eu staví automobilky do nejistoty | Trendy | autoweek.cz

EU staví automobilky do nejistoty

EU staví automobilky do nejistoty

30.12.2014 | Rybecký Vladimír | Trendy

Pokud jde o cíle EU, týkající se limitů pro emise CO2 v roce 2030, automobilky zatím čelí nejistotě.

Nové klimatické a energetické cíle EU pro rok 2030 působí nejistotu u automobilek, neboť na členských státech ponechávají rozhodnutí, zda zahrnou znečistění ovzduší způsobované dopravou do systému obchodování s emisními povolenkami v rámci EU. Takový krok by dodavatele pohonných hmot přiměl, aby se staly součástí evropského systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). To by mohlo vést k vyšším nákladům za pohonné hmoty, což by pocítili i zákazníci kupující automobily.

 

Automobilky si pravděpodobně s úlevou oddechly, když návrh Dánska zahrnout emise z dopravy do EU systému obchodování s emisními povolenkami nepřežil schůzi Evropské rady. Lobbistická skupina evropského automobilového průmyslu ACEA uvedla, že „vítá skutečnost, že rámcová dohoda volá po komplexním a technologicky neutrálním přístupu k emisím způsobených dopravou.“

 

„ACEA je obecně přesvědčena, že jakákoli nová politika snižování CO2 by měla být rentabilní, technologicky neutrální a vyvážená při dosahování cíle snižování CO2. Pro náš průmysl je důležité, že se nyní soustředíme na náležité zavádění současných cílů, což je již samo osobě dostatečně náročné,“ uvedl generální sekretář ACEA Erik Jonnaert.

 

Nicméně to, že se jednotlivým vládám ponechá prostor pro zavádění vlastních standardů, vyvolává obavy z rizika, že země jako Dánsko budou usilovat o svou vlastní cestu. „Rozhodnutí, které určitým členským státům umožní další prosazování limitů, vytváří riziko případného širšího rozhodnutí EU,“ řekl William Todts, vyšší úředník lobbistické organizace Transport& Environment z Bruselu.

 

Evropská unie je již nyní světovou jedničkou pokud jde o hospodárnost využití pohonných hmot díky svým emisním standardům, které stanovováním náročných cílů a harmonogramů vytvořily vyrovnané hrací pole, na němž pro snižování emisí platí pro všechny stejná pravidla. Standardy CO2 byly hlavní pobídkou automobilek k investování do nízkoemisních pohonných jednotek, které naopak uvádějí do prodeje i na dalších trzích. Například Volkswagen nedávno informoval, že do roku 2018 v Číně představí více než 20 elektromobilů a dobíjecích hybridů.

 

Avšak evropský obchod s emisními povolenkami (ETS), v němž je znečišťovatelům „povolena“ určitá emisní úroveň, a pokud ji překročí, musí si koupit „kredity“, se už dřív neosvědčil v USA.

 

"Zařazení výfukových emisí do systému by automobilky nepostihlo přímo," řekl Todts. V současnosti dodavatelé energií patří mezi „regulované entity“, které se na systému ETS podílejí. Automobilový průmysl by se stal součástí ETS tak, že by se k naftařským společnostem přiřadili dodavatelé pohonných hmot.

 

Emise z dopravy i přes velkou snahu evropských automobilek znečišťují vzduch. Silniční doprava přispívá asi jednou pětinou k celkovým emisím CO2 v EU. Nicméně uvalení větší daní na fosilní paliva v případě dopravy podle studie Cambridge Econometrics znečistění příliš nezmenší. „Zařazení silniční dopravy do systému ETS by v příštích 15 letech při současných cenách (6 eur za tunu uhlíku) vedlo jen k 1% zlepšení účinnosti využití paliva,“ uvádí studie.

 

Todts uvedl, že standardy pro efektivní využití paliva jsou lepším způsobem jak dosáhnout cílů pokud jde o uhlík. „Fungují a všude ve světě nás teď napodobují,“ řekl Todts.

 

Tři cíle pro rok 2030, na nichž se evropští představitelé dohodli, spočívají ve snížení emisí skleníkových plynů o 40 % v porovnání s úrovní v roce 1990; zvýšení účinnosti využití energie na 27 % v porovnání s běžnou úrovní a zvětšení podílu obnovitelné energie v mixu na 27 %. Je zajímavé, že tyto cíle jsou méně ambiciózní než ty, které byly stanoveny v roce 2009, kdy se evropští představitelé zavázali do roku 2050 snížit emise CO2 o 80 %.

 

Mírnější cíle obecně naznačují, že Evropa opouští agresivní přístup ke snižování znečistění ze dvou důvodů - kvůli pokračující recesi a protože Evropa zjistila, že její klimatické cíle jsou propojeny s energetickou bezpečností, a to právě v době, kdy jsou vztahy s Ruskem jako hlavním dodavatelem energií stále napjatější.

 

Technologie podporující nízký obsah uhlíku jsou nyní podmíněny energetickou bezpečností. „Evropská rada také uznala, že energetická bezpečnost EU se může zvyšovat využíváním původních zdrojů a také zaváděním bezpečných a udržitelných technologií s nízkým obsahem uhlíku,“ uzavřela Evropská rada své jednání.