name | autoweek.cz

Hluk působí infarkty

09.05.2011 | Ivana Rybecká | Aktuality

Studie Světové zdravotnické organizace WHO uvádí, že hluk způsobený dopravou vede k infarktům. Evropská unie na to zřejmě zareaguje.

Jedním z faktorů, jenž snižuje naše nadšení pro automobily, je hustota provozu. Je známo, že frustrace, nervozita a emise, vznikající při dopravě, vedou k řadě zdravotních problémů. Studie Světové zdravotnické organizace však naznačuje, že dopravní provoz na vás může působit negativně dokonce i tehdy, když nejste jeho přímou součástí.

Zvuk vznikající při dopravě každoročně vede v evropských zemích vyvolává u více než milionu lidí zdravotní problémy, invaliditu a dokonce i předčasná úmrtí. Takový je hlavní závěr první zprávy, která zvažuje zátěž vedoucí k onemocnění následkem hlučnosti v životním prostředí Evropy. Hluk způsobuje nebo přispívá nejen k obtěžování a narušení spánku, ale také k srdečním infarktům, neschopnosti učení a zvonění v uších. Je silniční provoz hlučným zabijákem?

Mezi faktory ovlivňujícími životní prostředí v Evropě se hlučnost prostředí svou závažnost řadí hned znečištění vzduchu. Hluk ze silniční, železniční a letecké dopravy obtěžuje každému třetímu člověku život během dne a každému pátému člověku hluk narušuje spánek. Tato skutečnost zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a vysokého krevního tlaku.

Zpráva používá jednotku DALY (disability-adjusted life years) neboli \"součet potencionálních let života ztracených kvůli předčasnému úmrtí a odpovídajících let zdravého života ztracených kvůli špatnému zdraví nebo invaliditě\". Odhaduje se, že počet jednotek DALY, ztracených kvůli hlučnosti prostředí v západoevropských zemích, je 61 000 let z důvodu ischemických chorob srdce, 45 000 let kvůli zhoršené pozornosti dětí, 903 000 let kvůli rušení spánku, 22 000 let kvůli zvonění v uších a 587 000 let kvůli obtěžování hlukem. Po sečtení všech těchto vlivů by se zátěž zvýšila na 1,0-1,6 milionů jednotek DALY. To znamená, že každý rok je u všech členů EU ztraceno nejméně milion jinak zdravých životů v souvislosti s dopravním hlukem. Z důvodu nedostatku údajů z jihovýchodní Evropy a nových nezávislých států  nebylo možné odhadnout zdravotní zátěž v celém evropském regionu.

Zpráva extrapoluje dopad dopravního hluku prostřednictvím složitých epidemiologických výpočtů. Zpráva připouští, že vztahy mezi expozicí a odezvou možná vycházejí z extrapolací malého počtu studií a jsou proto zatíženy určitým stupněm nepředvídatelnosti. Přesto se však tato zpráva pravděpodobně stane základem pro budoucí regulaci hlučnosti dopravy ze strany Evropské unie.