kurzarbeit proto, že nic nefunguje, nebo nic nefunguje kvůli kurzarbeitu? | Aktuality | autoweek.cz

Kurzarbeit proto, že nic nefunguje, nebo nic nefunguje kvůli kurzarbeitu?

Kurzarbeit proto, že nic nefunguje, nebo nic nefunguje kvůli kurzarbeitu?

25.09.2020 | | Aktuality

Generální ředitel Liqui Moly Ernst Prost o tom, jak se německá ekonomika vypořádává s koronavirovu krizí. Diví se, jak na drastické řezy reaguje část firem a část lidí v Německu.
Covid-19 má obrovské dopady a negativně ovlivnil ekonomiku - už dokonce i automobilový průmysl a subdodavatelské firmy. Jak se s tím potýká německá ekonomika popisuje šéf Liqui Moly Ernst Prost ve svém oběžníku určeném jeho kolegům a kolegyním. Ernst Prost se diví, jak na drastické řezy reaguje část firem a část lidí v Německu.
 
Milé kolegyně a milí kolegové,
jasně, korona udeřila. Jako blesk, jako dělová koule, jako bomba. Co se dělá v takovém případě? Vyzývám všechny, aby se postavili na obranu, vzepřeli se, bojovali, vší silou čelili těmto úderům pod pás. A co vidím, že se - ne všude - ale přece jen často děje? Přesný opak. Se souhlasem a částečně fatalisticky přijímáme to, co přichází, využíváme státní podpůrné programy a z kurzarbeitu si děláme roční dovolenou.
 
Nic už nefunguje kvůli koroně? Nebo už nic nefunguje kvůli kurzarbeitu? To je také jasné: Když všechno zastavíme a jedeme na dovolenou, pak už nic nefunguje. S koronou to ale souvisí jen částečně. Řemeslníci mi vyprávějí, že jim nechodí zboží, protože závody jsou stále zavřené nebo jedou na kurzarbeit, a proto nemohou plnit své zakázky. Vydavatelé naříkají, že jim nechodí žádná inzerce, ale některého zastihnout je také nemožné. Dodavatelé od nás nedodávají, protože stejně nic nefunguje –proto nám chybí některé suroviny a obalové materiály.
 
Na tom něco nesedí. Samozřejmě, když je levnější poslat personál na kurzarbeit, stlačit tím náklady na mzdy a tímto způsobem přesto ještě částečně se ziskem ne pracovat, ale existovat, pak je jasné, že korona se musí použít jako fíkový list, abychom jím zakryli vlastní nečinnost.
 
Kolik let a desetiletí na tom byla naše ekonomika dobře? Stále nahoru, vyznačovat se růstem, rostoucími mzdami a téměř už automaticky neustále se zvyšujícími zisky? „Není nic těžšího než řada dobrých dní,“ říká se. A ještě těžší je přejít od úspěchů, blahobytu a pohodlí, na které si člověk velmi rychle zvykne, zpět k boji, dřině a větší skromnosti.
 
V mnoha firmách a jejich týmech spadla bomba a všechno rozcupovala. Tam se také bojuje. Tak, jak se bojovat musí, aby člověk a firma přežili. V jiných odvětvích a firmách se kurzarbeit a home office chápou spíše jako dodatečná dovolená nebo rok trvající sabatikl, v závislosti na tom, jak dobře stát pomocí našich sociálních systémů odčerpává vodu, kterou mnozí mají až po krk, a pumpuje peníze daňových poplatníků.
 
Kdy budu moct zase vyrazit na dovolenou a kdy zase začne Bundesliga?, starají se jedni, zatímco ostatní běží k insolvenčnímu správci. Zásahy teď dostávají stále větší okruhy a v současné době zahrnují i ty, kteří relativně pohodlně vykonávají své činnosti v obvyklých, zajetých manýrech na domněle bezpečném ostrůvku. Nejdříve to byli kadeřníci, kavárny a hotely a nyní se to dotýká výrobců automobilů, kteří se kdysi jevili pevní v kramflecích, a bohužel také jejich dodavatelů. Po kurzarbeitu následují hromadná propouštění. Banky to sledují a snižují úvěry. I staviteli, který svépomocí buduje svůj dům a možná ztratí svou práci.
 
No, ekonomika se nenachází v jakési bublině. Ne. Ekonomika, to jsme my všichni, 83 milionů Němců. A všechno souvisí se vším. Made in Germany - značka, určitý řád za vynikající kvalitu a inovace. Pro mě ale vždycky také záruka spolehlivosti, přesnosti, ctižádostivosti, píle, vědomí zodpovědnosti a schopnosti když na to přijde podávat větší výkon a tvrději pracovat než v normálních časech. S krizí totiž nelze bojovat kurzarbeitem, ale pouze větším nasazením. Ctnosti jsou zapotřebí pokud to nechceme zabalit. A ctnosti máme. Musíme je jen aktivovat. Pak zvládneme i tuto krizi.
I tu další a další, které přijdou s takovou jistou, s jakou uslyšíme amen v kostele.
 
Srdečně
Váš Ernst Prost
generální ředitel