jej následovaly.
 
ECA tlačí Komisi, aby nejprve nabíjela
Evropský účetní dvůr ECA, orgán pověřený monitorováním výdajů Evropské unie, zaslal Evropské komisi přísnou výtku. Vydal zprávu kritizující zavádění nabíjecích míst v EU a uvedl, že postupuje příliš pomalu na to, aby mohl být splněn cíl EU, tj. 1 milion nabíjecích míst do roku 2025 a 3 miliony do roku 2030. Zpráva rovněž zjistila, že úroveň infrastruktury pro elektrické nabíjení se v jednotlivých členských státech výrazně liší, přičemž nejsou harmonizovány ani platební metody. To znamená, že majitelé elektromobilů možná budou muset pro jednu cestu kupovat více předplatných karet.
 
„V loňském roce měl každý desátý z prodaných automobilů v EU elektrické nabíjení, ale nabíjecí infrastruktura je v EU nerovnoměrně dostupná,“ uvedl člen ECA odpovědný za tuto zprávu Ladislav Balko.
 
Neohrožení auditoři dokonce sami otestovali dostupnost nabíjecích míst a vydali se v elektromobilu na výlet po silnicích přes Německo, Francii a Itálii. Celkově získali „pozitivní“ zkušenost, ale našli prostor pro zlepšení.
 
Nedlouho před tím Evropská asociace výrobců automobilů ACEA a nevládní organizace Transport & Environment ve společném dopise předaly Evropské komisi petici ohledně tématu nabíjecích míst. Zaměřili se na těžká nákladní vozidla, přičemž tvrdí, že do roku 2025 by mělo být v EU rozmístěno 11 000 dobíjecích míst pro elektrická nákladní vozidla a do roku 2030 by to mělo být až 42 000.
 
Pneumatiky a mikroplasty
Na všech pneumatikách vyrobených po 1. květnu se bude používat aktualizované označení etiketami. Ty budou obsahovat informace o tom, jak pneumatiky fungují ve vlhkém počasí, o jejich palivové efektivitě a jak hlučné jsou, ale ke zklamání ekologických aktivistů zatím nepokrývají otěr.
 
I když požadavek na hodnocení otěru pneumatik - hlavního přispěvatele do mikroplastů v Evropě - byl do předpisu o označování pneumatik původně zahrnut, byl odsunut kvůli technickým otázkám jak měřit rychlost s níž se částice z pneumatik uvolňují.
 
„Revize nařízení o označování pneumatik byla skvělou příležitostí jak směřovat spotřebitele k pneumatikám, které uvolňují méně mikroplastů, ale evropští činitelé s rozhodovací pravomocí se rozhodli tak neučinit. Absence testovací metody bude opakovaně zneužívána jako záminka k tomu, aby se nepřijímala žádná rozhodnutí, a to navzdory zjevnému dopadu mikroplastů z opotřebovávání pneumatik na zdraví a životní prostředí,“ uvedla programová manažerka zelené nevládní organizace ECOS Valeria Bottaová.
 
Evropská asociace výrobců pneumatik a pryže ETRMA, lobbistická skupina zastupující společnosti jako jsou Bridgestone, Goodyear a Pirelli, pro Euractiv uvedla, že spolupracuje s Komisí na vývoji „spolehlivé a reprodukovatelné metody měření otěru pneumatik“. Předpokládá se, že schválená metodika bude zavedena do roku 2023.
 
Kromě označování prosazují ekologické skupiny rovněž změny v konstrukci pneumatik aby se zabránilo úniku částic, ale průmysl se brání a tvrdí, že hledají na špatném místě. „Faktory, jako jsou chování při jízdě, vlastnosti silnice a vozidla, mohou mít v celku mnohem větší vliv na rychlost, jakou se tvoří částice opotřebení pneumatik, než samotná konstrukce pneumatik,“ uvádí ETRMA.