bosch: spalovací motor bude i nadále dominovat | Aktuality | autoweek.cz

Bosch: spalovací motor bude i nadále dominovat

Bosch: spalovací motor bude i nadále dominovat

09.06.2011 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Na tradičním setkání s novináři společnost Bosch každé dva roky ukazuje směrování různých odvětví automobilové techniky. Dr. Rolf Leonhard zde zhodnotil trendy vývoje pohonných jednotek automobilů v nejbližších letech. Úvodní část přednášky stojí za přečtení celá.

Vážené dámy, vážení pánové,

spalovací motor bude hrát rozhodující roli při zajišťování individuální mobility i v budoucnosti a bude muset výrazným dílem přispívat k ochraně světového klimatu a našich omezených zásob fosilních zdrojů energie. Takový je klíčový závěr z výsledků našich průzkumů trhu a tento pohled sdílejí také externí specialisté na vývoj globálního automobilového trhu.

Naše prognózy naznačují, že v roce 2020 dosáhne světový trh ročního objemu 104 milionů osobních a lehkých užitkových vozidel. Z toho budou jen tři miliony vozidel vybaveny čistě elektrickým pohonem nebo hybridním systémem s vnějším dobíjením. Šest milionů vozidel bude mít hybridní pohon se spalovacím motorem a elektromotorem. Jinými slovy očekáváme, že v roce 2020 přijde na trh dobrých 100 milionů nových vozidel se spalovacím motorem.

Naše prognózy také ukazují, že v roce 2020 bude v porovnání s loňskými 71 miliony vozidly prodáno o 30 milionů víc nových automobilů poháněných spalovacím motorem. Trh vozidel se spalovacím motorem tedy v následujících deseti letech vzroste o 40 %.

Jak bude možné při takovém vývoji dosáhnout společenských cílů ochrany životního prostředí a šetrného využívání fosilních zdrojů energie? K odpovědi se lze dopracovat snadno. Přínos elektromobilů a hybridů s vnějším dobíjením ke snížení emisí CO2 bude odpovídat jejich předpokládanému 3% tržnímu podílu. Rozhodující bude tedy příspěvek 97 % nových vozidel poháněných spalovacím motorem. V následujících deseti letech se budou po celém světě dále zpřísňovat cílové hodnoty emisí CO2, a s tím poroste i tlak na konstruktéry.

V současnosti jsou v mnoha zemích po celém světě stanoveny limity emisí CO2 jako dobrovolný závazek nebo legislativní požadavek. V Evropě měl v roce 2009 průměrný osobní vůz emise CO2 146 g/km. Evropská komise členským státům stanovila cíl snížit do roku 2015 tyto emise o 11 % na 130 g/km. Do roku 2020 má být dosaženo dalšího snížení o 35 % na cílovou hodnotu 95 g CO2/km. Evropská komise dále požaduje, aby v roce 2025 mělo průměrné nové vozidlo emise CO2 ve výši 70 g/km, což odpovídá průměrné spotřebě 3,0 l benzinu nebo 2,6 l nafty na 100 km. To představuje snížení o 50 % oproti současným průměrným hodnotám. Také pro lehká užitková vozidla s celkovou hmotností do 3,5 t definovala Evropská komise cílové hodnoty pro rok 2020. Požadovaných 147 g CO2/km odpovídá snížení přibližně o 30 %.

V závislosti na místních podmínkách sází jednotlivé trhy na různá technická řešení pro dosažení nižších emisí CO2. Například v Brazílii hraje důležitou roli technika Flex Fuel. Na velkých zemědělských plochách se tam pěstuje cukrová třtina, z níž se vyrábí etanol, který slouží jako alternativa ropných paliv. Toto palivo z obnovitelných zdrojů vede k výraznému poklesu tzv. "uhlíkové stopy". V USA rostou počty registrovaných vozidel Flex Fuel, která lze provozovat na benzin s příměsí až 85 % etanolu. Tento ekologický efekt využívají také další země a regiony přimícháváním 5 až 20 % biogenních složek do fosilních paliv, a to jak do benzinu, tak do nafty. V budoucnosti vzroste také význam syntetických paliv vyráběných z organického odpadu.

V Evropě řidiči a automobilový průmysl z 50 % sází na vznětové motory jako na řešení, které snižuje spotřebu paliva a emise CO2. Indie je rovněž silným trhem pro vznětové motory. V USA zůstane i nadále první volbou zážehový motor, zatímco pro vznětový motor se bude rozhodovat jen malá, ale rostoucí skupina zákazníků. V Číně, která je nejrychleji rostoucím automobilovým trhem na světě, má v současnosti více než 99 % nově registrovaných osobních vozů zážehový motor. Vznětovým motorem jsou v Číně vybavena 3 % minibusů a 3/4 nově registrovaných lehkých užitkových vozidel. Celkově zde v budoucnosti očekáváme kromě elektromobilů posun k vyššímu podílu vznětových motorů, neboť i čínská vláda sází na mobilitu s nízkými emisemi CO2 aniž by však upřednostňovala konkrétní technické řešení.

Přestože ve světových regionech existují různé představy o ekologickém palivu pro automobily, již dnes je jisté, že klíč k dosažení cílů v oblasti emisí CO2 do roku 2025 bude nutné hledat v technice spalovacích motorů a ve stále větší míře také v různých koncepcích hybridního pohonu.

Bosch na 59. mezinárodním kolokviu pro motoristický tisk v roce 2009 jasně uvedl, že ve střednědobém horizontu klesne spotřeba paliva spalovacích motorů, a to jak zážehových, tak vznětových, o 30 %, což se projeví stejným poklesem emisí CO2. K tomu je nutné připočítat ještě možnosti úspor dosažitelných hybridizací pohonu, která sníží spotřebu paliva a emise CO2 přibližně o dalších 10 %. V kombinaci s modifikacemi konstrukce samotných vozidel, jako je například použití pneumatik s nízkým valivým odporem, lehká konstrukce nebo snížený aerodynamický odpor vzduchu, mohou výrobci automobilů dosáhnout celkového snížení spotřeby paliva a emisí CO2 přibližně na polovinu současné průměrné hodnoty.

To znamená, že evropský cíl snížení emisí CO2 na 95 g/km v roce 2020 je pro vozidla poháněná spalovacím motorem realizovatelný. To je prognóza, kterou bychom tu dnes rádi ještě jednou zdůraznili. Bosch nabízí automobilovému průmyslu odpovídající technická řešení pro vznětové i zážehové motory, s nimiž lze dosáhnout zásadních úspor.

Pokud se podrobněji podíváme na normované spotřeby paliva nových vozidel na evropském trhu, tak uvidíme, že již dnes jsou v Evropě nabízeny dokonce i ve střední třídě vozidla s emisemi CO2 pod hranicí stanovenou jako cíl pro rok 2015. Jako příklad může posloužit Volkswagen Golf TSI, zástupce nižší střední třídy poháněný zážehovým motorem s výkonem 77 kW a emisemi CO2 121 g, které odpovídají spotřebě 5,2 l/100 km. Stejný Golf se vznětovým motorem se může pochlubit hodnotami 99 g, resp. 3,8 l/100 km. Také Volvo C30D s výkonem 84 kW má emise jen 99 g. Ale také ve vyšší střední třídě dosahuje BMW řady 5 s výkonem 135 kW spotřeby 4,9 l/100 km nebo emisí 129 g. Vozy Peugeot 508 nebo Volkswagen Passat poháněné zážehovými motory mají emise 144 g, resp. 138 g. V nižší střední třídě stanovují měřítko v oblasti emisí CO2 hybridní vozy se zážehovými motory z koncernu Toyota - v závislosti na modelu vykazují emise CO2 ve výši přibližně 90 g. V kategorii těžších vozidel jsou ohlášeny modely, které v hybridním provedení se vznětovým motorem dosahují již dnes cíle emisí CO2 formulovaného pro rok 2020. Jedná se například o Peugeot 3008 s hybridní technikou společnosti Bosch.

Podrobnější pohled na čísla ukazuje, že normovaná spotřeba hybridních vozů se zážehovým motorem je velmi podobná srovnatelným vozidlům se vznětovým motorem. Oba druhy pohonu jsou již dnes schopny dosáhnout cílové hodnoty diskutované pro rok 2020.

To je několik zajímavých příkladů z automobilového průmyslu které ukazují, že jsou naše předpovědi splnitelné. Většina koncepcí dnes sériově vyráběných motorů ovšem nabízí ještě dostatek prostoru pro technická řešení snižující spotřebu paliva s cílem dosáhnout vytoužených flotilových hodnot. A dokonce ani u zmíněného výběru mimořádně hospodárných vozidel není ani zdaleka vyčerpána veškerá zásoba technických možností pro další zlepšení, které jsme tu popsali v roce 2009.

  • Bosch: spalovací motor bude i nadále dominovat
  • Bosch: spalovací motor bude i nadále dominovat