rada evropy kritizuje návrh „zelených“ akumulátorů | Aktuality | autoweek.cz

Rada Evropy kritizuje návrh „zelených“ akumulátorů

Rada Evropy kritizuje návrh „zelených“ akumulátorů

22.03.2021 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Země EU vyjádřily znepokojení nad tím, že návrh Evropské komise pro udržitelné akumulátory stanoví neproveditelné cíle a termíny a zvýší byrokratické náklady pro jejich výrobce, takže hrozí, že tyto předpisy budou před schválením zákona vyžadovat významné změny.
Cílem nařízení, navrhovaného Evropskou komisí, je snížit environmentální a sociální dopad výroby akumulátorů ve světle očekávaného růstu poptávky, protože elektromobilita stále více nahrazuje dopravu na fosilní paliva. Pokud bude tento návrh schválen, stanoví minimální podíl recyklovaného kobaltu, lithia, niklu a olova, které budou muset být používány v akumulátorech vyráběných v Evropě od roku 2030.
 
Návrh by také zpřehlednil vliv akumulátorů na životní prostředí, což by výrobce přimělo od roku 2024označovat uhlíkovou stopu každého vyrobeného akumulátoru. Na podporu recyklace chce Komise do roku 2025 zvýšit cíle sběru pro země EU ze současných 45 % na 65 % přenosných baterií a do roku 2030 na 70 %.
 
„Tento návrh, který je velmi ambiciózní, musí být realistický a musí odpovídat očekáváním těch, kterých se týká. Měli bychom se vyhnout legislativní zátěži pro provozovatele a pro veřejné orgány,“  řekl italský fyzik Roberto Cingolani během debaty Rady o legislativním návrhu Komise.
 
Dánsko návrh označilo za „skutečný krok správným směrem.“ Vyjádřilo však obavy z „ekonomické a administrativní zátěže, kterou může pro malé a střední podniky uvalit“.
 
Česká republika uvedla, že „navrhované požadavky na udržitelnost, deklaraci uhlíkové stopy každého akumulátoru a cíl minimálního recyklovaného obsahu jsou velmi ambiciózní a pro výrobce zatěžující. Navrhované nařízení by se naopak mělo více zaměřit na bezpečnostní požadavky pro továrny.“
 
Lotyšsko naléhá na Evropskou komisi aby „zjednodušila některá ustanovení a stanovila realistické časové rámce pro jejich provedení,“ přičemž upozornilo na potenciál návrhu zvýšit administrativní a finanční zátěž pro výrobce a konečné uživatele.
 
Bulharsko varovalo, že 20% zvýšení cíle v oblasti sběru baterií, navržené Komisí, zvýší pravděpodobnost nedodržování předpisů. „Bulharsko při stanovení úrovně ambicí vždy požadovalo racionalitu a proveditelnost. V tomto smyslu považujeme cíle sběru přenosných baterií pro rok 2025 za příliš ambiciózní.“
 
Belgický ministr životního prostředí Alain Maron vyzval Komisi, aby překročila rámec analýzy uhlíkové stopy, kterou označil za příliš restriktivní: „Pokud zdůrazníme uhlíkovou stopu, mohlo by to mít negativní dopad na další oblasti, jako jsou využívání minerálů, surovin, toxicita atd.“
 
Německo vyjádřilo obavy, že požadavky, stanovené v návrhu, by podkopaly práci jednotlivých vlád. „Je důležité, abychom zachovali stávající a dobře fungující národní struktury sběru baterií, což se podle současného návrhu nezdá být možné,“ uvedla německá ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová.
 
Estonsko uvedlo, že akumulátory prodávané na evropském trhu „musí splňovat nejvyšší standardy lidského zdraví, bezpečnosti a ochrany majetku a životního prostředí, ale přísnější pravidla pro evropské výrobce mohou poškodit konkurenceschopnost našich firem. Musíme zaručit, že výrobky, které nesplňují požadavky, nebudou uvedeny na trh EU,“ dodal estonský Tõnis Mölder.
 
Několik členských států, včetně Francie, Řecka a Nizozemska, zpochybnilo, proč do legislativního návrhu Komise nebyla zahrnuta i lehká vozidla, jako jsou elektrokola a elektrické skútry. V reakci na to evropský komisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius, který vystudoval ekonomii a sociální vědy, delegátům řekl, že Společné výzkumné středisko Komise připravuje studii s cílem stanovit konkrétní cíle sběru baterií pro tzv. měkkou mobilitu. Připomněl také, že „hodiny tikají pro dosažení pokroku v ekologizaci akumulátorů.“
 
Na otázku ohledně možnosti schválení legislativy během portugalského předsednictví Rady byl portugalský ministr João Pedro Matos Fernandes, který diskusi předsedal, skeptický: „Vzhledem ke složitosti otázek, které máme před sebou - připomínám, že mluvíme o zcela novém nařízení - a vzhledem k rozdílným názorům mezi členskými státy musím přiznat, že nebude snadné schválit návrh Radou v červnu,“ uvedl. Fernandes doufá, že nařízení bude schváleno do konce roku za slovinského předsednictví v Radě EU.