pohádka o dvou automobilkách | Aktuality | autoweek.cz

Pohádka o dvou automobilkách

Pohádka o dvou automobilkách

27.12.2011 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Nad možnými dopady případného rozpadu eurozóny na automobilový průmysl se na stránkách Automotive News Europe zamysleli Laurence Frost a Christiaan Hetzner. Část z jejich zajímavých úvah vám přiblížíme.

Volkswagen Golf a Fiat Panda jsou starší než Evropská unie. Rozpad eurozóny by přinesl vážné bolesti hlavy pro jeden a možné posílení pro druhého. Severojižní rozdělení EU, při němž by Itálie, Španělsko a Řecko opustily euro, by přinesl radikální proměnu hospodářské mapy a rozvrat dekády budování investičních rozvah a dodavatelských vztahů založených na měnové unii.

"Pokud by k tomu došlo, pak mezi evropskými automobilovými producenty nenajdeme žádné vítěze. Budou jen různé stupně porážek a velká závislost na ziskovosti domácí produkce," říká šéf pařížské konzultační firmy Xerti Global Alexander Law.

Rozpad eurozóny by byl doprovázen posílením německé měny, ať už by to byla znovu se navrátivší marka nebo více výběrové euro. To by zvýšilo domácí výrobní náklady a narušilo exportní možnosti Volkswagenu Golf.

Automobilový analytik Max Warburton to potvrzuje: "Německý automobilový průmysl by byl s návratem marky postižen poklesem konkurenceschopnosti při exportu." Odhaduje, že by při uvolnění směnného kurzu mohla mít nová marka o 20-80 % vyšší hodnotu než v roce 1999, kdy ji nahradilo euro.

Naopak Fiat Panda by se za hranicemi Itálie stal cenově mnohem přitažlivějším, protože nová lira by pod tíhou italského veřejného dluhu rychle ztrácela na hodnotě. Fiat z politických důvodů přestěhoval výrobu Pandy z Polska do Itálie. To by se v případě odchodu Itálie od eura mohlo vyplatit, protože by se snížily mzdové náklady na 68 000 dělníků v Itálii a tím se přiblížily k východoevropským.

"Něco takového si nechci ani představovat a nevěřím, že se to stane," odpověděl na dotaz týkající se možnosti rozpadu eurozóny výkonný šéf BMW Norbert Reithofer. Šéf Fiatu Sergio Marchionne novinářům odpověděl podobně: "Můžete plánovat cokoliv chcete, ale při takovémto seismickém vývoji vám nebudou veškeré plány k ničemu."

Případný rozklad eurozóny by postihl především automobilový průmysl pro jeho vysoké mzdové náklady a politické bariéry bránící restrukturalizaci. Automobilky jsou nuceny komplexně hodnotit každou továrnu, model, dodavatele a trh.

Pokud by Francie zůstala u omezeného eura, pak by se PSA a Renault dostaly do problémů s produkcí v jejich domácích továrnách, ale Španělsko by se stalo mnohem více konkurenceschopným, což by pomohlo i Seatu, patřícímu Volkswagenu.

Law připomíná, že na britských továrnách, patřících zahraničním výrobcům, jsou patrné výhody, jaké má pro jejich konkurenceschopnost skutečnost, že v roce 1992 země odstoupila od přípravných kroků k zavedení eura a ponechala si libru jako národní měnu: "Britský automobilový průmysl sice neexistuje z pohledu existence domácích značek, nicméně je stále velmi silný z hlediska produkce a výrobní síly."

Euro pomáhá německému exportu a současně podrývá vývoz italského zboží, protože je slabší než by mohla být německá marka a současně je mnohem tvrdší, než lira. "Itálie od zavedení eura ztratila svou konkurenceschopnost, takže jedinou světlou stránkou rozpadu eurozóny by byla možnost italských výrobců prodávat své produkty mnohem levněji v zahraničí," tvrdí ekonom banky Mizuho Riccardo Barbieri.

Volkswagen vloni vyvezl polovinu ze 2,12 milionu aut vyrobených v Německu, z čehož 70 % představoval model Golf. Zaměstnává přitom 181 000 lidí. Posílení měny by znamenalo oslabení postavení německých výrobců v Číně a Spojených státech, což jsou hlavní exportní trhy především pro BMW a Mercedes-Benz. Každé z těchto exkluzivních značek to přináší příjmy ve výši 19 miliard dolarů ročně a Volkswagenu 8 miliard dolarů. Posílení německé měny o 10 % by znamenalo snížení příjmů Volkswagenu o 14 %, Daimleru o 19 % a BMW o 22 %.

Jenže Volkswagen vstupuje do krizového období jako nejziskovější mezi masovými producenty aut. Dosahuje operativního zisku ve výši 4,7 %, zatímco u Fiatu to je jen 2 %. Volkswagen letos do konce listopadu v Evropě navzdory celkovému poklesu trhu o 1,4 % zvýšil prodej o 7,4 %, zatímco Fiat jako nejhorší vykázal pokles o 12 %. Z toho vyplývá, že by případný rozpad eura Fiatu ve skutečnosti nepřinesl žádné výhody. Fiat je závislý především na trzích v jižní části Evropy, kde by se případný kolaps ekonomiky projevil mnohem vážněji, byť by postihl celý kontinent.

Analytik Credit Suisse Erich Hauser varuje: "Rozpad měnové unie by způsobil tak enormní snahu kupujících šetřit, že si vůbec nejsem jistý, zda by Fiat mohl v Evropě přežít, takže by možná žádná v Itálii vyráběná Panda nebyla. Veškeré přínosy, plynoucí z oslabené liry, by se vytratily růstem nákladů na suroviny, dodávky komponent a úhrady pohledávek ve výši 17 miliard eur. I když by Němci mohli mít problémy s poklesem konkurenceschopnosti, jejich závazky nebudou tak závažné a peníze na jejich účtech budou mít vyšší hodnotu."

Všichni analytici se shodují v jednom - jestliže hledáme někoho, kdo by z případného rozpadu eura mohl těžit, pak by to nebyli Evropané. S rozpadem jejich domácích trhů a totálním rozvratem průmyslové strategie by se evropské automobilky staly ještě snazší kořistí především pro jihokorejské značky Hyundai a Kia, jejichž podíl na trhu dlouhodobě roste. Také Toyotě by proměna směnného kurzu na severu Evropy mohla pomoci zastavit čtyřletý propad podílu na evropském trhu. "Vyřešil by se tím největší problém Toyoty, kterým je silný jen, a to by jí poskytlo šanci na znovuzískání ztracených pozic," říká šéf Střediska automobilového výzkumu na universitě Duisburg-Essen Ferdinand Dudenhöffer.