ford escort slaví 50 let | Auto archív | autoweek.cz

Ford Escort slaví 50 let

Ford Escort slaví 50 let

30.03.2018 | Rybecký Vladimír | Auto archív

V lednu 1968 byl po představení ve Velké Británii koncem roku 1967 veřejnosti v kontinentální Evropě na autosalonu v Bruselu poprvé předveden Ford Escort, první model společně vyvinutý a vyráběný britskou a německou divizí Ford of Europe, do té doby působícími zcela nezávisle.
Henry Ford v roce 1903 založil automobilku Ford Motor Company. Ta roku 1908 zahájením výroby modelu T odstartovala automobilovou revoluci zavedením pásové výroby. Další revoluci zahájila otevíráním výrobních závodů po světě. V roce 1911 tak vznikla pobočka Ford Motor Company v Manchesteru a postupně v Evropě přibylo mnoho dalších výrobních závodů. V roce 1924 byla ustavena německá pobočka, která v roce 1926 začala v Berlíně vyrábět Model T.
 
Vznik Ford of Europe
Britská a německá divize pracovaly nezávisle. Vyvíjely a vyráběly vlastní modely, které si na některých trzích i konkurovaly. Integrace obou divizí začala v 60. letech s přípravou výroby užitkového modelu Transit. Ten společně vyvíjely Ford of Britain a Ford-Werke a představen byl v roce 1965.
 
V roce 1967 byly Ford of Britain a Ford-Werke společně s irskou obchodní pobočkou spojeny do společnosti Ford of Europe s ústředím v irském Corku. Ta v listopadu 1967 představila první společný model, který měl nahradit britský model Anglia. Výroba začala v říjnu v anglickém Halewoodu (Merseyside) ve verzích jen s pravostranným řízením. Jméno pro nový model se hledalo z mnoha variant: Brenda, Erika, Flair nebo Fun. Nakonec bylo zvoleno jméno Escort, které se už v letech 1955 až 1961 používalo pro speciální verzi britského Fordu Squire, což byla Anglia s karoserií kombi.
 
Jednoduchý koncept
Ford Escort měl v té době v tomto segmentu už poměrně konzervativní koncepci s motorem uloženým vpředu podélně a pohonem zadních kol. Samonosná karoserie sedan byla původně dvoudveřová s délkou 3978 mm a rozvorem náprav 2400 mm. V březnu 1968 přišla britská verze ještě se třídveřovým kombi (v Británii pod jménem Turnier), které se v dubnu 1968 objevilo i se zaslepenými zadními okny jako dodávka. V roce 1969 dostal sedan i čtyřdveřovou podobu.
 
Motory byly jen zážehové čtyřválce. Základem byl Ford Kent 1,1 a 1,3 l, pro některé země z daňových důvodů i ve verzi 1,0 l. Převodovka byla čtyřrychlostní. Výkonnější verze Escort 1300 GT měla motor OHV osazený karburátory Weber. Základem úspěšných verzí pro motoristický sport byl Escort Twin Cam s motorem 1,6 l vybaveným hlavou válců Lotus DOHC, známý z modelu Cortina Lotus.
 
Escort měl hřebenové řízení a zpočátku všechny brzdy bubnové, jen výkonnější verze 1300 GT měla vpředu kotoučové. Přední náprava byla moderní konstrukce se vzpěrami McPherson, kde se tlumič spolu s pružinou otáčejí v horním uložení, což zaručuje přesné vedení předních kol a jednoduché nastavení jejich odklonu. Zadní náprava byla tuhá, uložená na dvou podélných listových perech. Až později dostala nejvýkonnější verze Twim Cam vzadu podélná ramena.
 
Kontinentální podoba
V lednu 1968 se na autosalonu v Bruselu představila kontinentální verze s levostranným řízením pro kontinentální Evropu. Ta se ale začala vyrábět v belgickém Genku až od září 1968. Evropský Escort první generace měl mírně modifikované zavěšení předních kol, jiný převod řízení, dvouokruhové brzdy a širší kola. Když se Escort v srpnu 1968 dostal do prodeje v Německu, byl pokřtěn podle uspořádání předních světlometů Hundeknochen (psí kost).
 
V Británii se novinka okamžitě setkala s obrovským prodejním úspěchem. Už pět měsíců po uvedení na trh byla překonána hranice 100 000 prodaných vozů a Escort zaujal postavení nejprodávanějšího auta. V Německu nebyl jeho prodejní úspěch tak jednoznačný a nepředstihl Opel Kadett. Zatímco britský Escort v roce 1974 překonal hranici 2 milionů prodaných vozů, v Německu roční produkce nikdy nepřekročila hranici 150 000 vozů, přičemž významná část produkce směřovala na export, především do Itálie a zemí Benneluxu.
 
Od ledna 1970 kontinentální produkce přešla na západ Německa do nově postaveného závodu Saarlouis. Ford Escort 1. generace se vyráběl rovněž v Austrálii a na Novém Zélandu.
 
V roce 1975 přišla druhá generace Escortu odvozená z prvé. Escort Mk.III dostal v roce 1980 poprvé pohon předních kol. Od roku 1998 byl Escort po celkem šesti generacích postupně nahrazován novým modelem Focus. Celkem bylo v Saarlouis vyrobeno 6,5 milionu Escortů šesti generací.
 
Úspěchy v motoristickém sportu
Ač Escort první generace nepůsobil moc sportovně, specializované oddělení AVO (Advanced Vehicle Operation) v Surrey tento automobil proměnilo v mimořádně úspěšné sportovní náčiní, vhodné pro nejrůznější disciplíny. Žádné auto v historii Fordu nakonec nebylo úspěšnější na závodních okruzích a v rallye než Escort, přičemž první generace tomu položila skvělý základ. První vítězství pro tento vůz vybojoval Tony Chappell v rallycrossu už na jaře 1968.
 
Tým Alana Manna do Escortu instaloval motor Ford Cosworth FVA z formule 2 o výkonu 225 k při hmotnosti 760 kg. Frank Gardner s tímto Escortem hned v roce 1968 vyhrál britské mistrovství cestovních vozů, když dokázal porážet i sedmilitrové Fordy Falcon.
 
V Borehamu Escort GT se standardním zavěšením kol přestavěli na soutěžní verzi Twin Cam s motorem Lotus Cortina se 170 k. Ten ještě v roce 1968 vyhrál tři soutěže mistrovství Evropy (předchůdce současného WRC) Tulipánovou rallye, rakouský Alpenfahrt a Rallye Acropolis.
 
Vrcholnou slávu zažil Escort Mk. I v soutěži World Cup Rally Londýn - Mexico, která startovala na stadionu ve Wembley 19. dubna 1970 a skončila v Mexiku 27. května 1970. Trať měřila 25 700 km a vedla z Londýna napříč Evropou přes Vídeň do Sofie a zpět na západ do Lisabonu. V jižní Americe z Brazílie, přes Uruguay, Argentinu, Bolívii, Peru, Kolumbii a Honduras až do Mexika. Vyhrál pozdější mistr světa v rallye Hannu Mikkola se spolujezdcem Gunnarem Palmem na Fordu Escort 1800 GT. Při té příležitosti vznikl sériový akční model Mexico s bílým lakem a červeným pruhem.
 
V roce 1970 přišel nový soutěžní Escort RS1600, který patřil mezi nejúspěšnější soutěžní vozy v letech 1970 až 1974. Ve verzi s motorem 2,0 l BDA o 240 k byl neporazitelný především všude tam, kde se jezdilo v lese a na kamení nebo šotolině. Vyhrál třikrát RAC rally, keňskou Safari rally, Rallye 1000 jezer a mnoho dalších, včetně Rallye Vltava. Stejný základ měl i okruhový speciál připravený týmem Broadspeed, později používaný i v továrním týmu a německým týmem Zakspeed.
 
 
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let
  • Ford Escort slaví 50 let