kolokvium otevře cestu paktu pro budoucnost českého průmyslu | Tiskové zprávy | autoweek.cz

Kolokvium otevře cestu Paktu pro budoucnost českého průmyslu

Kolokvium otevře cestu Paktu pro budoucnost českého průmyslu

16.02.2017 | | Tiskové zprávy

Česká vláda, oborové sdružení AutoSAP, Škoda Auto a další zástupci českého hospodářství chtějí vypracovat pakt za účelem posílení domácího automobilového průmyslu.
V rámci „Kolokvia o budoucnosti automobilového průmyslu v České republice“ diskutovali nejvyšší představitelé české vlády, zástupci Sdružení automobilového průmyslu, odborů i českého hospodářství v sídle společnosti Škoda Auto v Mladé Boleslavi o důležitých podmínkách pro trvalý úspěch automobilového odvětví v České republice.
 
Automobilového summitu, pořádaného Sdružením automobilového průmyslu AutoSAP, se vedle předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky (ČSSD) zúčastnilo i několik ministrů a dalších zástupců vlády včetně pražské primátorky Adriany Krnáčové. Mezi nejvýznamnější závěry této akce patří plánované vypracování Paktu pro budoucnost automobilového průmyslu v České republice. Ten má být schválen v polovině letošního roku.
 
„Automobilová budoucnost začala. Fungujeme na solidní bázi a v České republice využíváme lokálních výhod, které nám mnozí závidí. Nyní jde o to, abychom stávající výhody obhájili a vyvinuli nové. Proto vítám, že se společně politici, Sdružení automobilového průmyslu i zástupci českého hospodářství shodli na přípravě Paktu pro budoucnost automobilového průmyslu v České republice,“ řekl předseda představenstva společnosti Škoda Auto Bernhard Maier.
 
Účastníci automobilového summitu, mezi nimiž byli zástupci politického života, automobilového průmyslu a dalších průmyslových odvětví i odborníci z univerzit a významných výzkumných center, do poloviny letošních roku předloží konkrétní opatření a návrhy.
 
Jedno z hlavních poselství kolokvia, jehož je Škoda Auto hostitelem, je: V domovské zemi značky budou podobu ekonomiky vedle průmyslové výroby stále více ovlivňovat služby a digitální technologie. Tato změna staví i automobilový průmysl, který je jedním z pilířů českého národního hospodářství, před důležité otázky a nabízí budoucí příležitosti.
 
Účastníci summitu jednali o efektivních strategiích jak změnu v České republice provést aktivně a tak, aby byla trvale udržitelná. Účastníci se shodli na tom, že budou nutné podstatně vyšší investice do vzdělávání, výzkumu a vývoje, aby byla konkurenceschopnost celého odvětví zajištěna i v dlouhodobém horizontu. Důvodem je fakt, že v současné době roste hrubý domácí produkt České republiky rychleji než investice do výzkumu a vývoje. Aktuálně do této oblasti směřují 2 % HDP. Podíl finančních prostředků pro vzdělávání činí v České republice 4,4 % HDP. V České republice je automobilový průmysl se 24 % největším investorem do výzkumu a vývoje. Po započítání celé oblasti strojírenství a elektrotechnického průmyslu tento podíl činí dokonce více než 50 %.
 
Velký potenciál skýtají nové oblasti podnikání – elektromobilita, autonomní řízení, rostoucí digitalizace i inovativní řešení mobility. S tím je spojen velký potenciál pro český automobilový průmysl. Aby bylo možné jeho plné využití a úspěšné zvládnutí nastávajících procesů transformace, navrhla společnost Škoda Auto zástupcům vlády konkrétní opatření. Řešení pro Smart Cities i digitalizaci tak mimo jiné může podpořit i zřízení celoplošné širokopásmové datové sítě.
 
Autonomní řízení mají podpořit národní strategie, cílené podpůrné programy pro výzkum a vývoj i zprovoznění testovacího koridoru. Tento koridor by mohl propojit hlavní sídlo společnosti Škoda Auto s Prahou, Plzní, Rozvadovem a německým Norimberkem.
 
Škoda navíc navrhuje rychlý rozvoj elektromobility, nové nasměrování Národního plánu čisté mobility i založení poradenského grémia na vládní úrovni. Dalším důležitým bodem jsou speciální zákaznické pobídky na pořízení elektromobilů.
 
Se svou Strategií 2025 už Škoda vytvořila vlastní plán technologických změn a dlouhodobého růstu podniku. Tradiční česká automobilka tak chce růst ve dvou dimenzích: dále má důsledně růst odbyt vozů a současně se mají budovat nové oblasti podnikání pro inovativní služby související s mobilitou. Součástí této perspektivní strategie je i nový DigiLab v Praze.
 
Automobilový průmysl je důležitým pilířem českého národního hospodářství
Automobilový průmysl se na hrubém domácím produktu České republiky podílí devíti procenty a s více než 150 000 bezprostředně zaměstnanými osobami je jedním z nejvýznamnějších odvětví v zemi. Jeho důležitost se přitom nadále zvyšuje. K tomu je nutno přičíst i statisíce pracovních míst v dodavatelském průmyslu. Na automobilové odvětví připadá 25 % exportu České republiky. Více než polovina všech osobních vozů (57 %), vyrobených v České republice, sjelo v roce 2015 z linek společnosti Škoda Auto.
 
Svým veskrze pozitivním vývojem zdůrazňuje domácí automobilový průmysl již po několik let svůj význam pro celou republiku. Prodeje všech podniků, organizovaných v AutoSAP, vzrostly mezi roky 2014 a 2015 o 7 % na 912 miliard korun, export ve stejném období vzrostl o 7,2 % na 780 miliard korun. V roce 2015 dosáhl automobilový průmysl v České republice s celkem 1,3 mil. vyrobených vozů dalšího historického rekordu. Zatímco celosvětový objem produkce vzrostl pouze o 1,1 %, produkce v domovské zemi značky Škoda vzrostla o 4,2 %. Automobilový průmysl tak podstatně přispěl k hospodářskému růstu České republiky, který v roce 2015 dosáhl hodnoty 4,6 %. Pro letošní rok počítá Česká národní banka s růstem HDP o 3 %.
 
S více než 26 000 zaměstnanci patří ŠKODA mezi největší zaměstnavatele v České republice. Dalších zhruba 150 000 zaměstnanců pracuje u dodavatelů automobilky. Od roku 1991 investovala společnost více než 350 miliard korun do výrobních procesů a budov v domácích závodech v Mladé Boleslavi, Kvasinách a ve Vrchlabí.
 
Křídla českému automobilovému průmyslu dává také vysoká úroveň mezd – ta je zhruba o 26 % vyšší než činí průměrná mzda v zemi – domácí poptávka se navíc pozitivně projevuje na státním rozpočtu. Totéž platí i pro nízkou nezaměstnanost, která v roce 2016 s pouhými 5,2 % představovala jednu z nejnižších úrovní v celé Evropské unii.