diskuze o novém mýtném systému přehlíží dopravce | Tiskové zprávy | autoweek.cz

Diskuze o novém mýtném systému přehlíží dopravce

Diskuze o novém mýtném systému přehlíží dopravce

18.06.2015 | | Tiskové zprávy

V debatě o mýtném by politici měli více naslouchat těm, kdo jej zaplatí, než těm, kdo na něm budou vydělávat.
S blížícím se výběrem nového provozovatele mýtného systému se evidentně zvyšují lobbistické tlaky potenciálních zájemců o dobrý výdělek. V jejich důsledku jsme svědky mnohdy protichůdných prohlášení nejvyšších státních úředníků a ještě podezřelejších mediálních komentářů. Však se také hraje přibližně o 100 miliard, které by měl během deseti let systém vygenerovat.

Je zcela nepochopitelné a pro ČESMAD Bohemia reprezentující české dopravce i neakceptovatelné, že veřejná debata se vede pouze o zájmech toho, kdo systém má vybudovat a později provozovat, tedy na něm vydělávat, a opomíjeni jsou ti, kdo budoucích 100 miliard mají státu zaplatit, tedy silniční dopravci.
 Jak velký je to rozdíl v přístupu například od Rakouska. Tam stát, jako dobrý hospodář, má v úmyslu vyhlásit soutěž na provoz již vybudované mýtné infrastruktury. A žádné obavy úředníci nemají. Proč, je nasnadě. Jak by si mohli dovolit „vyhodit oknem“ technologické zařízení, které stálo desítky milionů eur a které je ve stavu nového? (V případě ČR jde zhruba o 6 miliard korun.) Jen proto, aby soutěž byla „neutrální“?

ASFINAG, který tendr bude vypisovat, deklaruje mýtný systém nejen jako zdroj peněz, ale snaží se za vybrané finance být dobrým poskytovatelem služeb těm, kteří mýto platí, tedy uživatelům. A německá vláda také prodlužuje kontrakt se stávajícím provozovatelem a nemění systém. Dopravci takové rozhodnutí vítají. Nemusí měnit palubní jednotky, uzavírat nové smlouvy, přeregistrovávat vozidla, učit řidiče i sebe zacházení s novým systémem. Není nutné „pracně vychytávat mouchy“ úplně nové technologie.

 To jsou všechno momenty, které uživatelé ocení. Takto se má chovat stát vůči daňovým poplatníkům. U nás je to ale naopak. Uživatel (ten, kdo vše platí, v Rakousku říkají zákazník), je až na posledním místě, ten nemá do výběru co mluvit, jen trpně čekat, co mu politici vyberou a pak mlčky platit a platit.
Z obav, aby si někdo nemohl stěžovat na údajné znevýhodnění v tendru, mají úředníci/politici problém s definicí jednoznačného zadání. Pomíjí se, kvůli čemu byl systém elektronického mýta budován. Připomeňme si tedy několik zásadních faktů:

- Mýtným systémem se zpoplatňují dálniční a rychlostní komunikace, které svým uživatelům přinášejí výhody a jejichž vybudování je nákladné. Za ostatní komunikace platí uživatelé formou silniční daně, spotřební daně z pohonných hmot a dalších daní. Je tedy zcela irelevantní uvažovat o zpoplatňování mýtem desítek tisíc kilometrů silnic, které žádný nadstandard neposkytují a na jejich výstavbu a údržbu už silniční doprava přispívá. Mýtné na nich by vedlo naopak jen k odčerpání peněz, které by šly na provoz a kontrolu mýta na těchto silnicích.

- Mýtné přináší peníze pouze tam, kde se dostatečně jezdí. Je proto opět zbytečná debata o jeho regulační funkci, která se už ukázala jako zcela iluzorní v případě vyšších sazeb v pátek odpoledne. Zabránění objíždění zpoplatněné infrastruktury je navíc řešeno novelou zákona č. 13/1997Sb. která umožňuje zakázat tranzit v místech, kde objíždění hrozí. Jednoduché a levné řešení.

- Smyslem mýta nesmí být co největší zisk provozovatele mýta. Výběr mýtného musí mít co nejnižší náklady. Je nezbytné, aby se provozní náklady systému pohybovaly okolo 10 % a v žádném případě nepřesáhly 20 %. Tohoto stavu ovšem nesmí být dosaženo účelovým navýšením tarifů. Od vlády, která ve svém prohlášení deklarovala záměr nezvyšovat daňovou zátěž, by zvyšování mýtného byl krok přesně opačným směrem.