státní pomoc zafungovala a počet insolvencí je stále nízký | Aktuality | autoweek.cz

Státní pomoc zafungovala a počet insolvencí je stále nízký

Státní pomoc zafungovala a počet insolvencí je stále nízký

01.10.2021 | | Aktuality

Koronavirová vlna bankrotů se Česku i díky státní pomoci vyhnula. Třetí čtvrtletí naopak přineslo meziroční pokles počtu insolvencí o 15 %. Firmy teď ale musí čelit rychlému zdražování vstupů i lidské práce. Rizika do budoucna leží také v prudkém v nárůstu cen energií.
Soudy v Česku ve třetím čtvrtletí obdržely 5897 nových insolvenčních návrhů. To ve srovnání se stejným obdobím loni představuje pokles o 15 %. Prozatím se tak nepotvrdily obavy ze zpožděného nárůstu počtu insolvencí v důsledku koronavirové pandemie poté, co lidé vyčerpají všechny ostatní možnosti.
 
„Státní pomoc zafungovala jak měla a pomohla zabránit vzniku náhlé a výrazné vlny insolvencí. Řada subjektů dokázala potíže překonat, ty ostatní pak vstupovaly do insolvencí postupně,” popisuje Tomáš Valášek, výkonný ředitel společnosti Insolvence 2008, která vyvíjí a dodává IT řešení pro insolvenční správce a zabývá se i jejich odborným vzděláváním.
 
Přesto podle Valáška ale nemají firmy ani lidé ještě vyhráno. V případě fyzických osob hrozí potíže například majitelům rozestavěných nemovitostí, u nichž prudký růst cen materiálů způsobil výrazné překročení původního rozpočtu. „Pokud jim peníze na dostavbu domu nevystačí a budou se muset rozpracované nemovitosti i s pozemkem vzdát, může se s ohledem na situaci na trhu stát, že banka z prodeje projektu nepokryje ani hypotéku. V krajním případě to pak může vést i k exekucím či insolvencím, ” říká Valášek.
 
Také firmy musí mimo jiné i v důsledku dodávání vládní finanční pomoci do ekonomiky čelit mimořádně rychle rostoucím cenám vstupů a výpadkům v dodavatelských řetězcích. Nízká nezaměstnanost zároveň umožňuje pokračování svižného růstu mezd, což náklady firem dál zvyšuje.
 
„Není důvod čekat plošnou katastrofu, ale pro podniky, jež nedokážou pružně přenášet prudce rostoucí náklady na zákazníky, se riziko insolvence v posledních měsících výrazně zvýšilo. Jde například o společnosti, jež mají zakázky nasmlouvané na dlouhou dobu dopředu, aniž by mohly upravit cenu,” popisuje Valášek s tím, že financování některých firem a domácností může dále zatížit také růst úrokových sazeb centrální banky. Ty 30. září vzrostly o 0,75 %, což je nejvyšší jednorázové zvýšení od roku 1997. Od úrokových sazeb ČNB se přitom odvíjí cena úvěrů pro firmy i fyzické osoby.
 
„Další rizika pro očekávané oživení české ekonomiky v letošním a příštím roce se skrývají také v drastickém nárůstu cen energií a zemního plynu, který se meziročně blíží 175 %, respektive 110 %. To extrémně zasahuje nejen náklady výrobních podniků, ale i celý sektor energetického trhu. Důvodem je daňová a dotační politika EU a současná politická situace v Rusku a Asii,” doplňuje ředitelka české pobočky úvěrové pojišťovny Atradius Markéta Stržínková.
 
Výzvou pro oblast insolvencí v Česku zůstává rovněž rozpracovaná legislativa a pokulhávající digitalizace. „Zatímco notáři či advokáti už mohou bez problémů pořizovat plnohodnotné zápisy nebo se účastnit výslechu na dálku za pomocí moderních technologií, insolvenční správci stále fungují v určitém právním vakuu. O tom, že oblast insolvencí potřebuje úpravy, aby mohla efektivněji plnit svoji roli, není pochyb. Ztroskotání stávajícího návrhu novely dokonce dává šanci připravit tolik potřebné změny znovu, jinak a lépe. Na digitalizaci ale není nic složitého, proto není důvod s ní čekat další rok, dva nebo tři na komplexní změnu právní úpravy,” říká Tomáš Valášek s tím, že IT řešení pro osobní jednání insolvenčních správců s klienty online jsou sice dostupná a vyzkoušená, ale pevné legislativní mantinely pro jejich využití stále chybí.