vánice prověřila auto do nepohody | Aktuality | autoweek.cz

Vánice prověřila auto do nepohody

Vánice prověřila auto do nepohody

19.01.2015 | Rybecký Vladimír | Aktuality

V lednu jsme na rozhraní euroasijské a severoamerické tektonické desky na Islandu jezdili ve vichru s novým SUV Land Rover Discovery Sport po silnicích i zamrzlých štěrkových cestách. Byl to nádherný zážitek.

Na Islandu se říká: "Nelíbí se vám počasí? Počkejte pět minut a ono se to změní." Přesvědčili jsme se, že to naprosto platí. Jenže by bylo chybou se domnívat, že když fičí vítr a kvůli poletujícímu sněhu není vidět na krok, že za pět minut nemůže být ještě mnohem hůř. V Land Roveru Discovery Sport jsme měli k dispozici auto, které nám i v této nepohodě poskytlo potřebný komfort.

 

Jak nám řekla šéfka komunikace Land Roveru Gabi Whitfieldová, prezentace nového Discovery Sport byla pojata skutečně velkolepě. Na Island bylo vysláno celkem 120 vozidel, z nichž 50 patřilo týmu Land Rover Experience a asi 60 nových Disco Sport. Jak už máme vyzkoušeno, parta z Land Rover Experience dokáže připravit extrémně náročné svezení s perfektním zajištěním. Na Islandu nám to opět potvrdili.

 

Předváděcí vozy jsou vybaveny pneumatikami s hroty, protože většina Islandu je navzdory teplotě kolem 0 C ° pokryta sněhem, místy ledem. Možná, že se zde musí počítat i s mnohem horšími podmínkami, ale nám se zdálo, že pneumatiky s hroty byly moc příjemné a poněkud nám bránily poznat meze vozidla.

 

Letiště v Keflavíku jsme opouštěli za soumraku, což zde v polovině ledna bylo nedlouho po 16. hodině. Cesta po čtyřproudé suché cestě na předměstí Reykjavíku v minimálním provozu byla příjemnou projížďkou ukazující bezchybnou činnost adaptivních světel. Vše se ale dramaticky změnilo po odbočení z hlavní silnice.

 

I když je krajina jen lehce pokryta sněhem, prudký vítr zvedá oblaka sněhu. V kombinaci s tmou to vytváří zcela minimální viditelnost a čelní sklo se mění v bílou stěnu. Jedinou orientací, sloužící k udržení se na silnici, jsou odrazky na pylonech podél cesty. Už chápu, proč jsme byli upozorněni, že se zde jezdí vždy uprostřed silnice a jen když něco jede v protisměru (což je velmi zřídka) se uhýbá doprava.

 

Pokud jsou vidět dvě odrazky na obou stranách silnice, je to dobré, ale pokud jedeme jen s tušením odrazky na pravé straně, je potřeba trochu zvolnit. Chvílemi je vítanou pomocí navigace v iPhonu, podle níž se dá odhadnout směřování následující zatáčky.

 

Jen chvílemi můžeme po levé straně vedle silnice spatřit teplovodní potrubí dodávající teplo z geotermální elektrárny Nesjavellir do Reykjavíku. Mnohem víc mne ale zajímá skutečnost, že v poletujícím sněhu vůbec nevidím silnici před autem.

 

Elektronický systém Terrain Response reaguje na náhlou ztrátu přilnavosti, o níž zde není nouze, velmi rychle, ale jeho zásahy se dají předvídat a nepůsobí záludně. Přesto nic není zcela bez problémů. Při potřebě vyjet do prudkého svahu po zasněžené kluzké cestě s navátým sněhem po okrajích se režim Mud/Snow/Ice ukázal jako zcela nevhodný, protože ve snaze zabránit prokluzu kol postupně ubírá na výkonu, až se vůz zastaví. Při režimu Sand (písek) je možné stoupat vzhůru pod plynem mnohem lépe. V těchto extrémních podmínkách je výhodou i zobrazení natočení předních kol na displeji.

 

Moderní hotel Ion nedaleko jezera Pingvallavatn je uzpůsoben pozorování polární záře, ale bohužel je pod mrakem, takže tuto nádheru jsme mohli vidět jen na fotografiích. Personál nám slibuje, že v případě lepšího počasí nás, jak je zde obvyklé, probudí třeba uprostřed noci. Nestalo se tak, takže jsme byli ráno dostatečně svěží na setkání se šéfem vývoje vozu Nickem Vealem a šéfem projektu interiéru (a od Nového roku nového ředitele tohoto oddělení) Mikem Butlerem, kteří nám vůz detailně představili. V době, kdy se prezentace nových aut točí především kolem komunikačních a zábavních systémů, bylo příjemné zase jednou mluvit především o technických přednostech automobilu.

 

I druhý den po většinu času vane prudký vítr. Pro místní i britský tým Land Roveru to není ještě tak zlé, když nás ujišťují, že máme na počasí docela štěstí a nemusíme volit zkrácenou trasu jako některé z předchozích skupin. K rychlejší jízdě nám pomáhají zadní svítilny auta jedoucího před námi, protože opětovná kombinace tmy (rozednít se má až po půl 11) a sněhu unášeného větrem nám nedává šanci zahlédnout cokoliv kolem silnice.

 

O tom, že jedeme kolem Národního parku Pingvellir, kde je patrný střet euroasijské a severoamerické tektonické desky, a posléze po cestě zvané Kaldidalurvegur mezi ledovci Pórisjökull a Ok, kde je i jedna z mnoha činných sopek, se dozvídáme pouze z mapy. Jen ve vzácných chvilkách se vítr uklidňuje, takže zahlédneme náznaky nepříliš zajímavé lehce zvlněné krajiny kolem. Bohužel nám není přáno ani zahlédnout vodopády na řece Hvitá.

 

Konečně se ale rozednělo a vítr se chvílemi uklidnil, takže pro překonání široké řeky Hvitá broděním máme ideální podmínky. Ultrazvuková čidla měří hloubku ponoru, která je u tohoto vozu rekordní - 600 mm. Řeka s břehy pokrytými ledem je dost široká a brodění je zpestřeno tím, že uprostřed řeky je podle pokynů potřeba změnit směr jízdy.

 

Polední přestávka nám nabízí výhled do údolí řeky Hvitá. Dřevěná stavba hotelu Á je daleko od jakýchkoliv stop civilizace. Kromě spousty Land Roverů zde na parkovišti stojí jen jediné jiné auto - Škoda Fabia.

 

Další cesta vede údolími řek Hvitá a Langá až do starého Anglického domu (Ensku húsin). Ten už 130 let poskytuje útočiště před nepřízní počasí sportovním rybářům, kteří sem jezdí za vodou plnou lososů (chytat se tu smějí jen na mušku). Zajímavostí vedlejších nezpevněných cest ale i hlavních silnic jsou mosty. Ty jsou z úsporných důvodů převážně stavěny pouze s jedním jízdním pruhem.

 

Závěrečných 120 km z větší části vedlo po kvalitních silnicích přes plošinu Skardsheidi, kolem Velrybího fjordu (Hvalfjördur) a dlouho po pobřeží až k průjezdu Reykjavíkem. Silnice jsou sice kvalitní a s nevelkým provozem, ale je třeba se mít neustále na pozoru. Ve chvíli, kdy se zvedne vítr, klesá viditelnost opět okamžitě na minimum. Je třeba počítat i s tím, že vítr navanul na mnoha místech spoustu sněhu, samozřejmě nejčastěji za zatáčkami. Také nesmíme zapomínat na to, že v zatáčkách v blízkosti vody bývá námraza, proti níž ve velké rychlosti ani hroty nejsou zárukou jistoty. Klidu přitom nepřidá, že ani u srázů a nad mořskou hladinou obvykle silnici nelemují svodidla.

 

Pneumatiky s hroty přinášejí kromě neustálého hluku i překvapující problém. Ostrý vítr v kombinaci se suchou vozovkou působí, že ve velké rychlosti je rozměrný vůz velmi citlivý na poryvy větru a chvílemi proto není úplně snadné udržet přímý směr jízdy.

 

S Land Roverem Discovery Sport jsme na Islandu kromě brodění a několika výjezdů zasněženou cestou nepřekonávali těžké terénní překážky. Nicméně absolvovaných více než 400 km nám potvrdilo, že toto auto je pro tak extrémní klimatické podmínky ideálním dopravním prostředkem, nabízejícím vynikající komfort i pro mnohahodinovou jízdu. Je to auto, které určitě uspokojí náročného zákazníka, ať už bude tento vůz používat jako SUV hlavně na silnici (zvláště až přijde levnější verze jen s pohonem předních kol), tak i při potřebě častých jízd v terénu.

  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody
  • Vánice prověřila auto do nepohody