stane se maďarsko regionálním automobilovým centrem? | Aktuality | autoweek.cz

Stane se Maďarsko regionálním automobilovým centrem?

Stane se Maďarsko regionálním automobilovým centrem?

02.09.2013 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Podle maďarského premiéra Viktora Orbána se Maďarsko více než kdy předtím přiblížilo možnosti stát se regionálním automobilovým centrem. Ani v Maďarsku s tím ale všichni nesouhlasí.

Už jen z hlediska objemu produkce je tento vládní cíl hodně vzdálen realitě. Ale nejedná se, jak uvádí ekonomický server Portfolio.hu, o jediný faktor na kterém záleží. Hlavním závěrem analýzy je to, že Maďarsko nejen není automobilovým centrem, ale zřejmě je mnohem víc zadním vojem. Dominantní postavení České republiky a Slovenska žádná jiná země v tomto regionu neohrožuje. Pokud bude pokračovat pozitivní trend v Maďarsku a negativní vývoj v Polsku, má Maďarsko šanci dostat se před Rumunsko a Polsko a dosáhnout tak třetí pozice v regionální konkurenci. 

Další, hlubší analýza se dívá i dál než jen na kapacitu výroby. Alternativní přístup naznačuje, že je smysluplné podívat se na výsledky, které jsou založeny na podrobnějším studiu hospodářských výsledků. Je například rozdíl, když daná země vyrábí automobily nižších segmentů nebo prémiové vozy. Výhodou Maďarska je to, že rovněž vyrábí motory a další komponenty.

Podle analýzy je index výroby lepší, pokud zahrnuje všechny pracovní fáze, které lze považovat za součást výroby automobilu (např. nikoli hornictví, ale třeba výroba převodovek) a výzkum a vývoj i marketing, které jsou s ní přímo spojené. Portfolio.hu zdůrazňuje, že hlavním problémem souvisejícím s kapacitou výroby používanou jako index je to, že se zabývá pouze tím, co sjede z výrobní linky, ale nezajímá se o to, co do továrny přichází. Automobilová výroba se skládá z nesmírného množství výrobních fází.

Pokud se například celé Audi vyrábí v Německu, ale motor se vyrábí v Györu, kapacita výroby Německa bude zahrnovat především podvozek se všemi díly s výjimkou motoru a statistika zaznamená celé smontované Audi včetně motoru.

Lepším indexem proto je přidaná hodnota, která je dosažena v průběhu výroby, neboť upravuje objem produkce prostřednictvím vstupních údajů. Produkci lze navýšit i fiktivním způsobem, ale přidanou hodnotu nikoli. Z tohoto pohledu nemá Česká republika konkurenci, protože pouze zde jsou i vývojová střediska, je zde nejrozvinutější síť dodavatelů a vyrábějí se zde i složité konstrukční celky s vysokou přidanou hodnotou jako jsou motory nebo převodovky.  Maďarsko si od roku 2008 udržuje třetí pozici, zatímco Slovensko vytvářelo podstatně menší přidanou hodnotu. Polsko se od roku 2000 drží za vedoucí Českou republikou a Rumunsko je od roku 2003 úplně na konci.

Kromě přidané hodnoty má výroba automobilů významnou úlohu také z hlediska platů a zaměstnanosti. V letech 2003 až 2008 se platy v automobilovém průmyslu ve všech evropských zemích trvale zvyšovaly. Maďarsko si udrželo svou třetí pozici, zatímco Slovensko a Rumunsko sdílely poslední místo. K posunu došlo v roce 2009, kdy Slovensko zůstalo poslední, ale Rumunsko předstihlo Maďarsko.

Podle Portfolio.hu v roce 2009 stála v čele zcela jasně ve všech ohledech Česká republika, Polsko bylo druhé, zatímco Maďarsko, ještě bez nové výrobní kapacity od Audi a Mercedesu, bojovalo o třetí příčku s Rumunskem. Slovensko, které bylo třetí pokud šlo o objem výroby, bylo na posledním místě jak z hlediska přidané hodnoty tak platů.

Webová stránka neuvádí žádná data po roce 2009, takže není jasné, zda se změna pořadí na druhém místě mezi Polskem a Slovenskem z hlediska objemu výroby v období let 2009 až 2013 odrazila i v ostatních aspektech.

Vyhlídky Maďarska se samozřejmě zlepšily rozšířením objemu výroby pro dvě německé prémiové značky Audi a Mercedes-Benz, což přineslo značný nárůst přidané hodnoty. Díky tomu si maďarský automobilový průmysl udrží svou třetí pozici v regionu, nicméně Orbánův cíl dosáhnout vedoucí postavení a předstihnout Českou republiku se podle Portfolio.hu zdá být naprosto nerealistický.