name | autoweek.cz
Český trh práce je pro investory zajímavý
03.01.2018 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Český trh práce je pro investory zajímavý kombinací nízkých nákladů podnikání a kvalifikované pracovní síly. Průzkum ManpowerGroup Total Workforce Index porovnával trhy práce v 75 zemích světa podle 90 parametrů.
Jak zajímavou destinací je Česká republika pro investory a potenciální zaměstnavatele v porovnání s ostatními zeměmi? Společnost ManpowerGroup vytvořila metriku 90 parametrů z oblasti pracovního práva, dostupnosti, nákladovosti a produktivity pracovní síly pro porovnání náročnosti náboru, udržení a řízení lidských zdrojů v 75 zemích světa. Zohledňuje i flexibilní pracovní sílu, alternativní pracovní úvazky a neformální trh práce. Tyto informace o možnostech trhu práce umožňují investorům nasměrovat investice a jak nastavit svou strategii v oblasti HR.
Jednotlivé parametry rozděluje do čtyř skupin:
Globální a regionální porovnání
Česká republika se v hodnocení Total Workforce Indexu umístila na 23. místě ze 75 zemí. V regionu Evropa, Střední východ a Afrika je ČR na 12. místě. To ukazuje, že je nadále atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému businessu.
Na předních příčkách na světě jsou Nový Zéland, Hongkong, Singapur, Spojené státy a Kanada. Mezi nejlépe hodnocené země z hlediska trhu práce v Evropě patří Irsko, Velká Británie, Dánsko, Rakousko, Estonsko a Holandsko. Irsko exceluje především v dostupnosti pracovní síly a legislativě, v nízké nákladovosti vítězí Srbsko a Bulharsko, které v tomto velmi konkuruje zemím severní Afriky, jako jsou Maroko a Tunisko. Produktivita je v Evropě nejvyšší ve Švýcarsku, Holandsku a Velké Británii.
Hodnocení České republiky
„Česká republika je poměrně malým trhem s velmi nízkou nezaměstnaností, což znamená, že náklady na obsazení velkého množství otevřených pozic jsou poměrně náročné a nákladné. V posledních dvou letech vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice přinesla v této oblasti vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, Srbska, Bulharska, Maroka nebo Tunisu. Tyto země také vynikají vyšší dostupností flexibilní pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezónními výkyvy produkce. Najdeme zde i vysoký podíl neformální pracovní síly, tedy lidí, kteří pracují částečně nebo plně bez smlouvy, zdanění a pojištění,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika.
Zajímavou informací je, že až 80 % velkých firem u nás investuje do výzkumu a vývoje. Je to jedna z velmi silných oblastí v České republice. V ČR je vysoký podíl těchto pracovníků - 1,208 %, což je sice méně než v Německu (1,42 %) a Rakousku (1,527 %), ale mnohem víc než Maďarsko (0,82 %), Slovensko (0,641 %), Polsko (0,558 %) ale i než Čína (0,461 %) nebo Turecko (0,4 %). Také znalost digitálních technologií je u nás na vysoké úrovni, srovnatelné se západní Evropou.
Přednosti a nedostatky českého trhu práce
„Měli bychom se ale zlepšit ve znalosti jazyků. Anglicky se u nás v práci domluví jen 27 % zaměstnanců. Ve srovnání s 90 % lidí v Holandsku, 73 % v Rakousku nebo 56 % v Německu je to obrovský hendikep, protože v současné době je angličtina požadována asi u 40 % pozic, které jsou nyní inzerovány na českých pracovních portálech,“ dodává Rezlerová.
Dalším faktorem omezujícím pracovní trh je nerovné zapojení žen do trhu práce. Podle studie Světového ekonomického fóra, kterou zohledňujeme v naší analýze, jsme v tomto ohledu na 77. místě na světě. Přestože u nás chodí na vysoké školy více žen než mužů, jsme v rovnosti výdělků na 110. místě a v zapojení do politických funkcí na 85. místě ze 144 hodnocených zemí.
Legislativní a institucionální regulace zaměstnávání je v ČR na průměrné úrovni. Není tak příznivá pro firmy jako prostředí v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hongkongu, ale je hodnocena lépe než prostředí v Polsku, Slovensku nebo Maďarsku. V komplexním indexu náročnosti podnikání (složeného z mnoha faktorů od náročnosti založení firmy, daňového prostředí, stavebních předpisů, úvěrového prostředí, ochrany investic, volnosti mezinárodního obchodu, vynucování smluv a řešení insolvence) jsme daleko za USA, Německem a Rakouskem, ale zároveň daleko před Tureckem a Čínou.
Důležitým momentem při podnikání je délka výpovědní doby. Zde máme s dvouměsíční lhůtou silnou ochranu zaměstnanců, která brzdí tvorbu nových pracovních míst. Některé země, jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko, to řeší různou délkou výpovědní doby pro ty, kteří jsou ve firmě krátce a větší ochranou těch, kteří jsou zaměstnáni delší dobu.
Total Workforce Index hodnotí produktivitu v ČR poměrně vysoko. Produktivitu práce, ve které je ČR lehce pod průměrem EU, vylepšuje efektivní fungování trhu práce a počítačová gramotnost.
Nákladovost podnikání zásadně ovlivňuje mzdová úroveň a to především v provozech s vysokým podílem mzdových nákladů na celkových nákladech. V tomto je Německo, Rakousko a USA na trojnásobné úrovni v porovnání s ČR. Přesto jsme na výrazně vyšší úrovni než Bulharsko, Rumunsko a Ukrajina. Tyto země konkurují ČR v přitahování investic do zpracovatelského průmyslu, zároveň je ale ČR atraktivní destinací pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu z těchto zemí.
„Atraktivita českého trhu práce spočívá především v kombinaci relativně nízkých nákladů podnikání a vysoké kvalifikační úrovně obyvatel. Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a digitální gramotnost patří mezi přednosti českého trhu práce. Mohli bychom vytvořit lepší prostředí pro podnikání a tvorbu dobře placených pracovních míst pokud se zaměříme na snížení náročnosti podnikání a nákladů na založení firmy, podporu flexibility a alternativních úvazků, potírání šedé ekonomiky a neformálního pracovního trhu, vytváření prostředí ve firmách, veřejném sektoru a politice, které bude více respektovat individuální potřeby lidí, ať už jsou to maminky s dětmi, absolventi, ZTP nebo lidé v předdůchodovém věku,“ řekla Jaroslava Rezlerová.
Problém českého školství
Velkým problémem nicméně je velmi nedostatečná znalost cizích jazyků. V tomto ohledu je naše školství ve velmi zoufalém stavu. Anglicky se učí prakticky všichni, ale jen málokdo skutečně umí mluvit, protože pokud už se děti cizí jazyk naučí, pak jen pro potřeby komunikace a vůbec ne na odborné úrovni. Spolu s dalšími nedostatky to vyplývá ze strnulosti, zastaralosti a v podstatě neformovatelnosti systému školství.
Jednotlivé parametry rozděluje do čtyř skupin:
- Dostupnost pracovní síly: Popisuje úroveň nezaměstnanosti, vzdělanosti, kvalifikační struktury, jazykové vybavenosti, velikost flexibilní a neformální pracovní síly, věkovou strukturu zaměstnanců, rovnost lidí na trhu práce, oborovou strukturu zaměstnanosti atd.
- Nákladovost: Porovnání mzdy, benefitů, zdanění, dalších odvodů, příplatky ke mzdě, náklady na mateřské a rodičovské dovolené, úroveň mezd podle typů pozic, náklady na založení společnosti a vedení podnikání atd.
- Produktivita: Počet hodin, které zaměstnanci odpracují za základní mzdu, délka zkušební doby, efektivita úřadů a infrastruktury, ICT vybavenost obyvatel atd.
- Legislativní omezení businessu: možnosti flexibility a využití subdodavatelů, možnosti smluv na dobu určitou, výpovědní doba z pracovního poměru, věk odchodu do důchodu, vízová politika a otevřenost ekonomiky vůči zahraniční pracovní síle, úroveň korupce, terorismu, ekonomického rizika, omezení zahraničních investic atd.
Globální a regionální porovnání
Česká republika se v hodnocení Total Workforce Indexu umístila na 23. místě ze 75 zemí. V regionu Evropa, Střední východ a Afrika je ČR na 12. místě. To ukazuje, že je nadále atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému businessu.
Na předních příčkách na světě jsou Nový Zéland, Hongkong, Singapur, Spojené státy a Kanada. Mezi nejlépe hodnocené země z hlediska trhu práce v Evropě patří Irsko, Velká Británie, Dánsko, Rakousko, Estonsko a Holandsko. Irsko exceluje především v dostupnosti pracovní síly a legislativě, v nízké nákladovosti vítězí Srbsko a Bulharsko, které v tomto velmi konkuruje zemím severní Afriky, jako jsou Maroko a Tunisko. Produktivita je v Evropě nejvyšší ve Švýcarsku, Holandsku a Velké Británii.
Hodnocení České republiky
„Česká republika je poměrně malým trhem s velmi nízkou nezaměstnaností, což znamená, že náklady na obsazení velkého množství otevřených pozic jsou poměrně náročné a nákladné. V posledních dvou letech vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice přinesla v této oblasti vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky přesouvat své provozy s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, Srbska, Bulharska, Maroka nebo Tunisu. Tyto země také vynikají vyšší dostupností flexibilní pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezónními výkyvy produkce. Najdeme zde i vysoký podíl neformální pracovní síly, tedy lidí, kteří pracují částečně nebo plně bez smlouvy, zdanění a pojištění,“ řekla Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup Česká a Slovenská republika.
Zajímavou informací je, že až 80 % velkých firem u nás investuje do výzkumu a vývoje. Je to jedna z velmi silných oblastí v České republice. V ČR je vysoký podíl těchto pracovníků - 1,208 %, což je sice méně než v Německu (1,42 %) a Rakousku (1,527 %), ale mnohem víc než Maďarsko (0,82 %), Slovensko (0,641 %), Polsko (0,558 %) ale i než Čína (0,461 %) nebo Turecko (0,4 %). Také znalost digitálních technologií je u nás na vysoké úrovni, srovnatelné se západní Evropou.
Přednosti a nedostatky českého trhu práce
„Měli bychom se ale zlepšit ve znalosti jazyků. Anglicky se u nás v práci domluví jen 27 % zaměstnanců. Ve srovnání s 90 % lidí v Holandsku, 73 % v Rakousku nebo 56 % v Německu je to obrovský hendikep, protože v současné době je angličtina požadována asi u 40 % pozic, které jsou nyní inzerovány na českých pracovních portálech,“ dodává Rezlerová.
Dalším faktorem omezujícím pracovní trh je nerovné zapojení žen do trhu práce. Podle studie Světového ekonomického fóra, kterou zohledňujeme v naší analýze, jsme v tomto ohledu na 77. místě na světě. Přestože u nás chodí na vysoké školy více žen než mužů, jsme v rovnosti výdělků na 110. místě a v zapojení do politických funkcí na 85. místě ze 144 hodnocených zemí.
Legislativní a institucionální regulace zaměstnávání je v ČR na průměrné úrovni. Není tak příznivá pro firmy jako prostředí v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hongkongu, ale je hodnocena lépe než prostředí v Polsku, Slovensku nebo Maďarsku. V komplexním indexu náročnosti podnikání (složeného z mnoha faktorů od náročnosti založení firmy, daňového prostředí, stavebních předpisů, úvěrového prostředí, ochrany investic, volnosti mezinárodního obchodu, vynucování smluv a řešení insolvence) jsme daleko za USA, Německem a Rakouskem, ale zároveň daleko před Tureckem a Čínou.
Důležitým momentem při podnikání je délka výpovědní doby. Zde máme s dvouměsíční lhůtou silnou ochranu zaměstnanců, která brzdí tvorbu nových pracovních míst. Některé země, jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko, to řeší různou délkou výpovědní doby pro ty, kteří jsou ve firmě krátce a větší ochranou těch, kteří jsou zaměstnáni delší dobu.
Total Workforce Index hodnotí produktivitu v ČR poměrně vysoko. Produktivitu práce, ve které je ČR lehce pod průměrem EU, vylepšuje efektivní fungování trhu práce a počítačová gramotnost.
Nákladovost podnikání zásadně ovlivňuje mzdová úroveň a to především v provozech s vysokým podílem mzdových nákladů na celkových nákladech. V tomto je Německo, Rakousko a USA na trojnásobné úrovni v porovnání s ČR. Přesto jsme na výrazně vyšší úrovni než Bulharsko, Rumunsko a Ukrajina. Tyto země konkurují ČR v přitahování investic do zpracovatelského průmyslu, zároveň je ale ČR atraktivní destinací pro kvalifikovanou i nekvalifikovanou pracovní sílu z těchto zemí.
„Atraktivita českého trhu práce spočívá především v kombinaci relativně nízkých nákladů podnikání a vysoké kvalifikační úrovně obyvatel. Podíl zaměstnanců ve výzkumu a vývoji, vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a digitální gramotnost patří mezi přednosti českého trhu práce. Mohli bychom vytvořit lepší prostředí pro podnikání a tvorbu dobře placených pracovních míst pokud se zaměříme na snížení náročnosti podnikání a nákladů na založení firmy, podporu flexibility a alternativních úvazků, potírání šedé ekonomiky a neformálního pracovního trhu, vytváření prostředí ve firmách, veřejném sektoru a politice, které bude více respektovat individuální potřeby lidí, ať už jsou to maminky s dětmi, absolventi, ZTP nebo lidé v předdůchodovém věku,“ řekla Jaroslava Rezlerová.
Problém českého školství
Velkým problémem nicméně je velmi nedostatečná znalost cizích jazyků. V tomto ohledu je naše školství ve velmi zoufalém stavu. Anglicky se učí prakticky všichni, ale jen málokdo skutečně umí mluvit, protože pokud už se děti cizí jazyk naučí, pak jen pro potřeby komunikace a vůbec ne na odborné úrovni. Spolu s dalšími nedostatky to vyplývá ze strnulosti, zastaralosti a v podstatě neformovatelnosti systému školství.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz