diskuse kolem blokové výjimky | Aktuality | autoweek.cz

Diskuse kolem blokové výjimky

Diskuse kolem blokové výjimky

20.07.2011 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Prodejci říkají, že ukončení režimu blokové výjimky ohrozí jejich budoucnost. Situaci analyzovali Luca Cifferri a Paul McVeigh pro Automotive News Europe.

Po zvládnutí krize, která tvrdě zasáhla automobilový průmysl, se většina evropských prodejních organizací vrací k růstu. Na obzoru se však rýsují černá mračna. V roce 2013 totiž skončí režim blokové výjimky v EU, jenž již devět let reguluje prodej a servis automobilů v Evropě. Představitelé prodejců varují, že ukončení výjimky pro automobilový průmysl, tohoto "bezpečného přístavu" v rámci zákonů pro konkurenci v EU, poskytne automobilkám větší vliv na prodej nových automobilů než jaký dosud mají. Prodejci se obávají především toho, že automobilky budou usilovat o změnu trendu, kdy prodejci prodávají v jednom autosalonu více značek od různých automobilek.

Volker Borkowski, nejvyšší výkonný šéf velké prodejní skupiny AVAG Holding v jižním Německu, řekl, že se obává, že v rámci nového režimu prodejci ztratí možnost prodeje většího počtu značek. "EU nově míchá karty. Musíme počkat a zjistit, jak automobilky využijí nový režim. Větší skupiny jako je ta naše mohou být v pořádku, ale menší regionální prodejci většího počtu značek by mohli být přinuceni rozdělit jednotlivé značky do samostatných autosalonů."

AVAG, stejně jako celá řada dalších evropských prodejních skupin, rozšířila své portfolio značek v průběhu ekonomické krize aby tak snížila svou závislost na těch, které bojovaly o přežití. Prodejce, jenž se dříve zabýval převážně prodejem značky Opel, v průběhu uplynulých tří let připojil i prodej značky Ford.

 

Nová pravidla

Režim současné blokové výjimky EU zavedla v roce 2002 s jednoročním přechodným obdobím. Brusel nyní rozhodl, že specifická výjimka pro automobilový průmysl z antimonopolních pravidel již není zapotřebí. Od 1. června 2013 se prodej nových automobilů bude řídit všeobecnými pravidly EU pro konkurenci.

Řadu záležitostí, které jsou v současnosti regulovány blokovou výjimkou, si v budoucnosti vyjednají automobilky a prodejci prostřednictvím smluvních pravidel. Prodejci se obávají, že některé automobilky mohou přinutit prodejce k vytvoření samostatných právních jednotek a odděleného prodejního a servisního prostoru pro značky od různých společností. Tím by přestal existovat současný prodej většího počtu značek, který současný režim umožňoval.

Ed Goedert, zakladatel největší prodejní firmy v Lucembursku Autopolis, uvedl, že pro každou z 12 značek, které prodává, zaměstnává nadšené pracovníky, a to jak v prodeji tak v poprodejním servisu. Jedná se o obrovský autosalon, v němž se pod jednou střechou prodávají vozy různých značek. "Autopolis je největší prodejce Opelu v Lucemburku. V průběhu nedávných těžkostí této značky jsme bojovali za její přežití. Nyní, když se Opelu daří lépe, mě požádali, abychom postavili stěnu oddělující vozy Opel od sousedních výrobků Suzuki. To není fér," řekl.

Goedert dodává: "Jestliže nová pravidla pro distribuci budou vyžadovat oddělené právní subjekty pro každou značku a oddělené prodejní a servisní prostory, vložené investice a celá koncepce obchodu Autopolis budou jednoduše odepsané."

EU říká, že prodejci budou i po roce 2013 chránění. Stephan Simon, zástupce ředitele protimonopolní jednotky Evropské komise, řekl: "Prodej většího počtu značek je důležité téma, ale nepatří k prioritám komise a nebude součástí nových pravidel, neboť bude obsahem smluvních podmínek."

Automobilky mají ze změny radost. Marc Greven, ředitel právních záležitostí v lobbyistické organizaci automobilek ACEA, řekl, že členům asociace se nelíbí současná pravidla, jež povolují "aby vozy různých značek vedle sebe prodávali stejní lidé." Dodal: "Automobilky obecně nemají rády předpisy, ale tento nový předpis vítají."

Greven uvedl, že zavedení blokové výjimky z roku 2002 některé automobilky využily k omezení své prodejní sítě, ale ACEA nepředpokládá, že tentokrát dojde k podobnému omezení. "Nová pravidla zavádějí málo podstatnou změnu," řekl.

ACEA říká, že její členové k novým pravidlům přistupují různě. Někteří dokonce již nyní nabízejí smlouvy s platností od roku 2013. Například PSA/Peugeot-Citroen již ukončil smlouvy se svou evropskou prodejní síť s dvouletou výpovědní lhůtou jako přípravu na nový kontrakt, zatímco BMW má v plánu předložit nový pětiletý kontrakt, který se bude průběžně obnovovat. Také Porsche ukončilo platnost všech smluv s prodejci s výpovědní lhůtou 24 měsíců, tedy do června 2013.

Greven poznamenal, že je pravděpodobné, že prestižní automobilky budou požadovat omezení společného prodeje značek, zatímco některé automobilky vyrábějící ve velkém možná své požadavky související s tímto typem prodeje zmírní.

 

Růst prodejců

Podle údajů firmy AutoBiz, zabývající se průzkumem trhu, pouze dva z 25 největších evropských prodejců nedosáhli v roce 2010 zvýšení objemu prodeje oproti roku 2009 a jen tři z těchto 25 prodejců měli nižší výnosy než v roce 2009. Emmanuel Labi z AutoBiz řekl, že tržní podíl stovky největších prodejní skupin v Evropě od krize v roce 2007 trvale roste a nyní ovládají 25 % prodeje a distribuce nových automobilů v regionu. "Velké skupiny prodejců se rozšiřují, působí více mezinárodně a přidávají nové prodejní body," řekl.

 

Jiné riziko pro nezávislé

Bertel Schmitt v TTAC píše o tom, že stávající evropské předpisy o prodeji aut byly díky blokové výjimce nejliberálnější na celém světě - mnohem volnější než v USA. To umožnilo vznik multibrandových frančíz. Schmitt na rozdíl od Automotive News Europe tvrdí, že zřejmě nehrozí rušení smluv automobilek s víceznačkovými "obchodními domy s auty". Podle něho je zde jiné, mnohem vážnější nebezpečí pro současný volný obchod s auty. Podle něho už nyní automobilky začínají skupovat některé své prodejce. Jako příklad uvádí to, že Volkswagen koupil rakouskou společnost Porsche Holding Salzburg jakožto jednu z největších prodejních skupin v Evropě a současně největší prodejní síť vozů Volkswagen. Automobilky tedy nemusejí mít zájem získat větší vliv na své prodejce, protože podle stávajících liberálních předpisů mohou vytvářet vlastní prodejní sítě jimž menší nezávislí prodejci nebudou schopni konkurovat.