výročí, které se neslavilo | Aktuality | autoweek.cz

Výročí, které se neslavilo

Výročí, které se neslavilo

27.05.2013 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Před 75 lety byl položen základní kámen dnes největší továrny na výrobu automobilů na světě. Volkswagen ale významné výročí svého základního závodu a sídla ústředí koncernu vzhledem ke stínům nad minulostí nikterak nepřipomenul.

Největší automobilka na světě a sídlo koncernu Volkswagen Wolfsburg mohly v neděli 26. května oslavit 75 let od položení základního kamene tohoto průmyslového gigantu. Jak ale připomíná Automobilwoche, důvod k oslavám tohoto výročí zde vzhledem k hnědému stínu nacistické minulosti není.

Byl to totiž říšský kancléř a vůdce německého národa Adolf Hitler, který 26. května 1938 u malé dolnosaské obce Fallersleben nedaleko labského kanálu Mittelland položil základy pro továrnu, jež je nyní největším evropským výrobcem automobilů.

Ve svém projevu v  místech, kde posléze vyrostlo město Wolfsburg (to bylo založeno až 1. července 1938), Hitler prohlásil, že motorizace Německa byla jedním ze základních bodů programu boje proti nezaměstnanosti vyhlášeného Národně socialistickým hnutím když se v roce 1933 dostalo k moci. Podle Hitlera Německo v počtu motorových vozidel na obyvatele zaostávalo nejen za Spojenými státy, ale i za mnoha evropskými zeměmi.

Vedením projektu lidového automobilu (tj. Volkswagenu) byl pověřen Ferdinand Porsche (1875 - 1951). Porsche si za vzor pro zavádění efektivních výrobních postupů vzal americký Ford.

O tom, jak dalece si pro konstrukci prvního Volkswagenu vzal inspiraci od Tatry a prací jejího konstruktéra a současně svého přítele Hanse Ledwinky, nebo od židovského konstruktéra a vynálezce Josef Ganze a jeho vozu Standard Superior, který se už v roce 1933 prodával s označením Volkswagen, se budou mezi historiky vždy vést spory.

To, co nacistická propaganda prezentovala jako počátek motorizace německého lidu, se ale brzy proměnilo ve zbrojovku.

Po skončení války rozbombardovaná továrna ve Wolfsburgu přešla pod britskou vojenskou správu. Díky aktivitě britské majora Ivana Hirsta zde byla v prosinci 1945 obnovena výroba. Ford odmítl nabídku ujmout se Volkswagenu stejně, jako další automobilky. Díky Hirstovi se ale podařilo plně oživit výrobu lidového auta podle Porscheho projektu. Dostalo přezdívku Brouk. Když v roce 1949 Hirst opouštěl Wolfsburg, byl už Volkswagen největším výrobcem aut v Německu.

Dnes koncern Volkswagen vyrábí více aut než Ford Motor a bojuje o postavení největšího výrobce aut na světě s Fordovým americkým rivalem General Motors a japonskou Toyotou. Volkswagen proti nim má velkou výhodu - se svými značkami Audi, Porsche, Bentley, Lamborghini a Bugatti je současně i největším výrobcem exkluzivních aut na světě.

Koncern Volkswagen v současné době zcela kontrolují potomci Ferdinanda Porscheho. Rodiny Porschů a Piechů jsou majoritními vlastníky, protože získaly větší podíl než spolková země Dolní Sasko.

Největší celosvětově působící německá průmyslová skupina dnes zaměstnává celkem asi 550 000 lidí. To je pětinásobek počtu všech obyvatel města Wolfsburgu, na jehož okraji je čtvrť nesoucí jméno připomínající, že zde kdysi stávala malá vesnička Fallersleben.