name | autoweek.cz
Německá kancléřka mění směr
17.08.2017 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Automobilový průmysl je pilířem německé ekonomiky. Proto byl vždy hýčkán německými politiky bez ohledu na stranickou příslušnost. Jenže před letošními volbami do Spolkového sněmu je náhle všechno jinak a všichni se předhánějí v útocích na základní principy automobilové dopravy.
Reminiscence IAA 2015
Jsou tomu dva roky, když se v předvečer zahájení autosalonu IAA 2015 ve Frankfurtu spolková kancléřka Angela Merkelová setkala s nejvyššími představiteli německého automobilového průmyslu. Obě strany si vyjadřovaly vzájemnou podporu. Šéf Daimleru Dieter Zetsche tehdy označil právě vrcholící vlnu imigrantů za příležitost pro odstartování druhého německého hospodářského zázraku a slíbil, že do roka zaměstná 50 000 imigrantů.
Angela Merkelová automobilkám slíbila, že zařídí, aby EU přijala transatlantickou obchodní dohodu TTIP, která slibovala německým automobilkám otevřít dveře k další expanzi ve Spojených státech („TTIP v EU prosadíme, ať už se to komu líbí nebo ne,“ řekla tehdy doslova Merkelová).
Zvláštní bylo jen to, že při setkání chyběl nejvyšší představitel největší německé automobilky (a v té době i největšího automobilového koncernu světa) VW Group Martin Winterkorn. Už o necelých 24 hodin později bylo všechno jinak a důvod Winterkornovy absence byl zřejmý, když americká agentura pro životní prostředí EPA Volkswagen obvinila z úmyslného podvádění při měření emisí.
Opět se blíží IAA
Za pár dní opět začne autosalon IAA ve Frankfurtu, ovšem tentokrát v úplně jiném světě. O plánech zapojit imigranty do automobilového průmyslu a o druhém německém hospodářském zázraku se už nemluví, stejně jako o podpisu smlouvy TTIP. Zato obvinění Volkswagenu strhlo lavinu zvanou Dieselgate. Po dvou letech jsou největší německé automobilky v postavení přistižených podvodníků.
Automobilový průmysl se v Německu podílí na více než polovině kladné bilance zahraničního obchodu Spolkové republiky a přitom poskytuje více než 800 000 pracovních míst. Jenže pokud Angela Merkelová za pár dní opět zavítá do Frankfurtu na zahájení IAA, tak tentokrát nepřijede chválit, oslavovat a slibovat, ale hrozit.
Předvolební boj na úkor automobilek
V Německu se blíží volby do Spolkového sněmu (oficiální zahájení autosalonu IAA bude 14. září, volby do Spolkového sněmu budou 24. září) a budoucnost spalovacích motorů, bez nich si jen těžko lze představit pokračování dominance německých automobilek, se stala jedním z klíčových témat. Jak je při politických debatách běžné, zdraví rozum přitom jde stranou.
Ještě v červnu se prohlášení francouzského ministra Hulota o zákazu výroby spalovacích motorů do roku 2030 bralo jako hloupý populismus. Podobné prohlášení jeho britského kolegy Michaela Gloveho, požadujícího totéž, ale až v roce 2040, bylo alespoň podloženo analýzou dopadů tohoto opatření a návrhem postupu, jak toho dosáhnout (mimochodem - britská vláda už v roce 2015 schválila prakticky stejný plán, ovšem s cílovým termínem 2050). Tehdy kancléřka něco podobného v Německu striktně vylučovala.
Jenže volby se blíží a Merkelová najednou říká, že to je ta správná cesta, jen ještě není připravena stanovit přesný termín. Nemá sice konkrétní plán, ale byla nucena reagovat na vystoupení svého rivala v boji o kancléřství sociálního demokrata Martina Schulze. Ten přišel s plánem spojit zákaz vznětových motorů (dieselů) s povinnými kvótami pro prodej elektromobilů, a to nejen v Německu, ale rovnou v celé EU. Vydává to za záchranný plán pro německý automobilový průmysl.
Kdo vlastně nechce vznětové motory a pro koho elektromobily?
Povinné kvóty pro elektromobily zatím zavedla jen komunistická Čína, byť jej už o rok odložila pod tlakem německých automobilek. Úplný zákaz prodeje vozidel se spalovacími motory vyhlásilo Norsko od roku 2025 (tento plán ovšem dotuje z peněz získaných vývozem ropy....) a Indie od roku 2030.
Paradoxní je, že šéfka Spolkového úřadu pro životní prostředí Maria Krautzbergerová jako zásadní nepokládá zákaz vznětových motorů, ale srovnání daňového zatížení nafty s benzinem, protože nafta má v Německu spotřební daň o 18 eurocentů nižší. To Merkelová odmítá, protože vznětové motory jsou lepší než zážehové vzhledem k jejich vyšší účinnosti a tím i menším emisím CO2...
Politici tvrdí, že reagují na požadavky veřejnosti. Pokud je veřejné mínění opravdu tak nepřátelské vůči vznětovým motorům, kdo tedy vlastně kupuje všechna ta velká SUV, luxusní sedany a kombi, u nichž se vznětový motor bere jako samozřejmost? Skutečně je v Německu tolik lidí, kteří chtějí vyměnit své X5 či Q5 za elektromobily?
Cena za elektromobilitu
Otázkou také je, kde se vezme elektrická energie pro všechny elektromobily, s nimiž politici tak rádi operují. Šéf odborů Volkswagenu Bernd Osterloh už varoval před nadšením z využití akumulátorů v elektromobilech s tím, že při současném mixu zdrojů elektrické energie v Německu by přechod na elektromobilitu znamenal dramatické zvýšení emisí CO2! Naopak se Osterloh podivuje nad tím, proč politici nepomáhají s větším rozšířením využití zemního plynu k pohonu aut. To je podle Osterloha vhodný způsob jak pomoci životnímu prostředí. Připomeňme, že Volkswagen je v současné době jediným výrobcem v Německu pracujícím na podpoře využití zemního plynu v osobní dopravě.
Ve Velké Británii už spočítali, že přechod na plnou elektromobilitu bude vyžadovat dodávat v době energetické špičky do sítě navíc 30 GW elektrické energie. To představuje DESETINÁSOBEK plného výkonu nejmodernější jaderné elektrárny v zemi! Jenže v Německu Angela Merkelová před časem rozhodla o uzavření všech 17 jaderných elektráren do roku 2022! Vzhledem k tomu, že alternativní zdroje (solární a větrné elektrárny) jejich výkon nemohou stabilně nahradit, tak se nabízí jediné dostupné řešení v plynových elektrárnách. Že by tedy i za tím byly Putinovy dlouhé prsty?
Jsou tomu dva roky, když se v předvečer zahájení autosalonu IAA 2015 ve Frankfurtu spolková kancléřka Angela Merkelová setkala s nejvyššími představiteli německého automobilového průmyslu. Obě strany si vyjadřovaly vzájemnou podporu. Šéf Daimleru Dieter Zetsche tehdy označil právě vrcholící vlnu imigrantů za příležitost pro odstartování druhého německého hospodářského zázraku a slíbil, že do roka zaměstná 50 000 imigrantů.
Angela Merkelová automobilkám slíbila, že zařídí, aby EU přijala transatlantickou obchodní dohodu TTIP, která slibovala německým automobilkám otevřít dveře k další expanzi ve Spojených státech („TTIP v EU prosadíme, ať už se to komu líbí nebo ne,“ řekla tehdy doslova Merkelová).
Zvláštní bylo jen to, že při setkání chyběl nejvyšší představitel největší německé automobilky (a v té době i největšího automobilového koncernu světa) VW Group Martin Winterkorn. Už o necelých 24 hodin později bylo všechno jinak a důvod Winterkornovy absence byl zřejmý, když americká agentura pro životní prostředí EPA Volkswagen obvinila z úmyslného podvádění při měření emisí.
Opět se blíží IAA
Za pár dní opět začne autosalon IAA ve Frankfurtu, ovšem tentokrát v úplně jiném světě. O plánech zapojit imigranty do automobilového průmyslu a o druhém německém hospodářském zázraku se už nemluví, stejně jako o podpisu smlouvy TTIP. Zato obvinění Volkswagenu strhlo lavinu zvanou Dieselgate. Po dvou letech jsou největší německé automobilky v postavení přistižených podvodníků.
Automobilový průmysl se v Německu podílí na více než polovině kladné bilance zahraničního obchodu Spolkové republiky a přitom poskytuje více než 800 000 pracovních míst. Jenže pokud Angela Merkelová za pár dní opět zavítá do Frankfurtu na zahájení IAA, tak tentokrát nepřijede chválit, oslavovat a slibovat, ale hrozit.
Předvolební boj na úkor automobilek
V Německu se blíží volby do Spolkového sněmu (oficiální zahájení autosalonu IAA bude 14. září, volby do Spolkového sněmu budou 24. září) a budoucnost spalovacích motorů, bez nich si jen těžko lze představit pokračování dominance německých automobilek, se stala jedním z klíčových témat. Jak je při politických debatách běžné, zdraví rozum přitom jde stranou.
Ještě v červnu se prohlášení francouzského ministra Hulota o zákazu výroby spalovacích motorů do roku 2030 bralo jako hloupý populismus. Podobné prohlášení jeho britského kolegy Michaela Gloveho, požadujícího totéž, ale až v roce 2040, bylo alespoň podloženo analýzou dopadů tohoto opatření a návrhem postupu, jak toho dosáhnout (mimochodem - britská vláda už v roce 2015 schválila prakticky stejný plán, ovšem s cílovým termínem 2050). Tehdy kancléřka něco podobného v Německu striktně vylučovala.
Jenže volby se blíží a Merkelová najednou říká, že to je ta správná cesta, jen ještě není připravena stanovit přesný termín. Nemá sice konkrétní plán, ale byla nucena reagovat na vystoupení svého rivala v boji o kancléřství sociálního demokrata Martina Schulze. Ten přišel s plánem spojit zákaz vznětových motorů (dieselů) s povinnými kvótami pro prodej elektromobilů, a to nejen v Německu, ale rovnou v celé EU. Vydává to za záchranný plán pro německý automobilový průmysl.
Kdo vlastně nechce vznětové motory a pro koho elektromobily?
Povinné kvóty pro elektromobily zatím zavedla jen komunistická Čína, byť jej už o rok odložila pod tlakem německých automobilek. Úplný zákaz prodeje vozidel se spalovacími motory vyhlásilo Norsko od roku 2025 (tento plán ovšem dotuje z peněz získaných vývozem ropy....) a Indie od roku 2030.
Paradoxní je, že šéfka Spolkového úřadu pro životní prostředí Maria Krautzbergerová jako zásadní nepokládá zákaz vznětových motorů, ale srovnání daňového zatížení nafty s benzinem, protože nafta má v Německu spotřební daň o 18 eurocentů nižší. To Merkelová odmítá, protože vznětové motory jsou lepší než zážehové vzhledem k jejich vyšší účinnosti a tím i menším emisím CO2...
Politici tvrdí, že reagují na požadavky veřejnosti. Pokud je veřejné mínění opravdu tak nepřátelské vůči vznětovým motorům, kdo tedy vlastně kupuje všechna ta velká SUV, luxusní sedany a kombi, u nichž se vznětový motor bere jako samozřejmost? Skutečně je v Německu tolik lidí, kteří chtějí vyměnit své X5 či Q5 za elektromobily?
Cena za elektromobilitu
Otázkou také je, kde se vezme elektrická energie pro všechny elektromobily, s nimiž politici tak rádi operují. Šéf odborů Volkswagenu Bernd Osterloh už varoval před nadšením z využití akumulátorů v elektromobilech s tím, že při současném mixu zdrojů elektrické energie v Německu by přechod na elektromobilitu znamenal dramatické zvýšení emisí CO2! Naopak se Osterloh podivuje nad tím, proč politici nepomáhají s větším rozšířením využití zemního plynu k pohonu aut. To je podle Osterloha vhodný způsob jak pomoci životnímu prostředí. Připomeňme, že Volkswagen je v současné době jediným výrobcem v Německu pracujícím na podpoře využití zemního plynu v osobní dopravě.
Ve Velké Británii už spočítali, že přechod na plnou elektromobilitu bude vyžadovat dodávat v době energetické špičky do sítě navíc 30 GW elektrické energie. To představuje DESETINÁSOBEK plného výkonu nejmodernější jaderné elektrárny v zemi! Jenže v Německu Angela Merkelová před časem rozhodla o uzavření všech 17 jaderných elektráren do roku 2022! Vzhledem k tomu, že alternativní zdroje (solární a větrné elektrárny) jejich výkon nemohou stabilně nahradit, tak se nabízí jediné dostupné řešení v plynových elektrárnách. Že by tedy i za tím byly Putinovy dlouhé prsty?
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz