name | autoweek.cz
Evropa chcemít do osmi let 28 000 km vodíkovodů
26.04.2022 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Aktualizované cíle iniciativy European Hydrogen Backbone (EHB), která je tvořena evropskými provozovateli přepravních soustav plynu, počítají s vytvořením 28 000 km vodíkové infrastruktury do roku 2030 a následným rozšířením na 53 000 km do roku 2040.
Zhruba 60 % vodíkovodů by mělo vzniknout přeměnou ze současných plynovodů, zbylých 40 % mají být nová potrubí. EHB odhaduje, že přepravní náklady pro vodík dopravovaný potrubími na pevnině dosáhnou 0,11 až 0,21 eur/kg na 1000 km. V případě podmořských potrubí jsou náklady odhadovány na 0,17 až 0,32 eur/kg na 1000 km.
Plán EHB na urychlení rozvoje evropské vodíkové sítě přichází v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která vedla mimo jiné k tlaku na omezení dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Evropská komise představila začátkem března plán REPowerEU, který uvádí přehled opatření vedoucích k omezení dovozu zemního plynu z Ruska o dvě třetiny do konce letošního roku a k úplnému zastavení dovozu ruského zemního plynu nejpozději do roku 2030. Jedním z těchto opatření je i navýšení ambicí v oblasti využívání biometanu a tzv. čistého vodíku.
V současnosti se více než 90 % vodíku vyrábí z fosilních paliv, především ze zemního plynu, a odborníci z průmyslu neočekávají, že objem výroby zeleného vodíku bude významný dřív než ve 30. letech. Pomalé zavádění obnovitelných zdrojů energie v Evropě se ukazuje jako kámen úrazu pro obnovitelný vodík, který se vyrábí s využitím „zelené“ energie. Rychlost nárůstu obnovitelných zdrojů se ani zdaleka nepřibližuje potřebám pro splnění cílů elektrifikace, natož na poskytování zdrojů pro produkci zeleného vodíku. Evropa tak v oblasti obnovitelného vodíku zůstane zcela závislá na svých mezinárodních partnerech.
Snaha zbavit se závislosti na Rusku
Evropa je závislá na Rusku se 40 % spotřeby zemního plynu, jehož každoročně dováží 155 miliard m3. Podle Evropské komise by EU mohla dovézt o 50 miliard m3 ročně víc od jiných dodavatelů, jako jsou Katar, USA, Egypt a země západní Afriky. Diverzifikace dodávek plynu do EU prostřednictvím plynovodů ze zemí jako jsou Ázerbájdžán, Alžírsko a Norsko, by mohla dodat dalších 10 miliard m3 ročně.
Ekologické skupiny varují před budováním nové plynárenské infrastruktury a říkají, že dokončení LNG terminálů a potrubních spojení bude trvat roky a nezmírní okamžitý tlak na dodávky plynu. Navíc tím Evropa riskuje, že upadne do nové závislosti na fosilním plynu. Environmentalisté přitom varují na důsledky těžby frakovaného LNG v USA pro klima vzhledem k doprovodným velkým únikům metanu do ovzduší a špatnou bilanci lidských práv v zemích jako jsou Katar a Spojené arabské emiráty.
Hledání náhrady
Exekutiva EU také chce fosilní plyn nahradit obnovitelnými plyny, jako jsou biometan a zelený vodík. V rámci svého plánu REPowerEU chce Evropská komise do roku 2030 dosáhnout 35 miliard m3 produkce biometanu a 20 milionů tun výroby a dovozu zeleného vodíku.
V kapitole o plynu ovšem je zmatek pokud jde o to, zda se biometan počítá jako obnovitelný nebo ne. Průmysl proto musí čekat až do roku 2024 na objasnění pojetí nízkouhlíkových plynů, což znamená zpoždění v rozhodnutích o investicích.
Pokud by EU splnila stanovené cíle, do konce roku 2022 by nahradila 3,5 miliardy m3 ruského plynu a do roku 2030 podle odhadů Komise 43 - 68 miliard m3 ruského plynu (tzn. 32 - 44 %). To však vyžaduje obrovský nárůst výroby. V současnosti se v Evropě vyrábí asi 17 miliard m3 bioplynu, z čehož jen asi 3 miliardy m3 představuje biometan vyšší kvality, který lze vhánět přímo do sítě.
Podle klimatického balíčku Fit for 55 by se měly evropské zdroje solární a větrné energie do roku 2025 zdvojnásobit a do roku 2030 ztrojnásobit, čímž se má do konce desetiletí snížit roční potřeba plynu o 170 miliard m3.
Plán EHB na urychlení rozvoje evropské vodíkové sítě přichází v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která vedla mimo jiné k tlaku na omezení dovozu ruských energetických surovin do Evropské unie. Evropská komise představila začátkem března plán REPowerEU, který uvádí přehled opatření vedoucích k omezení dovozu zemního plynu z Ruska o dvě třetiny do konce letošního roku a k úplnému zastavení dovozu ruského zemního plynu nejpozději do roku 2030. Jedním z těchto opatření je i navýšení ambicí v oblasti využívání biometanu a tzv. čistého vodíku.
V současnosti se více než 90 % vodíku vyrábí z fosilních paliv, především ze zemního plynu, a odborníci z průmyslu neočekávají, že objem výroby zeleného vodíku bude významný dřív než ve 30. letech. Pomalé zavádění obnovitelných zdrojů energie v Evropě se ukazuje jako kámen úrazu pro obnovitelný vodík, který se vyrábí s využitím „zelené“ energie. Rychlost nárůstu obnovitelných zdrojů se ani zdaleka nepřibližuje potřebám pro splnění cílů elektrifikace, natož na poskytování zdrojů pro produkci zeleného vodíku. Evropa tak v oblasti obnovitelného vodíku zůstane zcela závislá na svých mezinárodních partnerech.
Snaha zbavit se závislosti na Rusku
Evropa je závislá na Rusku se 40 % spotřeby zemního plynu, jehož každoročně dováží 155 miliard m3. Podle Evropské komise by EU mohla dovézt o 50 miliard m3 ročně víc od jiných dodavatelů, jako jsou Katar, USA, Egypt a země západní Afriky. Diverzifikace dodávek plynu do EU prostřednictvím plynovodů ze zemí jako jsou Ázerbájdžán, Alžírsko a Norsko, by mohla dodat dalších 10 miliard m3 ročně.
Ekologické skupiny varují před budováním nové plynárenské infrastruktury a říkají, že dokončení LNG terminálů a potrubních spojení bude trvat roky a nezmírní okamžitý tlak na dodávky plynu. Navíc tím Evropa riskuje, že upadne do nové závislosti na fosilním plynu. Environmentalisté přitom varují na důsledky těžby frakovaného LNG v USA pro klima vzhledem k doprovodným velkým únikům metanu do ovzduší a špatnou bilanci lidských práv v zemích jako jsou Katar a Spojené arabské emiráty.
Hledání náhrady
Exekutiva EU také chce fosilní plyn nahradit obnovitelnými plyny, jako jsou biometan a zelený vodík. V rámci svého plánu REPowerEU chce Evropská komise do roku 2030 dosáhnout 35 miliard m3 produkce biometanu a 20 milionů tun výroby a dovozu zeleného vodíku.
V kapitole o plynu ovšem je zmatek pokud jde o to, zda se biometan počítá jako obnovitelný nebo ne. Průmysl proto musí čekat až do roku 2024 na objasnění pojetí nízkouhlíkových plynů, což znamená zpoždění v rozhodnutích o investicích.
Pokud by EU splnila stanovené cíle, do konce roku 2022 by nahradila 3,5 miliardy m3 ruského plynu a do roku 2030 podle odhadů Komise 43 - 68 miliard m3 ruského plynu (tzn. 32 - 44 %). To však vyžaduje obrovský nárůst výroby. V současnosti se v Evropě vyrábí asi 17 miliard m3 bioplynu, z čehož jen asi 3 miliardy m3 představuje biometan vyšší kvality, který lze vhánět přímo do sítě.
Podle klimatického balíčku Fit for 55 by se měly evropské zdroje solární a větrné energie do roku 2025 zdvojnásobit a do roku 2030 ztrojnásobit, čímž se má do konce desetiletí snížit roční potřeba plynu o 170 miliard m3.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz