fit for 55 postihne chudé evropany | Aktuality | autoweek.cz

Fit for 55 postihne chudé Evropany

Fit for 55 postihne chudé Evropany

20.07.2021 | | Aktuality

Legislativní balíček Evropské komise Fit for 55 není tou energetickou transformací, kterou EU slíbila. Tvrdí to Martha Myersová, aktivistka největší ekologické sítě v Evropě Friends of the Earth Europe, sdružující více než 30 národních organizací, a koordinátorka koalice Právo na energii.
Pro více než 50 milionů Evropanů, žijících v energetické chudobě, kteří nejsou schopni adekvátně osvětlovat, vytápět nebo chladit své domovy, klimatický balíček Evropská komise znamenal naději, že Zelený úděl EU je neponechá stranou. Komise bohužel v tomto testu neprošla.
 
Cenu za snižování emisí zaplatí ti, kteří na nich mají nejmenší podíl
Navrhované zákony lidi s nízkými příjmy ochudí víc než finanční zátěž pandemie. Od roku 2026 se u Evropanů s nejnižším příjmem zvýší účty za energii v důsledku rozšíření systému EU pro obchodování s emisemi na budovy a dopravu. Chudé domácnosti to může dostat na existenční limit, když budou nuceny se rozhodovat zda platit energii nebo splácet účty. To není dobrý výhled pro EU ani pro opatření v oblasti klimatu.
 
Znamená to, že po těch, kteří jsou za naši současnou klimatickou krizi nejméně zodpovědní, se požaduje, aby za energetický přechod zaplatili nejvyšší cenu.
 
Podpora zateplování spojená s vyšší cenou za energie
Balíček zvyšuje cíle energetické účinnosti a činí je závaznými na úrovni EU, což pomůže zajistit, aby v domovech bylo v zimě tepleji a v létě chladněji s nižší spotřebou energie. To je zvlášť důležité pro ty, kteří žijí ve zchátralých domovech.
 
Balíček zahrnuje opatření zaměřená na specifickou ochranu zranitelných spotřebitelů včetně požadavku na renovaci veřejného sociálního bydlení a definice energetické chudoby. Část programů úspor energie bude nyní věnována energeticky chudým domácnostem. Členským státům se doporučuje, aby zřídily národní rady, které by vypracovaly ukazatele energetické chudoby a strategie jejího zmírňování. Pokud tato opatření budou fungovat, budou někteří z nejchudších lidí v Evropě těžit z rekonstrukcí za účelem zateplení jejich domovů a zvýšení jejich pohodlí. Ale tato pozitiva budou vyvážena zhoubnou vyhlídkou na růst jejich účtů za energii.
 
Návrh na zavedení systému obchodování s emisemi ETS z budov a dopravy vyvolává odpor z mnoha stran. Spojenec presidenta Macrona europoslanec Pascal Canfin jej nazval „politicky sebevražedným“. V rámci Komise už údajně panuje otevřené nepřátelství a roste počet velkých členských států stavících se proti, nemluvě o odborářích, spotřebitelských organizacích a dalších.
 
Vysoká cena za bezvýznamné snížení emisí
A správně. Náklady za emisní povolenky se přenesou na nájemce, kteří si nemohou dovolit platit za zlepšení energetické účinnosti, a na lidi v regionech bez slušné veřejné dopravy. Jeden z prvních odhadů uvádí, že jen účty za energie v domácnosti vzrostou v průměru o 429 eur (11 000 Kč) ročně, což je pro mnohé nepřijatelná cena. Přitom úspory emisí uhlíku se neočekávají nijak významné.
 
Těžký průmysl i nadále těží z výjimek a bezplatných povolenek v rámci stávajícího ETS. Domácnosti s nízkými příjmy však žádná taková privilegia nedostanou. Vzhledem k tomu, že domácnosti s vyššími příjmy mohou přecházet na obnovitelné zdroje, cenu za snižování emisí budou platit chudí, protože ti budou i nadále vázáni na infrastrukturu fosilních plynů.
 
Jen malá pomoc pro nejchudší
Aby zmírnil odpor, navrhl šéf Zeleného údělu Frans Timmermans vytvořit Klimatický sociální fond na podporu nízkopříjmových skupin prostřednictvím energetické transformace. Ten od roku 2025 začne rozdělovat finanční prostředky, přičemž členské státy se vyzývají k předkládání vlastních klimatických sociálních plánů. Ty rozhodně upřednostní chudší domácnosti. Ale to je vše - je vysoce nepravděpodobné, že by fond mohl vyrovnat zvýšení účtů za energii pro lidi s nízkými příjmy.
 
Tomuto fondu bude věnováno pouze 25 % příjmů z nového systému obchodování s emisemi pro budovy. Samotné sociální bydlení vyžaduje do roku 2050 každý rok další investice ve výši 13 miliard eur na renovaci čtyř milionů domů v celé EU. Také načasování je problematické. Evropská komise se zavázala vymýtit energetickou chudobu v tomto desetiletí, ale tento nástroj začne fungovat až v polovině roku 2025.
 
V souvislosti s pandemickou a klimatickou krizí musí být skupiny s nízkými příjmy v právních předpisech v oblasti klimatu postaveny do popředí, nikoli připojeny až dodatečně. Musí být upřednostňovány na každém kroku. Evropská komise tak ale neučinila. Zdá se, že místo příslibu evropského Zeleného údělu neponechat nikoho stranou byl dosažen pravý opak.