2050: bude v plynovodech vodík nebo syntetický metan? | Aktuality | autoweek.cz

2050: bude v plynovodech vodík nebo syntetický metan?

2050: bude v plynovodech vodík nebo syntetický metan?

19.02.2021 | | Aktuality

Plynárenství se připravuje na přechod na zelené plyny. Syntetický metan nabízí levnější cestu k dosažení klimatické neutrality.
Náhrada zemního plynu vodíkem by vyžadovala stovky miliard korun v investicích do úprav přepravní a distribuční plynárenské soustavy, zásobníků plynu, domovních rozvodů a také koncových spotřebičů. Nevyhnutelné náklady spojené s náhradou zemního plynu vodíkem by mohl ušetřit syntetický metan. Ten je svým složením prakticky totožný se zemním plynem a jeho využívání v rámci stávající infrastruktury by bylo podle odborníků, které oslovil Český plynárenský svaz (ČPS), možné bez jakékoli její úpravy.
 
„Jak vodík, tak syntetický metan lze vyrobit z přebytků elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a řadí se proto mezi takzvané zelené plyny. Ty by do 30 let měly v plynovodech z velké části nahradit zemní plyn. Už dnes je jasné, že se energetika bez plynárenství jako takového neobejde ani ve druhé polovině století. Zelené plyny snadno splní požadavky Evropské unie na dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050. Nyní je však třeba dobře zvolit strukturu směsi těchto plynů a podle toho nastavit strategii jejich rozvoje, výroby a využití,“ řekla výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.
 
Česká plynárenská soustava aktuálně umožňuje přepravovat v plynovodech vodík pouze ve směsi se zemním plynem, a to do výše maximálně 2 %. Navýšení koncentrace je předmětem výzkumů. Podle dostupných studií ze zahraničí by však směs s obsahem vodíku v řádech desítek procent vyžadovala již výrazné investice do technologických úprav infrastruktury a výměnu plynových spotřebičů v domácnostech.
 
„Syntetický metan má, na rozdíl od vodíku, prakticky stejné složení jako zemní plyn, který je z 96 % tvořen metanem. Spotřebiče, které dnes fungují na zemní plyn, budou fungovat i na syntetický metan bez nutnosti jakýchkoli technologických úprav, a to včetně vozidel na stlačený zemní plyn. Úpravy by nevyžadovala ani stávající plynárenská infrastruktura pro účely přepravy či ukládání syntetického metanu,“ upozornil ředitel technického odboru ČPS Petr Štefl.
 
Realitu využití syntetického metanu v praxi již prokázaly první zahraniční testy v Německu, Švýcarsku nebo Itálii. Aktuálně se jedná rovněž o spuštění pilotního projektu produkce plynu s využitím elektrické energie v České republice.
 
„Na výrobu zelených plynů se chtějí do budoucna zaměřit například v offshorových parcích v Holandsku nebo ve větrných elektrárnách na Ukrajině. Hovoří se i o možnostech výstavby velkých solárních parků v Africe. Syntetický metan by k nám umožnil přepravu zelené energie i z takto vzdálených míst, které mají lepší předpoklady pro její výrobu s ohledem na klimatické podmínky,“ vysvětlil analytik z poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek.
 
Kromě vodíku a syntetického metanu se k zeleným plynům řadí také biometan, vyráběný v bioplynových stanicích z organického odpadu. Biometan se od roku 2019 již vtláčí do české distribuční soustavy. Do roku 2030 by měl pokrýt zhruba 6 % současné spotřeby zemního plynu.
 
Jak evropské, tak české strategické dokumenty hovoří o zemním plnu jako o nezbytném zdroji pro zvládnutí přechodu energetiky od uhlí i pro vyrovnávání výkyvů výroby z OZE. Pro dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050 je však podle ČPS nutné podpořit rozvoj a využívání směsi s vyšším podílem dekarbonizovaných plynů.
 
„Přestože není ,lékem na všechno‘, může syntetický metan pomoci efektivně zvládnout mnohé výzvy budoucí energetiky. Řešení však nevznikne přes noc. Je proto třeba již nyní zahájit jak investice do technologií, tak jednání o reálné podobě budoucího energetického mixu v kontextu připravované aktualizace Státní energetické koncepce,“ uzavřela Lenka Kovačovská.