svoboda cestování vs. klimatický rozklad | Aktuality | autoweek.cz

Svoboda cestování vs. klimatický rozklad

Svoboda cestování vs. klimatický rozklad

06.04.2022 | | Aktuality

Vítejte u dopravního zpravodaje Euractiv, kde naleznete nejnovější souhrn zpráv o mobilitě z Evropy od Seana Gouldinga Carrolla.
Tento článek není o Ukrajině ani o obnovených výzvách k okamžitému zákazu dovozu fosilních paliv z Ruska. Je o jiné rozvíjející se katastrofě, která se snaží vzbudit stejnou pozornost. Její hrůzy jsou zatím sporadické a často opomíjené, ale její dopad je závažný, pomalý a rétorika, která ji provází, se mnohým zdá být přehnaná.
 
Změna klimatu zůstává existenční hrozbou pro lidstvo. Její dopad drasticky ovlivní naši budoucnost, zvýší počet přírodních katastrof, hladomorů a masové migrace. Nejnovější zveřejněná zpráva IPCC, do značné míry zastíněná válkou, nastiňuje kroky, které musí lidstvo podniknout, aby zajistilo, že Země zůstane životaschopná.
 
V této fázi se průměrná globální teplota nevyhnutelně zvýší - naše uhlíkově náročná společnost to zajistila (aby bylo jasné, většinovou odpovědnost za to nese průmyslový Západ). Tento nárůst však může být omezen na 1,5 - 2 °C pokud emise dosáhnou vrcholu do roku 2025 a budou nadále klesat, přičemž do roku 2050 bude dosaženo čisté nuly. To je velký úkol a odborníci se přou o jeho proveditelnosti. Nejnaléhavější potřebou zůstává zbavit se vysoce znečišťujících fosilních paliv. „Svět je na cestě k překročení oteplování o 1,5 °C. K nápravě klimatu je zapotřebí ponechání fosilních paliv v zemi, změna životního stylu a odstranění CO2 z ovzduší,“ uvádí Climate Home News. Odklon od plynu a ropy už je velký, i když je ironií, že až válka na Ukrajině zapůsobila tak trochu jako budíček.
 
Ale co doprava? Odvětví, které je notoricky obtížné dekarbonizovat, zaznamenalo nárůst emisí, zatímco ostatní sektory klesaly. Mezi doporučení zprávy IPCC patří rychlý přechod na elektricky poháněná vozidla, používání syntetických paliv a biopaliv v odvětvích letectví a námořní dopravy, které je obtížné elektrifikovat, a nasazení technologie s akumulátory pro nákladní automobily a vlaky.
 
Nejobtížněji se však implementuje hlavní doporučení - snížení poptávky. V podstatě to znamená méně cestovat, méně létat, méně jezdit, méně kamionů na silnici. Zde narážíme na rozpor mezi přijetím toho, že se nacházíme v klimatické krizi, a kulturou založenou na růstu a spotřebě. Doprava je vnímána jako neoddělitelně spjatá se svobodou. Jakékoli pokusy omezit svobodu dopravy - říct lidem, že musí nechat auto doma nebo že budou platit vysoké poplatky za časté cesty - pravděpodobně narazí na odpor. Politici, kteří doufají, že budou znovu zvoleni, se mohou zdráhat omezit možnosti dopravy voličů.
 
Takže, co se dá dělat? Možná bude dobré začít v našich městech. Městské oblasti působí přibližně dvě třetiny emisí EU a nyní v nich žije většina Evropanů, přičemž kontinent se bude stále víc urbanizovat. To z nich dělá ideální arénu pro změnu. Přerozdělení prostoru na silnicích směrem k takzvaným „aktivním způsobům cestování“ - chůzi a jízdě na kole - může lidem usnadnit výběr méně uhlíkových způsobů cestování. Rozšiřování dostupné veřejné dopravy může vést k tomu, že používání městských automobilů se stane do značné míry zastaralé. A pěší stezky, které byly dříve ucpané auty, mohou proměnit město z překážky pro dopravu v klidné oblasti, kde si můžete užívat. Samozřejmě to bude vyžadovat politickou odvahu a otevřený dialog s obyvateli. Skutečnost je však taková, že pokud neudržíme klimatické změny pod kontrolou, svoboda cestování bude pro nás bez okolků omezena.
 
Počet úmrtí na silnicích se slábnutím pandemie roste
Je těžké posuzovat pozitivně rok 2020, tedy rok, kdy se smrtelná nemoc rozšířila jako požár a velká část Evropy zůstala uzavřena ve svých domovech. Ale v jednom ohledu, pokud by na to někdo chtěl takto nahlížet, byl pozitivní, protože toho roku došlo k poklesu počtu úmrtí na silnicích. Pokles úmrtí souvisejících s automobily byl samozřejmě kompenzován úmrtími na Covid-19, což znamená, že v celkovém měřítku jde o poněkud prázdný úspěch. Faktem ale zůstává, že statisticky došlo v roce 2020 na silnicích k nejméně úmrtím za poslední roky.
 
Jak se však ruší všechna omezení a společnost se vrací ke stavu, jenž se blíží normálu, úmrtnost na silnicích opět roste. Ukazují to statistiky, které zveřejnila Evropská komise. V roce 2021 bylo na silnicích EU zabito kolem 19 800 lidí, o tisíc víc než v roce 2020. Pozitivní zprávou je, že tato hodnota zůstala stále o 3000 úmrtí pod údajem z roku 2019, tedy před pandemií.
 
Mezi členskými státy existují velké rozdíly, přičemž švédské silnice jsou nejbezpečnější a rumunské nejnebezpečnější. Na švédských silnicích zemřelo 18 lidí na milion obyvatel, zatímco v Rumunsku to bylo 93. Průměr EU je 44.
 
„Vzhledem k tomu, že se úroveň dopravy vrátí k normálu, musíme zajistit, abychom se nevrátili k předpandemickým počtům úmrtí na našich silnicích,“ řekla komisařka EU pro dopravu Adina Văleanová a nastínila opatření EU, která zajistí bezpečnější jízdu. „Je to sdílená odpovědnost s členskými státy, průmyslem a účastníky silničního provozu. Každé smrti a vážnému zranění na našich silnicích lze předejít,“ dodala.
 
Ryanair vyzývá armádu, aby vyřešila bezpečnostní chaos na dublinském letišti
Často je těžké odhadovat, kdy to šéf Ryanairu Michael O’Leary myslí vážně, nebo kdy jen vyvolává kontroverzi pro trochu bezplatné publicity. Možná, že nejnovější návrh Ryanairu kdesi uprostřed.
 
Dublinské letiště čelí krizi, kterou si z velké části způsobilo samo. V reakci na pandemii, která prakticky zastavila leteckou dopravu, nechala letištní společnost irského hlavního města DAA propustit 1000 zaměstnanců. Ale poptávka nyní roste a letiště je závažně poddimenzované. Nejvýraznější je to v bezpečnostní sekci - v současnosti je u bezpečnostních kontrol zaměstnáno asi 600 lidí, přičemž je jich potřeba 900. To vede k tomu, že bezpečnostní kontroly ve špičce trvají až 4 hodiny. Na sociálních sítích došlo k výbuchu hněvu kvůli situaci, kdy si cestující stěžují na zmeškané lety kvůli kalamitě s kontrolami.
 
Ryanair, který má sídlo v Dublinu, to nenechává v klidu. O'Leary navrhl, aby bylo povoláno asi 200 členů irské armády, aby prováděli kontroly na letišti a doplnili tak další bezpečnostní personál. DAA nebyl k návrhu nikterak vstřícný.