projekční displej hud rizikem pro bezpečnost? | Aktuality | autoweek.cz

Projekční displej HUD rizikem pro bezpečnost?

Projekční displej HUD rizikem pro bezpečnost?

02.07.2015 | Rybecká Ivana | Aktuality

Nejnovější studie kanadské univerzity naznačuje, že projekční displeje HUD mohou snižovat bezpečnost jízdy. Průzkum naznačuje, že HUD displeje mohou vést k příliš velkému rozptýlení řidičů a následné ztrátě odpovídajícího soustředění v krizových okamžicích.
Za jízdy po dálnici, kdy jste ve svém zorném poli prostřednictvím projekčního displeje HUD (Head up Display) neustále zásobován informacemi, si můžete připadat jako pilot tryskového letadla na silnici, jenž má svůj vůz plně pod kontrolou a je připraven odvrátit jakékoli hrozící nebezpečí. Nedávná studie Univerzity v Torontu však ukazuje, že metoda řízení vozu prostřednictvím projekčních diplejů HUD, založená na schopnosti provádět více operací najednou, nemusí přispívat k bezpečnosti, ale naopak může být vyloženě nebezpečná.
 
Pomocí obrazů, které se promítají na vnitřní stranu čelní skla, jsou řidiči informování o všem počínaje obyčejným příchozím hovorem až po hrozící kolizi s automobilem, který před nimi prudce zabrzdí. Studie reakcí řidiče ukazuje, že samotnou podstatou upozornění na všechny události je rozptýlení. A řidiči místo aby byli schopni vnímat všechny tyto informace, musí rozdělit svou pozornost mezi sledování silnice a interpretaci důvodu varování.
 
Profesor Ian Spence z oddělení psychologie a jeho tým zjišťovali působení nezávažných informací v zorném poli řidiče. Použili dva testy. V prvním dobrovolníci vyplňovali testy na počítači, kdy měli co nejrychleji a nejpřesněji říci, kolik náhodně umístěných bodů bylo na obrazovce.
 
V některých testech se navíc objevovaly černě rámované čtverečky a dobrovolníci měli zaznamenat, kdy je rovněž spatří. Tento druhotný podnět se objevoval ve stejnou dobu jako body, ale neobjevil se ve všech testech.
 
Při hodnocení výsledků výzkumníci zjistili, že když se objevovaly jen body (bez čtverce), míra přesnosti určených bodů byla u účastníků testu vysoká. Když však na obrazovce k malému počtu bodů přibyl čtverec, účastníci si jej v jednom případě z patnácti nevšimli. Při větším počtu bodů, zobrazených současně se čtvercem, se tato nepřesnost zvýšila v průměru na jeden z deseti případů. Také zvýšení počtu bodů bez ohledu zda se čtverec objevil, či nikoli, snižovalo přesnost určení počtu bodů.
 
Výsledky vedly tým k přesvědčení, že přesnost splnění základního úkolu se zmenšuje úměrně počtu druhotných úkolů, které byly účastníkům zadány. V reálném světě to znamená, že řidiči nemohou reagovat na vícečetné podněty dostatečně efektivně, aby dokázali rozlišit hrozící nebezpečí od obecných informací. Jinými slovy řidiči, kterým se předkládá mnoho varování najednou, mohou být informacemi přetíženi.
 
„Bylo by nutné rozlišit například varování před kolizí a doporučení k odbočení. Jinak mohou být navzájem si konkurující varování nebezpečnější než žádná,“ řekl profesor Spence.
 
Při druhém testu na počítači měli dobrovolníci určit tvary, které se objevovaly náhodně v jiném poli bodů. Současně s body se nepředvídatelně a bez varování zobrazovaly trojúhelník, čtverec nebo kosočtverec, stejně jako by se to dělo v reálné situaci u HUD varování před vnějším nebezpečím.
 
Podobně jako u prvního testu při větším počtu bodů účastníci tvar vůbec nezaznamenali. Také často chybně určovali tvar a počítání bodů bylo mnohem obtížnější, když se náhle objevil tvar.
 
„Pozorovatelé se rozhodovali mnohem pomaleji když se mezi body objevil tvar, a to až o 200 %. Dva vizuální úkoly se navzájem narušovaly a oslabovaly rychlost reakce a přesnost. Varování, kterého si řidič nevšimne, a pomalá reakce představují skutečnou hrozbu pro bezpečnost. Kromě toho tato rivalita soupeřící o pozornost řidiče s největší pravděpodobností nastane v náročné situaci silničního provozu,“ řekl profesor Spence.