škoda 966 supersport opět v původní kráse | Auto archív | autoweek.cz

Škoda 966 Supersport opět v původní kráse

Škoda 966 Supersport opět v původní kráse

21.11.2014 | Rybecký Vladimír | Auto archív

Výjimečný závodní vůz Škoda 966 Supersport z roku 1950 je po pečlivé renovaci vystaven v hlavní expozici Škoda Muzea v Mladé Boleslavi. Připomíná dávnou rivalitu značek Škoda a Tatra na závodních tratích v 50. letech.

Jediný dochovaný exemplář vozu Škoda 966 Supersport z roku 1950 se opět zaskvěl v plné kráse. V průběhu uplynulých let specialisté společnosti Škoda Auto tento závodní vůz citlivě zrenovovali. Nyní jej mohou obdivovat návštěvníci Škoda Muzea v Mladé Boleslavi.

 

​V roce 1950 byly postaveny celkem tři závodní speciály Škoda 966 Supersport. Zachoval se ale pouze jediný z nich, který byl až do doku 1962 nasazován do závodů. Poté byl po mnoho let ve vlastnictví slovenského automobilového závodníka Ivana Mičíka. V roce 2007 získalo tento závodní vůz Škoda Muzeum a zahájilo jeho rozsáhlou renovaci, a to co nejvěrněji podle dobových podkladů. Škoda 966 Supersport se nyní skví opět v původní podobě ze sezóny 1953 a je ozdobou muzejní expozice.
 

„Škoda 966 Supersport je svědectvím naší sportovní historie a dokonale navozuje atmosféru legendárních okruhových závodů v polovině 20. století. Jako absolutní unikát je tento vůz jedním z nejzajímavějších exponátů, které Škoda Muzeum nabízí,“ říká vedoucí restaurátorské dílny Škoda Auto Michal Velebný.


Závodní speciál Škoda 966 Supersport s hliníkovou karoserií se představil v roce 1950. Vynikal velkou variabilitou - s reflektory a blatníky startoval v kategorii sportovních vozů, po zakrytí místa spolujezdce a demontáži reflektorů i blatníků byl nasazen i v kategorii závodních monopostů.
 

Premiéra vozu Škoda 966 Supersport proběhla v květnu 1950 při okruhovém závodu v Mladé Boleslavi. Po dvou dalších závodech byl ale natolik poškozen, že musel být nahrazen novým. Protože cílem továrního týmu bylo nasazovat do závodů dvojici vozidel, vznikl rovnou i další vůz, v pořadí třetí. Právě tento třetí Supersport se jako jediný dochoval a nyní byl kompletně zrestaurován.
 

Jeho premiéra se odehrála při Velké ceně Československa 24. září 1950. Miroslav Fousek s ním v kategorii do 1100 cm3 vybojoval druhé místo. Závodní sezónu 1951 zahájilo vítězství ve třídě sportovních vozů na závodech v Liberci.


V následujících letech se oba Supersporty - tedy číslo dvě a tři - objevovaly na startu různých závodních podniků. Po zranění byl Miroslav Fousek nahrazen Jaroslavem Netušilem, druhý vůz řídil Václav Bobek.


Škoda oba závodní vozy neustále vylepšovala, zvláště použité motory. Čtyřválec o zdvihovém objemu 1089 cm3 pocházel původně z vozu Škoda Tudor, avšak dostal novou hliníkovou hlavu válců s polokulovým spalovacím prostorem. Existovala verze s atmosférickým sáním a dvěma karburátory, nebo nejvýkonnější provedení s jedním nebo dokonce dvěma mechanicky poháněnými dmychadly typu Roots. Obě provedení šlo od sebe rozpoznat podle výšky kapoty motoru - přeplňovaná verze měla kapotu nižší, pod tou vyšší s výraznou "boulí" se skrývaly dva karburátory.


Díky této variabilitě pohonné jednotky a rychlosti její možné výměny se mohly oba vozy Škoda 966 Supersport účastnit podniků ve třídě do 1100 cm3 ve verzi s karburátorem nebo do 1500 cm3 s dmychadlem.

Pro další navýšení výkonu v souladu se změněnými závodními pravidly Škoda později zvětšila zdvihový objem motoru nejprve na 1221 cm3, v poslední vývojové fázi se dostaly pod kapotu i nové prototypové motory o objemu 1500 cm3 se čtyřmi karburátory nebo jedním, příp. dvěma dmychadly.
 

Motor s karburátorem dával výkon až 66 kW (90 k), přeplňovaná verze dokonce až 132 kW (180 k) a umožnila zrychlit vůz až k hranici 200 km/h. Kvůli značnému množství trubek v motorovém prostoru byl model s kompresorem přezdíván také „Plynárna“.


Souběžně s tím probíhaly i další úpravy. Pro lepší chlazení byl chladič u přeplňované verze umístěn před dmychadlo, v sezóně 1953 vylepšili konstruktéři aerodynamiku vozu níže umístěnou mřížkou chladiče a oválným sacím otvorem. Od konce roku 1953 začal být používán nový motor o objemu 1500 cm3.

 

Na podzim roku 1953 dosáhl Václav Bobek v provedení se dvěma dmychadly nového rychlostního rekordu 197,8 km/h. Škoda 966 Supersport se tak v té době stala nejrychlejším československým automobilem.
 

Poslední úpravy karoserie proběhly v roce 1954. Supersport dostal v důsledku změny pravidel velké blatníky pevně uchycené ke karoserii. Jaroslav Netušil se s nyní zrestaurovaným exemplářem postavil na start ještě v sezóně 1955. O rok později započal vývoj nástupce Supersportu, nového speciálu Škoda 1100 OHC. V následující době posloužily oba vozy Škoda 966 Supersport pro výchovu mladých automobilových závodníků.

 

Monoposty Škoda Supersport s přeplňovaným motorem tehdy sváděly prestižní souboje s vozy Tatra 607 Monopost, zatímco sportovní verze s blatníky se v rámci rivality mezi oběma automobilkami utkávaly s Tatraplany Sport. V nižších kategoriích neměly tovární vozy Škoda Supersport rovnocenného soupeře s výjimkou Jaroslava Vlčka a jeho vozu Magda.

  • Škoda 966 Supersport opět v původní kráse
  • Škoda 966 Supersport opět v původní kráse
  • Škoda 966 Supersport opět v původní kráse
  • Škoda 966 Supersport opět v původní kráse
  • Škoda 966 Supersport opět v původní kráse
  • Škoda 966 Supersport opět v původní kráse
  • Škoda 966 Supersport opět v původní kráse
  • Škoda 966 Supersport opět v původní kráse