name | autoweek.cz

Nejen VW rozohnil Norský investiční fond

14.10.2009 | Ivana Rybecká | Aktuality

Norský naftový fond s hodnotou 420 miliard dolarů brnká na nervy některým zahraničním společnostem, do kterých investoval. Jako akcionář si zasluhuje chválu za svou statečnost. Jako suverénní bohatý fond podniká opatrné kroky.

Norský bankovní investiční fond (NBIM) byl k akci přinucen kombinací domácího politického tlaku na vysvětlení svých investic a těžkých ztrát v některých částech svého rozsáhlého portfolia zahraničních investic. NBIM veřejně pokáral Volkswagen AG za plány převzetí automobilového holdingu Porsche v rámci spojení obou německých automobilek. Otevřený dopis předsedovi dozorčí rady VW Ferdinandu Piechovi, který byl zveřejněn na internetových stránkách fondu, si nebere servítky. Výčet připomínek, vznesených fondem, je celá řada. Jedná se o konflikty zájmů, nedostatek transparentnosti, pochybná finanční a strategická logika transakce, obavy o zacházení s minoritními akcionáři.
Intervence fondu NBIM přichází příliš pozdě nato, aby to mělo jakýkoli vliv na výsledek plánovaného spojení. Dohodě by mohla zabránit pouze právní akce fondu, který na konci roku 2008 vlastnil ve VW 0,35 %. Fond NBIM nicméně zašel dále než kdy dříve, když otevřeně kritizoval jednu ze společností ve svém rozsáhlém portfoliu 8000 kapitálových investic. Je nepravděpodobné, že by se jednalo o jednorázovou akci, neboť fond NBIM se pokouší zlepšit svůj profil. Je připraven použít svou moc. Jeho představitelé minulý týden při prezentaci v Londýně nastínili nástroje, které mají pro dosažení svých cílů k dispozici. Ty zahrnují dialog a domluvu, kontakt s vládními zmocněnci, hlasování prostřednictvím zástupců, návrhy akcionářů a právní kroky. Pomocí úspěšně odložené schůzky akcionářů se NBIM podařilo zablokovat převzetí energetické skupiny firmou Berkshire Hathaway. A změny chce dosáhnout prostřednictvím místních předpisů u čtyř amerických společností, kde požaduje jmenování nezávislého předsedy představenstva. Aktivity NBIM jsou přesně tím, co by velké instituce měly dělat, aby zajistily, že společnosti, které vlastní jsou patřičně vedeny. Pozice NBIM je nicméně komplikována tím, že je nástrojem suverénní vlády. Agitace v zájmu změn v zahraničních společnostech by mohla vést k obvinění, že nepatřičně zasahuje do záležitostí cizí země. NBIM má však na rozdíl od většiny jiných suverénních majetkových fondů vzhledem ke svému působení v neutrální skandinávské zemi a větší transparentnosti věrohodnější nárok být nezaujatým investorem a několik nástrojem norské zahraniční politiky.