boj proti německé minimální mzdě | Tiskové zprávy | autoweek.cz

Boj proti německé minimální mzdě

Boj proti německé minimální mzdě

06.06.2015 | | Tiskové zprávy

Další obchodní a průmyslové komory v Evropě se připojují k výzvě Hospodářské komory ČR k boji proti německé minimální mzdě.
Obchodní a průmyslové komory z Bulharska, Srbska, Slovinska, Španělska a Litvy dnes podpořily iniciativu Hospodářské komory ČR proti uplatňování německého zákona o minimální mzdě dopadajícího na české dopravce. V rámci diskuse v Rize se k apelu připojila dokonce i německá obchodní a průmyslová komora.
 
Nesouhlasné stanovisko hospodářských komor z Visegrádské čtyřky k uplatňování německého zákona o minimální mzdě prosadila do programu plenárního zasedání EUROCHAMBERS v Rize vicepresidentka Hospodářské komory ČR Irena Bartoňová Pálková.
 
„Náš apel se setkal s velkým pochopením zástupců dalších komor. Další země chtějí podepsat naši výzvu. Nejde totiž jen o MiLoG, ale o precedens ve stavění legislativních překážek i v ostatních zemích a obecně na jednotném evropském trhu,“ vysvětluje Bartoňová Pálková.

Samotná Evropská komise problematičnost německého opatření vnímá a před několika dny s Německem zahájila proceduru pro porušení práva EU.

Zavedením minimální mzdy v Německu trpí zejména dopravní společnosti, které do Německa jezdí, nebo územím Německa pouze projíždějí. V důsledku je totiž zákon aplikován i na dopravce a jejich zaměstnance, a to kromě přepravy po území Německa (tzv. kabotáže) i na cílovou dopravu, kdy je v Německu nakládka či vykládka, ale i na tranzitní dopravu.

Dopravci z ostatních zemí jsou tak nuceni svým zaměstnancům po překročení hranice s Německem vyplatit mzdy ve výši nejméně 8,5 eur/hod. Obdobnou mzdu pak ale v praxi požadují po dopravcích i zaměstnanci mířící do jiných zemí, což komplikuje situaci zejména malým přepravcům, pro které může být tato situace likvidační.
 
„Podle našeho názoru se jedná jednoznačně o postup proti základním principům EU o volném trhu, volné soutěži a volném pohybu osob a služeb. Při přistoupení nových zemí do EU byla rozdílná mzdová úroveň pokládána za přirozený stav snižující náklady nových zemí, a tudíž za jeden z důležitých prvků hospodářské konvergence v rámci EU. Německé opatření naopak zapadá do současné tendence k rostoucímu protekcionismu a úpadku soudržnosti v rámci EU. Nebezpečné je především to, že pokud MiLoG v této podobě Německo obhájí, lze očekávat řetězovou reakci v dalších starých zemích, jako je například Belgie nebo Dánsko,“ upozorňuje právní expert Petr Valenta z Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.
 
Dalším efektem zákona je obrovský nárůst byrokracie ohlašovací a kontrolní povinnosti. Ta dolehne na dopravce zvýšenými náklady, a to v rozporu s evropským principem Smart regulation. Zákon a prováděcí nařízení totiž ukládají dopravcům mít také k dispozici záznamy týkající se pracovní doby a vyplácené mzdy (povinnost záznamů, §17) a ohlašovat v německém jazyce německým úřadům určité skutečnosti před vysláním jejich zaměstnanců k výkonu práce na území Německa (povinnost ohlašovací, §16).