kdo opravdu znečišťuje ovzduší? | Aktuality | autoweek.cz

Kdo opravdu znečišťuje ovzduší?

Kdo opravdu znečišťuje ovzduší?

19.09.2017 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Pevné polétavé nano částice jsou lékaři považovány za vysoké nebezpečí pro lidský organismus. Jde o prachové částice, které jsou 500x až 1000x menší než lidský vlas. Zpráva ÚAMK o zdrojích znečištění, vycházející z měření organizace DEKRA, ale zcela pomíjí nebezpečí emisí NOx.
Pevné polétavé nano částice jsou tak malé, že procházejí z plic do krve. Ta je roznáší a usazuje nejen v plicích, ale i ledvinách, játrech nebo v mozku. Podle výzkumu Evropské agentury pro životní prostředí každý rok předčasně zemře na následky znečištění životního prostředí více než 400 000 lidí. Pokud jde o Čechy, pak se dá odhadnout, že to je každoročně bezmála 9000 lidí. Důvodem jsou i polétavé částice.
 
Kdo chce hned označit za hlavního viníka především starší vozidla se vznětovými motory (diesely) nebo novější, ale bez funkčního filtru DPF, nemá tak docela pravdu. Podle reálných měření, která uskutečnila organizace DEKRA v roce 2015 ve Stuttgartu, je v tomto městě denně uvolněno do ovzduší průměrně 474 kg prachu a polétavých částic. Z toho jen 77 kg připadá na automobily, z nichž největším znečišťovatelem jsou vozidla se vznětovými motory. Jejich podíl se tedy dá odhadnout na 16 % znečištění ovzduší.
 
Proti tomu asi 84 % emisí kromě jiného představuje pouliční prach, který vozidla rozviřují, nanočástice z pneumatik, brzdových kotoučů i destiček a dalších částí automobilů, ale také velké a malé spalovací zdroje.
 
Ještě jeden fakt je podle ÚAMK z této studie zřejmý. V tomto ohledu totiž není masivní rozšíření ekologických vozidel, jako jsou například elektromobily, až takovým přínosem. Jinými slovy - pro zmírnění následků vdechování nanočástic není rozlišení mezi jednotlivými typy pohonů automobilů na místě. Totéž platí pro zákaz vjezdu do měst především vozidel se zážehovými motory nebo dokonce s hybridním pohonem s odkazem na to, že mají spalovací motory.
 
Dokládají to další měření organizace DEKRA. Ta udávají, že z celkového množství emisí pevných částic ve Stuttgartu jen 6 % pochází z výfuků automobilů, 31 % částečky odletující od pneumatik a brzd, ale více než 50 % připadá na spalovací zdroje. Jedná se o velké znečišťovatele, jako jsou spalovny, ale i kotle na pevná paliva či plyn (to je zřejmě omyl - při spalování plynu pevné částice nevznikají - pozn. autoweek.cz) a další zdroje.
 
Co tato měření ukazují? Že je na místě řešit problém komplexně a nevytrhávat jen problematiku spalovacích motorů nebo obecně automobilů, ale upozorňovat i na další zdroje znečištění ovzduší. A to zvláště s ohledem na možná a poměrně snadná řešení. Jedním z nich je například důraz na plynulost dopravy a pravidelné a efektivní čištění silnic ve městech.
 
Pozn. autoweek.cz
Informace ÚAMK vycházející z měření organizace DEKRA odkrývá jen část problému. Skutečné nebezpečí, vyplývající z provozu vznětových motorů ve městech, nejsou jen pevné částice, ale především emise jedovatých oxidů dusíku (NOx, především NO2). Také ty sice pocházejí ze všech procesů spalování, nicméně u automobilové dopravy jejich nebezpečí vyplývá z toho, že se do ovzduší dostávají nízko nad zemí, takže je všichni okamžitě vdechujeme, zatímco z jiných zdrojů se rozptylují do ovzduší a jejich koncentrace rychle klesá. Skutečně závažné důsledky pro zdraví má trvalé vystavení vdechování nadměrného množství polétavých nanočástic v kombinaci s jedovatými oxidy dusíku.
 
Provoz vznětových motorů (turbodieselů) ve městech je spojen s častým využíváním režimů, při nichž se uvolňuje největší množství NOx, tedy při častých rozjezdech a provozu málo zahřátých motorů s ne plně funkčními systémy zachytávání NOx. Tento problém si už dávno uvědomili v USA, kde se zaměřují především na eliminaci NOx, zatímco EU zachraňuje svět snižováním emisí nejedovatého CO2. Dosud používaná nevhodná metodika měření NEDC umožňovala mnohonásobné (ve výši několika řádů) překračování emisních limitů NOx. Přechod na novou WLTC se projeví až po delší době.