evropský parlament proti automobilové dopravě | Aktuality | autoweek.cz

Evropský parlament proti automobilové dopravě

Evropský parlament proti automobilové dopravě

04.10.2018 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Zákonodárci Evropské unie odhlasovali snížení emisí CO2 o 40 % do roku 2030. Tento technicky zcela nereálný požadavek v podstatě znamená likvidaci automobilové dopravy v podobě, v jaké ji známe dnes.
Automobilová doprava má na svědomí asi 20 % emisí CO2. Podle Výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu je nicméně právě doprava jedinou oblastí, v níž emise plynů poškozujících klima, jako je CO2, stále rostou - na rozdíl od zemědělství nebo průmyslu.
 
Boj o nereálná čísla
Evropská komise navrhovala méně náročné cíle - do roku 2025 snížení emisí CO2 o 15 % a do roku 2030 o 30 % ve srovnání s úrovní roku 2021. Parlamentní výbor pro životní prostředí ovšem minulý měsíc přišel s podstatně tvrdšími požadavky v rámci boje proti změnám klimatu snížit emise CO2 automobilových a dodávkových automobilů o 45 % do roku 2030. „Výrobci automobilů a některé vlády se nepoučili ze skandálu Dieselgate,“ uvedla předsedkyně výboru pro dopravu, maltská sociální demokratka Karima Delliová.
 
Strany v Evropském parlamentu bojovaly až do závěrečných hodin před hlasováním o to, jak tvrdé požadavky budou pro automobilový průmysl stanoveny. Po dlouhé diskusi evropští zákonodárci ve středu svým hlasování poměrem hlasů 389 ku 239 podpořili cíl snížit emise CO2 z osobních automobilů a dodávkových vozidel do roku 2030 o 40 % s tím, že pro rok platí snížení o 20 % proti výchozímu stavu z roku 2021. Kromě toho poslanci EP vyzývají výrobce automobilů, aby do roku 2030 prodávali nejméně 35 % vozidel s malými nebo žádnými emisemi uhlíku (tzn. elektromobilů a plug in hybridů).
 
Největší politická skupina v Evropském parlamentu, středopravá Evropská lidová strana, tento cíl nepodpořila, protože by to mohlo poškodit konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. Mluvčí sociálních demokratů v Evropském parlamentu Ismail Ertug ovšem byl spokojen: „Ochráníme klima a současně by v Evropě mohla být zachována pracovní místa a přidaná hodnota.“ Nespokojeni jsou Zelení - jejich mluvčí pro politiku v oblasti klimatu Rebecca Harmsová prohlásila: „Evropský parlament nebyl dostatečně ambiciózní, protože je pod vlivem automobilové lobby. Technicky proveditelné a současně nezbytné je snížení emisí CO2 do roku 2030 o 60 %.“
 
Kompromis mimo realitu
Zákonodárci se před hlasováním dohodli na kompromisu, nicméně i ten je po technické stránce zcela nesmyslný. Šéf sdružení německých automobilek VDA Bernhard Mattes říká jednoznačně: „Tyto cíle nejsou v tomto období proveditelné.“
 
Průměrná hodnota emisí CO2 je v současné době v Evropě 118,5 g/km, což odpovídá 4,47 l nafty/100 km resp. 5,11 l benzinu/100 km. Do roku 2021 se má tato hodnota snížit na 95 g CO2/km, tedy na 3,58 l nafty/100 km resp. 4,09 l benzinu/100 km. Požadavek Evropského parlamentu znamená dosažení 57 g CO2/km, tedy průměrnou spotřebu 2,16 l nafty/100 km resp. 2,46 l benzinu/100 km. Jde o hodnoty, které musí být průměrem všech vozidel prodaných každým výrobcem.
 
Cílem Evropské unie je snížit emise CO2 do roku 2030 nejméně o 40 % pod úroveň z roku 1990. Automobilky, které nesplní uvedené požadavky, budou tvrdě penalizovány způsobem, který pro ně bude v podstatě likvidační. Jedinou cestou k dosažení požadovaných limitů ale je použití elektrického pohonu, který je z hlediska zákonodárců bezemisní.
 
Ještě budou jednat ministři
Ještě před tím, než budou nová pravidla zavedena závazným způsobem, musí se Evropský parlament shodnout s 28 členskými státy. Ministři životního prostředí EU by měli 9. října zaujmout společné stanovisko.
 
Německo už vyjádřilo obavy, že tyto přehnaně ambiciózní cíle v oblasti klimatu budou znamenat pro automobilový průmysl velké ztráty stovek tisíc pracovních příležitostí a proto podporuje původní návrh Evropské komise. Jenže i v Německu jsou součástí vládní koalice sociální demokraté, kteří spolu se Zelenými prosazují ještě přísnější limity. Také Francie se přidala na stranu zemí doporučujících ještě tvrdší limity.
 
Dánsko už ohlásilo úmysl od roku 2030 zcela zakázat používání spalovacích motorů (vznětových i zážehových). V Norsku chtějí zakázat nové registrace vozidel se spalovacími motory od roku 2025 a Belgie chce totéž opatření zavést od roku 2030.
 
Automobilky varují
Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) ohledně výsledku hlasování Evropského parlamentu vyjádřilo své vážné obavy. „Znepokojují nás především extrémně agresivní cíle snižování emisí CO2 a zavedení prodejních kvót pro elektrické vozy s akumulátory, které poslanci EP podpořili. Dnešní rozhodnutí hrozí, že bude mít velmi negativní dopad na pracovní místa napříč automobilovým hodnotovým řetězcem. V podstatě by to přinutilo odvětví k dramatické transformaci v rekordním čase,“ uvedl generální tajemník ACEA Erik Jonnaert.
 
„Není zde žádná záruka, že máme k dispozici vhodný rámec umožňující tento náhlý přechod k elektromobilitě. V ​​současné době chybí infrastruktura dobíjení a pobídky spotřebitelů k nákupu dražších elektrických vozidel zůstávají v celé EU neharmonizované. Spotřebitelé nemohou být nuceni nakupovat elektromobily, aniž by pro jejich použití existovala potřebná infrastruktura,“ vysvětlil Erik Jonnaert.
 
„Můžeme jen doufat, že národní vlády přinesou určitý realismus až budou příští týden projednávat společný postoj k budoucím cílům v oblasti emisí CO2,“ dodal Erik Jonnaert.
 
Evropané sami proti sobě
Spalovací motory s nízkými emisemi představují jednu z posledních technických oblastí, v níž má Evropa převahu nad zbytkem světa. Evropa zaostává ve vývoji autonomního řízení i ve vývoji a výrobě akumulátorů pro elektromobily, přičemž legislativní bariéry brání tomu, aby se na tomto zaostávání něco změnilo. Evropským parlamentem přijaté drastické snížení emisí CO2 znamená, že se evropské automobilky své nejvýznamnější převahy budou muset vzdát.
Vynucený přechod k elektromobilům bude mít i závažné sociální důsledky, protože individuální doprava v současném pojetí se pro většinu Evropanů stane cenově nedostupnou. Důsledkem tedy bude ztráta současné svobodné mobility.
 
Podobně tvrdá opatření proti emisím CO2 (tzn. snížení spotřeby pohonných hmot) nikde jinde ve světě neplatí. V USA dokonce naopak Obamovou administrativou prosazené limity (podstatně vyšší, než jsou ty evropské) Trumpova vláda hodlá revidovat jako nereálné. Z hlediska globálních emisí CO2 splnění požadavku Evropského parlamentu nebude mít vůbec žádný efekt.