sedm vědců představilo institut equilibrium | Aktuality | autoweek.cz

Sedm vědců představilo Institut Equilibrium

Sedm vědců představilo Institut Equilibrium

05.02.2020 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Sedm čelních představitelů sedmi vědních oborů chce problémy společnosti řešit komplexně. Proto založili Institut Equilibrium. Při jeho představení se jako dokladem nehledání řešení problémů ve spolupráci s jinými experty zabývali i otázkou elektromobility.
Institut Equilibrium se chce zaměřit na propojení odborníků z různých odvětví a diskusi o vzdělání, ekonomice a technologiích. Správní radě institutu předsedá expert na robotiku, držitel několika světových patentů a zakladatel institutu ČIIRK Vladimír Mařík. Dalšími členy jsou egyptolog Miroslav Bárta, biochemik Václav Pačes, neurochirurg Vladimír Beneš, právník a expert na strategické řízení Zdeněk Souček a ekonomové Milan Zelený a Peter Staněk. Součástí institutu je i dvanáctičlenný poradní sbor, jehož členy jsou například bývalá předsedkyně Technologické agentury Rut Bízková nebo jaderný fyzik Vladimír Wagner. Institut chce oslovit další odborníky i širší veřejnost.
 
Vědci zdůrazňují, že hlavním přínosem institutu bude interdisciplinarita a přístup k jednotlivým problémům z hlediska různých oborů. Jako další velké téma zástupci institutu uvedli vzdělání. Chtějí se zaměřit na podporu kreativity a podnikání. Třetím hlavním zaměřením institutu bude ekonomika a možnosti ekonomického rozvoje České republiky.
 
Hlavním cílem institutu je spojovat poznatky z různých vědních oborů, protože odborníci z jednotlivých oborů komunikují mezi sebou, ale nehledají řešení problémů ve spolupráci s jinými experty. Předseda správní rady Vladimír Mařík k tomu řekl: „Transdisciplinárním přístupem, systémovým nadhledem a naprostou nezávislostí se chceme lišit od většiny diskusí, které jsou podle našeho názoru příliš úzké. Počítáme s vytvářením dočasných i permanentních odborných týmů pro formulování a řešení konkrétních problémů.“
 
Profesor Souček jako jedno z témat, které naše společnost bude muset řešit, uvedl budoucnost automobilismu. „Automobilismus čekají zásadní změny. Není jasné, jaká pohonná jednotka zvítězí. V tuto chvíli probíhá souboj mezi zastánci spalovacího motoru, elektrického a vodíkového pohonu, který se zatím nedostal z fáze vývoje, ale někteří na něj sázejí. Kromě toho sledujeme trend, že automobilky se odklánějí od subdodávek a snaží se čím dál více dílů vyrábět samy, což je pro nás další problém, neboť na subdodávkách pro automobilky stojí podstatná část našeho průmyslu.“
 
Profesor Mařík uvedl elektomobilitu jako ukázku toho, kde selhává spolupráce mezi obory: „Automobilky sice plánují jejich výrobu, ale nadále existují otázky kolem dostatečnosti infrastruktury nabíjení těchto vozů, podoby měst i ekologických záležitostí. Věda pro to nemá řešení. Problém se týká čtyř vědeckých disciplín, ale jejich zástupci se v ČR ještě ani nesešli, natož aby společně pracovali na nějakém řešení. Není vymyšleno, jak bude probíhat dobíjení a není pro něj připravena infrastruktura. Pokud by se za těchto okolností elektromobilita rozjela tak, jak si automobilky představují, bude to hazard. Přijde zima, auta se nebudou mít kde nabít, lidé si v nich nebudou moci topit, skončí uprostřed dálnice a ráno bude na silnici stát 5000 krabic se zmrzlými lidmi.“
 
Institut Equilibrium nechce vstupovat do politiky, chce se věnovat rozvoji společnosti na vědecké bázi. Jako jeden ze zásadních problémů profesoři pociťují, že Česká republika rezignovala na strategii řízení a přenechala vše neviditelné ruce trhu. Přitom i státy hlásící se k tržní ekonomice takové strategie mají. Ztratili jsme vize a nepřipravujeme se na budoucnost.
 
Profesor Staněk zdůraznil, že v současné době dochází ve světové ekonomice k revoluci: „Prozíravé země, jako Německo nebo Japonsko, už mají jasně definováno, jaké jsou jejich priority. Ty se týkají zejména zemědělství a potravinové soběstačnosti. Česká republika nic takového nemá.“
 
Podle profesora Součka jsou hlavní předpoklady úspěchu celkem tři: kreativita, rychlost a jednoduchost. Největším problémem u nás je kreativita. Ve světě se zcela změnil přístup k výběru manažerů a vedoucích pracovníků - vybíráni jsou takoví, kteří dokážou kreativně myslet a hledat účinná řešení. U nás ovšem stále přežívá to, že manažer musí mít v pořádku tabulky a být pečlivý. „Aby se to podařilo změnit, musíme především změnit školství, které nám bude vychovávat kreativní lidi. Základem prosperity dnes nejsou informace, které si v čase internetu dokáže obstarat každý, ale základem jsou znalosti a dovednosti - umění tyto informace uplatnit,“ poznamenal profesor Zelený.
 
Ve svém Manifestu zakladatelé institutu mj. uvedli: „Jako občané postupně ztrácíme individuální, ale zejména společné cíle, vzájemnou důvěru, ztratili jsme schopnost oddělovat pravdu od lži, ztratili jsme morální a etický kompas, ztratili jsme vize, chybějí autority. Odnaučili jsme se spolupracovat. Žijeme nad poměry, spotřebováváme více, než vyprodukujeme. Nemyslíme na budoucnost. Chválíme sami sebe, ale přitom nemáme dostatečné vnitřní sebevědomí. Naše uvažování vychází z krátkodobých zájmů, v případě politiků od voleb k volbám, nebudujeme s dlouhodobým strategickým výhledem na budoucnost, nepřipravujeme se na neočekávané krizové situace na úrovni státu, regionů ani lokalit. Převažují úvahy o momentálním či krátkodobém zisku. Je proto třeba začít uvažovat dlouhodobě, strategicky, což znamená též interdisciplinárně napříč různými obory a pohledy. Základem naší společnosti je a bude samostatně myslící, vzdělaný jedinec, který si uvědomuje, že je součástí celku a musí se naučit spolupracovat.“
 
Institut je nezávislý, financovaný z příspěvků členů a příznivců. Další peníze by měly plynout z prodeje publikací, workshopů či vypracování zpráv a stanovisek. Nevylučuje se ani budoucí spolupráce se sponzory.