name | autoweek.cz
Automobil jako řidič 1. část - Legislativní předpoklady
23.09.2015 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Podle společnosti Bosch bude dálniční autopilot za pět let připraven po technické stránce pro sériovou výrobu. Právní předpisy ale musí držet krok s technickými možnostmi. Vytvoření legislativních předpokladů je úkolem pro politiky a zájmová sdružení.
„S naším dálničním autopilotem by mohly automobily jezdit po dálnici v režimu plně automatizované jízdy již od roku 2020,“ říká člen představenstva společnosti Robert Bosch Dr. Dirk Hoheisel ale současně požaduje: „Legislativa musí držet krok s technickými možnostmi.“
Předpokladem realizace autonomní jízdy jsou změny legislativy. V současnosti jsou omezující především předpisy Vídeňské úmluvy o silničním provozu z roku 1968. Ty například stanovují, že řidiči musejí mít stále kontrolu nad svým vozidlem. Kvůli tomu není v současnosti vysoce automatizovaná jízda dovolena.
V Německu a mnoha dalších státech se však připravují změny platné právní úpravy. Automatizované funkce řízení vozidla mají být povoleny alespoň za podmínky, že je řidič může kdykoli aktivně vypnout a převzít řízení do svých rukou. Nad odpovídajícím přepracováním legislativy se v současnosti vedou diskuse.
Kromě výše uvedené legislativy představuje další překážku legislativa v oblasti registrace a homologace vozidel. Směrnice R 79 Evropské hospodářské komise OSN povoluje automatické zásahy do řízení pouze při rychlosti do 10 km/h.
Změny jsou dosud přijímány velmi pomalu. V současnosti se této problematice věnuje neformální pracovní skupina EHK OSN.
„Jsme optimisté a věříme, že politici a příslušná sdružení včas nastaví výhybky správným směrem,“ říká Hoheisel. Zůstává však otázka validace, protože před zahájením sériové výroby dálničního autopilota musí být podle aktuálních metod ujeto několik milionů testovacích kilometrů. Bosch zde pracuje na nových přístupech založených ve zvýšené míře na simulacích.
Předpokladem realizace autonomní jízdy jsou změny legislativy. V současnosti jsou omezující především předpisy Vídeňské úmluvy o silničním provozu z roku 1968. Ty například stanovují, že řidiči musejí mít stále kontrolu nad svým vozidlem. Kvůli tomu není v současnosti vysoce automatizovaná jízda dovolena.
V Německu a mnoha dalších státech se však připravují změny platné právní úpravy. Automatizované funkce řízení vozidla mají být povoleny alespoň za podmínky, že je řidič může kdykoli aktivně vypnout a převzít řízení do svých rukou. Nad odpovídajícím přepracováním legislativy se v současnosti vedou diskuse.
Kromě výše uvedené legislativy představuje další překážku legislativa v oblasti registrace a homologace vozidel. Směrnice R 79 Evropské hospodářské komise OSN povoluje automatické zásahy do řízení pouze při rychlosti do 10 km/h.
Změny jsou dosud přijímány velmi pomalu. V současnosti se této problematice věnuje neformální pracovní skupina EHK OSN.
„Jsme optimisté a věříme, že politici a příslušná sdružení včas nastaví výhybky správným směrem,“ říká Hoheisel. Zůstává však otázka validace, protože před zahájením sériové výroby dálničního autopilota musí být podle aktuálních metod ujeto několik milionů testovacích kilometrů. Bosch zde pracuje na nových přístupech založených ve zvýšené míře na simulacích.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz