name | autoweek.cz
EU zavelela směrem k elektromobilitě
09.11.2017 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Evropská unie novými ještě tvrdšími emisními limity dala automobilkám ale i motoristům jasně najevo, že se budou muset rozloučit s auty poháněnými spalovacími motory. Budoucnost podle Evropské komise je jednoznačná: elektromobilita! Týkat se to bude i užitkových vozidel.
Evropská komise zveřejnila nové emisní limity, podle nichž musejí nové osobní i lehké užitkové automobily do roku 2030 dosáhnout další snížení emisí CO2 o 30 % v porovnání s už schválenými předpisy pro rok 2021. Pro rok 2025 je stanovena přechodová fáze se snížením o 15 %.
Současný limit emisí CO2 v Evropě je stanoven od roku 2015 na 130 g/km a od roku 2021 vstoupí v platnost snížení na 95 g/km. Za nesplnění těchto průměrných hodnot jsou pro jednotlivé výrobce stanoveny vysoké pokuty. Ty zůstanou v platnosti, takže do roku 2030 bude každý výrobce platit 95 eur za každý gram CO2 nad stanovený limit vynásobený počtem vozidel registrovaných v daném roce.
Junckerova komise současně rozhodla investovat 800 milionů eur na podporu budování sítě dobíjecích míst pro elektricky poháněná vozidla a 200 milionů eur na vývoj akumulátorů.
Kredity ano, kvóty ne
Novinkou je návrh kreditů pro elektromobily a nízkoemisní vozidla, jako jsou plug-in hybridy, které automobilkám umožní získat kompenzace pokud jejich podíl bezemisních a nízkoemisních vozidel v jejich nabídce překročí požadovaný podíl. Nízkoemisními se myslí vozidla s emisemi nižšími než 50 g/km. To je splnitelné pro plug-in hybridy, ale nikoliv pro dnes běžně prodávaná vozidla s hybridním pohonem. Plug-in hybridy se proto určitě velmi rozšíří, protože u nich nelze zjistit, zda skutečně jezdí část své jízdy na elektrický pohon, nebo mají trvale vybité akumulátory a k pohonu používají jen spalovací motor.
Na rozdíl od systému používanému v Kalifornii, která je experty pokládána za vedoucí zemi s největšími zkušenostmi s prosazováním politiky v oblasti bezemisních a nízkoemisních automobilů, se tvůrci předpisů pro EU vyhnuli zavedení povinných kvót pro elektromobily.
Návrh Evropské komise ještě potřebuje schválení ze strany vlád členských zemí EU a Evropského parlamentu, což bude trvat asi rok. Návrh Evropské komise byl už předem terčem kritiky některých zemí, především Spolkové republiky. Jenže vzhledem k současné politické situaci v Německu není reakce jasná, protože pravděpodobný člen vládní koalice Zelení požaduje úplný zákaz prodeje vozidel se spalovacími motory do roku 2030.
Nezáleží na přání kupujících
Evropské automobilky požadovaly redukci emisí jen o 20 % jako vysokou, nicméně přijatelnou hranici. Současně vyzývaly k tomu, aby dodržování limitů bylo podmíněno zájmem kupujících o vozidla s elektrickým pohonem. Sdružení automobilek ACEA proto stanovený limit označuje za velmi agresivní. Německé sdružení VDA označuje požadavky Evropské komise za těžko splnitelné a tvrdí, že se díky tomu evropské automobilky dostanou do velmi nevýhodného postavení z hlediska světového trhu.
VDA rovněž upozorňuje na to, že splnění požadavků Evropské komise není jen technickou záležitostí, ale záleží především na ochotě kupujících akceptovat alternativní pohonné jednotky a na rychlosti budování potřebné infrastruktury.
Evropská komise doufá v rozvoj elektromobility
Stanovení tak přísných limitů znamená, že Evropská komise usiluje rozpoutat technickou revoluci týkající se osobní dopravy stejně jako dopravy zboží. Aplikace zveřejněných limitů totiž prakticky znamená konec použití spalovacích motorů a jejich náhradu alternativními způsoby pohonu. Evropská komise dává najevo své obavy, že evropský automobilový průmysl začíná v tomto ohledu zaostávat za Čínou, Japonskem a Spojenými státy.
Vicepresident Evropské komise Maroš Šefčovič, který je absolventem Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, to dokládá tím, že v Bruselu jezdí taxíky s elektrickým pohonem vyrobené v Číně. „Automobil byl vynalezen v Evropě a věřím, že by měl být zde i znovu vynalezen,“ říká Šefčovič.
„Evropský automobilový průmysl si musí znovu získat důvěru zákazníků tím, že se dostane do vedení v globálním vývoji čistých vozidel. Náš návrh je součástí úsilí o vytvoření silného evropského průmyslu elektromobility. Evropská unie v tom začíná zaostávat za rozvojovými zeměmi. Proto chceme přimět automobilky aby přišly s větším množství rozmanitějších vozidel s elektrickým pohonem,“ říká evropský komisař pro klima a energii Miguel Arias Canete.
Španělský právník Miguel Arias Canete, který pod Šefčovičovým vedením návrh Evropské komise zpracoval, podnikal v obchodování s ropnými produkty a angažoval se v zajištění dovozu zemního plynu z Alžírska. Jeho jmenování eurokomisařem proto jako evidentní střet zájmů tvrdě kritizovala organizace Děti Země a proti jeho jmenování bylo ve Španělsku v roce 2014 shromážděno přes půl milionu podpisů… Arias byl navíc opakovaně obviňován ze zneužívání svých funkcí (byl ministrem zemědělství a pracoval v komisi pro zemědělství), byl dáván do souvislosti s přítelem, který byl odsouzen za zpronevěru dvou miliard eur a byl obviněn i ze sexismu.
Současný limit emisí CO2 v Evropě je stanoven od roku 2015 na 130 g/km a od roku 2021 vstoupí v platnost snížení na 95 g/km. Za nesplnění těchto průměrných hodnot jsou pro jednotlivé výrobce stanoveny vysoké pokuty. Ty zůstanou v platnosti, takže do roku 2030 bude každý výrobce platit 95 eur za každý gram CO2 nad stanovený limit vynásobený počtem vozidel registrovaných v daném roce.
Junckerova komise současně rozhodla investovat 800 milionů eur na podporu budování sítě dobíjecích míst pro elektricky poháněná vozidla a 200 milionů eur na vývoj akumulátorů.
Kredity ano, kvóty ne
Novinkou je návrh kreditů pro elektromobily a nízkoemisní vozidla, jako jsou plug-in hybridy, které automobilkám umožní získat kompenzace pokud jejich podíl bezemisních a nízkoemisních vozidel v jejich nabídce překročí požadovaný podíl. Nízkoemisními se myslí vozidla s emisemi nižšími než 50 g/km. To je splnitelné pro plug-in hybridy, ale nikoliv pro dnes běžně prodávaná vozidla s hybridním pohonem. Plug-in hybridy se proto určitě velmi rozšíří, protože u nich nelze zjistit, zda skutečně jezdí část své jízdy na elektrický pohon, nebo mají trvale vybité akumulátory a k pohonu používají jen spalovací motor.
Na rozdíl od systému používanému v Kalifornii, která je experty pokládána za vedoucí zemi s největšími zkušenostmi s prosazováním politiky v oblasti bezemisních a nízkoemisních automobilů, se tvůrci předpisů pro EU vyhnuli zavedení povinných kvót pro elektromobily.
Návrh Evropské komise ještě potřebuje schválení ze strany vlád členských zemí EU a Evropského parlamentu, což bude trvat asi rok. Návrh Evropské komise byl už předem terčem kritiky některých zemí, především Spolkové republiky. Jenže vzhledem k současné politické situaci v Německu není reakce jasná, protože pravděpodobný člen vládní koalice Zelení požaduje úplný zákaz prodeje vozidel se spalovacími motory do roku 2030.
Nezáleží na přání kupujících
Evropské automobilky požadovaly redukci emisí jen o 20 % jako vysokou, nicméně přijatelnou hranici. Současně vyzývaly k tomu, aby dodržování limitů bylo podmíněno zájmem kupujících o vozidla s elektrickým pohonem. Sdružení automobilek ACEA proto stanovený limit označuje za velmi agresivní. Německé sdružení VDA označuje požadavky Evropské komise za těžko splnitelné a tvrdí, že se díky tomu evropské automobilky dostanou do velmi nevýhodného postavení z hlediska světového trhu.
VDA rovněž upozorňuje na to, že splnění požadavků Evropské komise není jen technickou záležitostí, ale záleží především na ochotě kupujících akceptovat alternativní pohonné jednotky a na rychlosti budování potřebné infrastruktury.
Evropská komise doufá v rozvoj elektromobility
Stanovení tak přísných limitů znamená, že Evropská komise usiluje rozpoutat technickou revoluci týkající se osobní dopravy stejně jako dopravy zboží. Aplikace zveřejněných limitů totiž prakticky znamená konec použití spalovacích motorů a jejich náhradu alternativními způsoby pohonu. Evropská komise dává najevo své obavy, že evropský automobilový průmysl začíná v tomto ohledu zaostávat za Čínou, Japonskem a Spojenými státy.
Vicepresident Evropské komise Maroš Šefčovič, který je absolventem Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě, to dokládá tím, že v Bruselu jezdí taxíky s elektrickým pohonem vyrobené v Číně. „Automobil byl vynalezen v Evropě a věřím, že by měl být zde i znovu vynalezen,“ říká Šefčovič.
„Evropský automobilový průmysl si musí znovu získat důvěru zákazníků tím, že se dostane do vedení v globálním vývoji čistých vozidel. Náš návrh je součástí úsilí o vytvoření silného evropského průmyslu elektromobility. Evropská unie v tom začíná zaostávat za rozvojovými zeměmi. Proto chceme přimět automobilky aby přišly s větším množství rozmanitějších vozidel s elektrickým pohonem,“ říká evropský komisař pro klima a energii Miguel Arias Canete.
Španělský právník Miguel Arias Canete, který pod Šefčovičovým vedením návrh Evropské komise zpracoval, podnikal v obchodování s ropnými produkty a angažoval se v zajištění dovozu zemního plynu z Alžírska. Jeho jmenování eurokomisařem proto jako evidentní střet zájmů tvrdě kritizovala organizace Děti Země a proti jeho jmenování bylo ve Španělsku v roce 2014 shromážděno přes půl milionu podpisů… Arias byl navíc opakovaně obviňován ze zneužívání svých funkcí (byl ministrem zemědělství a pracoval v komisi pro zemědělství), byl dáván do souvislosti s přítelem, který byl odsouzen za zpronevěru dvou miliard eur a byl obviněn i ze sexismu.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz