závěry 21. podzimní plynárenské konference | Tiskové zprávy | autoweek.cz

Závěry 21. Podzimní plynárenské konference

Závěry 21. Podzimní plynárenské konference

18.11.2014 | Rybecký Vladimír | Tiskové zprávy

Ve dnech 3. a 4. listopadu se v kongresovém sálu plzeňského hotelu Parkhotel konala již 21. Podzimní plynárenská konference (PPK), nejvýznamnější tuzemská na plynárenství zaměřená akce pořádaná Českým plynárenským svazem (ČPS).

Program konference, které se zúčastnily zhruba čtyři stovky odborníků z plynárenství a příbuzných oborů, byl zaměřen hlavně na perspektivy plynárenství, věnoval se také bezpečnosti a spolehlivosti dodávek zemního plynu a jejich dalšího zlepšení.

 

Problematice zásobování Evropy se věnoval Andreas Rau, jednatel společnosti NET4GAS, s.r.o.: „Po roce 2020 lze očekávat pokles dodávek plynu ze zdrojů v zemích EU, což bude spolu s předpokládaným nárůstem spotřeby zemního plynu vyžadovat zajistit nejen nové zdroje plynu, ale také nové přepravní trasy a zlepšit vzájemnou propojenost mezi sítěmi jednotlivých zemí. Dnes je kapacita přepravních tras z Ruska do zemí EU a Turecka cca 260 mld. m3 ročně, vybudováním plynovodu SouthStream by se zvýšila cca na 320 mld. m3 ročně.“

 

Ján Klepáč ze Slovenského plynárenského a naftového zväzu (SPNZ) přestavil výsledky SWOT analýzy jak pro EU, tak pro země V4 a Rakousko. Z nich vyplývá, že pro EU jsou hlavními hrozbami přetrvávající závislost na ruském zemním plynu, zneužití zemního plynu jako geopolitického nástroje, neúměrně vysoká podpora OZE, selhávající systém obchodování s emisemi ETS, nejednotný postoj tzv. one voice policy a pokračující ekonomická krize. „Reálnou možností řešení případné krize v roce 2014 by bylo plné využití kapacity plynovodu NordStream, asi 55 mld. m³, bohužel kapacita je využívána ze 70 %. Velkou výhodou zemí V4 a Rakouska je velká kapacita zásobníků – cca 20 mld. m3,“ řekl Ján Klepáč.

 

Ředitel odboru plynárenství a kapalných paliv ministerstva průmyslu (MPO) Jan Zaplatílek se ve svém vystoupení nejdříve věnoval představení výsledků zátěžových testů při přerušení dodávek přes Ukrajinu po dobu jednoho a šesti měsíců v průběhu zimního období. Z výsledků testů vyplývá, že přerušení dodávek přes Ukrajinu významně neovlivní zásobování odběratelů v ČR v případě, že import z přesměrovaných dodávek z Ruské federace na jiné dopravní trasy (zejména NordStream) nebo dodávek získaných ze západní Evropy bude v průměru minimálně 20 mil. m3/den a plyn ze zásobníků plynu na území České republiky bude používán prioritně pro zásobování domácího trhu. „Horší situace by nastala, kdyby došlo k úplnému přerušení dodávek z Ruska. Zde by jak v případě měsíčního, tak šestiměsíčního přerušení bylo nutné přistoupit k regulaci dodávek,“ dodal Jan Zaplatílek.