trh s uhlíkem v eu postihne ty nejchudší | Aktuality | autoweek.cz

Trh s uhlíkem v EU postihne ty nejchudší

Trh s uhlíkem v EU postihne ty nejchudší

26.05.2021 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Organizace Transport & Environment varuje, že plán EU s trhem s uhlíkem by mohl zvýšit cenu nafty o 50 eurocentů a výrazně prodražit vytápění domácností.
Rodiny s nízkými příjmy by mohly být zasaženy zvýšením ceny nafty o 50 eurocentů (12,7 Kč)/l a zdvojnásobením účtů za vytápění domácností do roku 2030 pokud by se EU při snižování emisí v silniční dopravě a domácnostech spoléhala pouze na trh s uhlíkem. Vychází to z nového výzkumu, který zveřejnila nevládní organizace Transport & Environment. Podle studie, uskutečněné společností Cambridge Econometrics, cena uhlíku v EU do roku 2030 dosáhne odhadovaných 180 eur za tunu.
 
Transport & Environment (T&E) varuje, že by vedoucí představitelé EU, kteří diskutují o tom, jak dosáhnout cíle v oblasti klimatu do roku 2030, neměli učinit z trhu s uhlíkem v dopravě ústřední bod. Místo toho by měli spoléhat na národní klimatické cíle, přísné normy emisí CO2 a mnohem nižší cenu uhlíku s viditelnou a velkorysou kompenzací pro rodiny s nízkými a středními příjmy.
 
Studie uvádí, že pokud bude hlavní metodou používanou k dosažení cílů snižování emisí trh s uhlíkem v EU, pak ve Francii, kde zvýšení daně z nafty o 10 eurocentů vyvolalo protesty žlutých vest, by se ceny pohonných hmot v roce 2030 zvýšily o 35 %. Náklady na plynové vytápění by se téměř zdvojnásobily (přesně by vzrostly o 92 %). V Německu, kde jsou dnes ceny plynu relativně nízké, by se účty za plynové topení zvýšily o 135 % a ceny pohonných hmot o 32 %. V Polsku by motoristé do konce tohoto desetiletí zaplatili za tankování o 31 % víc, zatímco plynové vytápění by je stálo o 70 % víc a topení uhlím by se prodražilo o 188 %.
 
Manažerka pro klima ve společnosti T&E Sofie Defourová k tomu uvedla: „Tato studie ukazuje, jak pošetilé by bylo spoléhat se na vyčištění dopravy pouze pomocí trhu s uhlíkem. Určování cen uhlíku má svou roli, ale účinnější jsou emisní normy pro automobily. Zelený úděl EU může být příkladem pro svět, jak provést rychlý a spravedlivý přechod, ale pouze v případě, že použije správné nástroje.“
 
Studie uvádí, že mnohem efektivnější a spravedlivější způsob, jak dosáhnout cíle v oblasti klimatu do roku 2030, je zvyšování národních cílů v oblasti klimatu, jež by vlády zavázalo k postupnému ukončení používání firemních automobilů na fosilní paliva, investování do čistých způsobů dopravy, jako je železnice, a přijetí dalších opatření.
 
Bývalý polský ministr životního prostředí v kabinetu Donalda Tuska v letech 2011 až 2013 a v současné době ředitel Institutu zelené ekonomiky v Polsku Marcin Korolec varuje: „Systém obchodování s emisemi ETS, klíčový pilíř ambicí EU v oblasti klimatu, který prosazuje Německo, nemůže být univerzálním nástrojem. Rozšíření oblasti jeho působnosti na budovy a dopravu nemusí nutně vést ke snížení emisí, ale riskujeme sociální odpor v Evropě. Jsem přesvědčen, že zahrnutím dopravy a budov do stávajícího systému obchodování s emisemi bychom vytvořili situaci, kdy by emise rychleji klesaly v odvětvích, na něž se v současné době vztahuje systém obchodování, ale v dopravě a budovách by cena povolenek za emise vzrostla aniž by poskytla impuls pro technologické změny.“
 
Korolec k tomu pro Euractiv dodal: „Další scénář, který odděluje dopravu a budovy ve vyhrazeném systému obchodu s emisemi, vyvolává otázky týkající se sociální spravedlnosti a sdílení zátěže mezi členskými státy. Vlastník velkého SUV ze severních členských států EU, jako jsou Německo nebo Švédsko, by zaplatil stejnou cenu uhlíku jako důchodci ze zemí východní Evropy, jako jsou Polsko nebo Bulharsko, kteří mají velmi odlišnou úroveň příjmů a často sotva zaplatí účet za vytápění svého domu. Další komplikací je rozdělení výnosů z emisních povolenek mezi členské státy. Některé země, například Francie, mají nulové emise při vytápění budov, protože většina domácností je vytápěna elektřinou z jaderných elektráren. Jak se tedy Francie bude podílet na sdílení zátěže s chudšími zeměmi EU?“
 
„Předpokladem pro dosažení klimatické neutrality v roce 2050 je ukončení prodeje nových automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Do té doby měl automobilový průmysl provést nezbytnou restrukturalizaci a měl změnit svou výrobní kapacitu na automobily s nulovými emisemi. Jediným účinným mechanismem, který bude schopen mobilizovat automobilový průmysl k této nezbytné transformaci, je další zpřísnění emisních limitů emisí CO2,“ uzavřel Korolec.