name | autoweek.cz

Marchionne se zbavil Montezemola

11.09.2014 | Vladimír Rybecký | Aktuality

S brutalitou sobě vlastní Sergio Marchionne přinutil Lucu Montezemola aby po 23 letech odešel z funkce generálního ředitele automobilky Ferrari. Montezemolo proměnil tohoto výrobce sportovních vozů v dokonalý stroj na peníze - jeden z nejvýnosnějších v celém automobilovém průmyslu.

Psal se rok 1973, když po sérii katastrofálních neúspěchů Scuderie Ferrari ve formuli 1 commendatore Enzo Ferrari jmenoval do čela sportovního oddělení mladého právníka Lucu Cordera di Montezemola. Už v roce 1974 začaly rudé monoposty z Maranella opět vítězit a o rok později získal Niki Lauda titul mistra světa. Montezemolo poté odešel za jinými úkoly ve vedení Fiatu. Řídil i mnoho jiných projektů, například organizoval mistrovství světa ve fotbale v roce 1990 nebo založil italskou společnost NTV, provozující v zemi rychlovlaky.

Když po smrti Enza Ferrariho (1988) nastal v Maranellu boj o moc a s tím spojený chaos (a také opět propad ve formuli 1), obrátil se šéf Fiatu Gianni Agnelli na Montezemola. Koncem roku 1991 jej jmenoval generálním ředitelem s prakticky neomezenými pravomocemi. Montezemolo do vedení Scuderie povolal ty nejschopnější - Jeana Todta, Rosse Brawna, Roryho Byrna a posléze i Michaela Schumachera. Výsledkem byla téměř nekonečná série triumfů spojená s tituly mistrů světa jezdců (2000 až 2004 a 2007) a konstruktérů (1999-2004).

Montezemolo ale především proměnil Ferrari v jednu z nejrespektovanějších značek světa. Malá automobilka se stala zdaleka nejvýznamnějším zdrojem příjmů celého koncernu Fiat (občas dokonce jediným). Nestala se ale součástí skupiny Fiat Auto jako Alfa Romeo či Lancia. Pod Montezemolovým vedením Ferrari ztrojnásobilo objem výroby a zdesateronásobilo své příjmy!

Montezemolo je už řadu let nejdéle sloužícím šéfem automobilky na světě. Jenže ani všechny hospodářské úspěchu mu nakonec nebyly nic platné. Paradoxně to byla právě formule 1, která se nakonec stala záminkou k jeho odstranění z vedení Ferrari. Scuderia Ferrari prochází nejhorší sezonou od Montezemolova návratu do Maranella. Na vítězství nemohou její jezdci ani pomýšlet. A když v italském chrámu rychlosti musel Fernando Alonso odstavit své Ferrari pro technickou poruchu, bylo jasné, že musejí začít padat hlavy, včetně té nejvyšší (už na jaře musel odejít sportovní ředitel Stefano Domenicali, ale to nemohlo stačit). Jen Montezemolo tvrdil, že tomu tak nebude, a to i přesto, že šéf Fiatu Sergio Marchionne, který mimochodem odmítl jet do Monzy podívat se na velkou cenu, po závodě prohlásil, že takový výsledek je pro Ferrari nepřijatelný.

Skutečnost je ale trochu jiná. Přes velký význam, jaký má formule 1 pro Ferrari a italskou hrdost, nezdařená sezona nebyla důvodem k nedobrovolné rezignaci tak úspěšného šéfa. Tím skutečným důvodem byly jeho neshody týkající se dalšího směřování Ferrari.

Zatímco Montezemolo tvrdil, že je potřeba držet limit výroby kolem 7000 aut ročně, aby se udržela jejich exkluzivita vozů značky Ferrari a jejich vysoká cena, šéf Fiatu Sergio Marchionne má jiné představy. Fiat má ztráty, kam se jen podíváme, a Ferrari má pro jeho hospodaření kritický význam. Proto Marchionne chce v Maranellu zvýšit výrobu na minimálně dvojnásobek aby tento jeho stroj na peníze produkoval ještě víc. Alespoň pro začátek může mít pravdu, protože poptávka po vozech Ferrari, zejména na těch nejvýnosnějších trzích v čele s USA, značně převyšuje nabídku.

Montezemolo se navíc netajil přesvědčením, že by Ferrari nemělo být součástí Fiat Chrysler Auto Group. Montezemolo byl už jako předseda představenstva Fiatu v roce 2009 odpůrcem Marchionneho plánu převzetí Chrysleru Fiatem. Proto nebyl v roce 2010 nominován do vedení nově vytvořené skupiny z Fiatu a Chrysleru a novým předsedou představenstva Fiatu se stal vnuk Gianniho Agnelliho John Elkann, který bez Marchionneho souhlasu neudělá ani krok.

Střet dvou velikánů proto nemohl skončit jinak, než Montezemolovým odchodem. A novým šéfem Ferrari se stane kdo? Samozřejmě Sergio Marchionne. Jeho "One man show" se tedy dále rozrůstá. Způsob, jakým se rezolutně zbavil jednoho z nejúspěšnějších manažerů automobilové historie, ukazuje, s jakou bezohledností se snaží vše řídit sám bez připuštění jakýchkoliv námitek i za cenu rozchodů s nejbližšími spolupracovníky. Příznivci Ferrari se tedy nejspíš mohou konečně těšit na SUV s "Cavalino rampante" na přídi, jako ráznou odpověď na připravované Lamborghini Urus.

Zajímavou shodou okolností (jistě náhodnou…) je termín, k němuž Montezemolo po 23 letech oficiálně rezignuje na svou funkci - 13. říjen, tedy stejný den, kdy budou akcie FCA Group nabídnuty na newyorské burze. Skutečnost, že Fiatu patří Ferrari, samozřejmě hodnotu těchto akcií zásadním způsobem zvýší. Fiat vlastní 90 % akcií Ferrari (zbývajících 10 % akcií patří Ferrariho synovi Pierovi) a podle Marchionneho nepřichází v úvahu, že by byly akcie Ferrari uvedeny na burzu.

Montezemolo (67), jehož nedávné pokusy prosadit se v politice skončily fiaskem, se má postavit do čela letecké společnosti Etihad Alitalia, italského dopravce v majetku šejků z Abú Dabí.