name | autoweek.cz
Obchodní dohoda EU s Čínou
04.01.2021 | Vladimír Rybecký | Aktuality
Zatímco se Evropská unie rozloučila s Velkou Británií, po sedmi letech jednání uzavřela kontroverzní investiční dohodu s Čínou. VDA ji považuje za příležitost pro německý automobilový průmysl.
Ve velkém spěchu uzavřená dohoda CAI (Comprehensive Agreement on Investment) neřeší obchodní a ekonomické problémy mezi EU a Čínou, ale může být významným krokem, který tomu napomůže. Dohoda je ovšem kontroverzní, protože byla uzavřena proti námitkám Spojených států i mínění většiny zemí EU.
Dohoda přináší významný pokrok zejména v oblastech automobilového průmyslu, telekomunikací a financí. Za jeden z největších přínosů dohody z hlediska EU se uvádí větší otevření čínského trhu s elektromobily pro evropské (tedy německé) automobilky.
Jednání o investiční dohodě začala před sedmi lety. Podle Evropské komise je smlouva, kterou státy ještě musí ratifikovat, založena na třech pilířích. Na jedné straně Čína poskytuje evropským společnostem mnohem větší přístup na čínský trh než dřív. V budoucnu by měly mít možnost investovat do všech odvětví hospodářství, včetně automobilového průmyslu, cloudových a finančních služeb a zdravotnictví. Z hlediska automobilového průmyslu je důležité i to, že budou zrušeny některé požadavky pro provozování společných podniků s čínskými partnery.
Kromě toho mají být v budoucnu zaručeny spravedlivé podmínky hospodářské soutěže. To znamená nová pravidla proti vynucenému přenosu technologií od zahraničních společností v Číně, nové povinnosti pro státní podniky a komplexní transparentnost dotací. Také by měly být respektovány standardy udržitelného rozvoje. To by mělo platit zejména pro pracovní podmínky ve společnostech.
V dohodě se podle agentury Euractiv uvádí: „Čína se zavázala k bezprecedentní úrovni přístupu investorů z EU na trh. Čína se dále zavázala účinně provádět pravidla Mezinárodní organizace práce ILO, která již ratifikovala.“ Dohoda přináší Evropě určitý stupeň parity se Spojenými státy, které s Čínou uzavřely obchodní dohodu už dřív. Znamená to tedy, že evropské firmy by měly mít v Číně srovnatelné podmínky se společnostmi z USA.
Dohoda byla dosažena především zásluhou osobních jednání čínského presidenta Si Ťin-pchinga s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě tyto dvě země budou z dohody nejvíc těžit. Ostatní členské státy dohodu přijímají opatrněji. Zejména Belgie a Nizozemsko vyjádřily obavy ohledně schopnosti EU řešit na základě dohody otázky lidských práv. Země východní Evropy, zejména Polsko, zase zpochybňují, proč EU tak narychlo uzavírá dohodu s Čínou aniž by čekala na inauguraci nově zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena, jehož tým naznačil, že by rád podmínky dohody s vedením EU konzultoval. Spěch při uzavírání dohody ukazuje, že EU už nechce hrát druhé housle v obchodních jednáních mezi Čínou a USA. Není ovšem vůbec jisté, že dohoda bude schválena Evropským parlamentem.
Sdružení německého automobilového průmyslu VDA dohodu uvítalo. „Pro naše společnosti je tím posílena bezpečnost plánování a investic. Kromě toho takovéto dohody vždy významně přispívají k dialogu o lidských právech a normách ochrany životního prostředí. Čínská lidová republika hraje ústřední roli při zajišťování pracovních míst na obou stranách,“ uvedla prezidentka VDA Hildegard Müllerová.
Čínský trh již mnoho let získává pro německý automobilový průmysl na významu. Jelikož Čína překonala koronavirovou krizi poměrně rychle, tamní trh dokázal významně zmírnit dopady pandemie na německé automobilky, které v Číně zaznamenaly výrazný růst, zatímco jejich prodej v Evropě a USA se propadl. Skupina Volkswagen například nyní v Číně prodává téměř každé druhé auto, takže je na ní kriticky závislá. Členové VDA mají ve druhé největší ekonomice světa přes 350 poboček, více než v jakékoli jiné zemi světa. Podle VDA vloni němečtí výrobci v Číně vyrobili 5,1 milionu automobilů a zaměstnávají zde přes 125 000 lidí.
Závazky jsou vzájemné. Brusel Číně poskytl určité závazky v oblasti energetiky, ale tvrdí, že jeho nabídka spočívá hlavně v zaručení stávající otevřenosti. Ředitel obchodního think tanku ECIPE Hosuk Lee-Makiyama pro Euractiv uvedl, že ačkoliv text pro Peking přináší zdánlivě jen malý přínos, Čína by jej bez nějakého příslibu výhody nepodepsala: „Žádná velká moc, a nejméně Čína, nedává nic zadarmo, takže to bude kompromis. Ve srovnání s obchodní dohodou, která může zahrnovat odvetná cla, je takováto investiční dohoda obtížněji prosazovatelná. Je nepravděpodobné, že by například EU získala čínská aktiva.“ Jednou z oblastí, kterou může Čína požadovat od zemí EU, je například volný přístup na trh s jadernými elektrárnami a k budování důležitých infrastruktur. Dohoda neřeší veřejné zakázky pro výrobce telekomunikačních zařízení Huawei.
Dohoda přináší významný pokrok zejména v oblastech automobilového průmyslu, telekomunikací a financí. Za jeden z největších přínosů dohody z hlediska EU se uvádí větší otevření čínského trhu s elektromobily pro evropské (tedy německé) automobilky.
Jednání o investiční dohodě začala před sedmi lety. Podle Evropské komise je smlouva, kterou státy ještě musí ratifikovat, založena na třech pilířích. Na jedné straně Čína poskytuje evropským společnostem mnohem větší přístup na čínský trh než dřív. V budoucnu by měly mít možnost investovat do všech odvětví hospodářství, včetně automobilového průmyslu, cloudových a finančních služeb a zdravotnictví. Z hlediska automobilového průmyslu je důležité i to, že budou zrušeny některé požadavky pro provozování společných podniků s čínskými partnery.
Kromě toho mají být v budoucnu zaručeny spravedlivé podmínky hospodářské soutěže. To znamená nová pravidla proti vynucenému přenosu technologií od zahraničních společností v Číně, nové povinnosti pro státní podniky a komplexní transparentnost dotací. Také by měly být respektovány standardy udržitelného rozvoje. To by mělo platit zejména pro pracovní podmínky ve společnostech.
V dohodě se podle agentury Euractiv uvádí: „Čína se zavázala k bezprecedentní úrovni přístupu investorů z EU na trh. Čína se dále zavázala účinně provádět pravidla Mezinárodní organizace práce ILO, která již ratifikovala.“ Dohoda přináší Evropě určitý stupeň parity se Spojenými státy, které s Čínou uzavřely obchodní dohodu už dřív. Znamená to tedy, že evropské firmy by měly mít v Číně srovnatelné podmínky se společnostmi z USA.
Dohoda byla dosažena především zásluhou osobních jednání čínského presidenta Si Ťin-pchinga s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě tyto dvě země budou z dohody nejvíc těžit. Ostatní členské státy dohodu přijímají opatrněji. Zejména Belgie a Nizozemsko vyjádřily obavy ohledně schopnosti EU řešit na základě dohody otázky lidských práv. Země východní Evropy, zejména Polsko, zase zpochybňují, proč EU tak narychlo uzavírá dohodu s Čínou aniž by čekala na inauguraci nově zvoleného amerického prezidenta Joea Bidena, jehož tým naznačil, že by rád podmínky dohody s vedením EU konzultoval. Spěch při uzavírání dohody ukazuje, že EU už nechce hrát druhé housle v obchodních jednáních mezi Čínou a USA. Není ovšem vůbec jisté, že dohoda bude schválena Evropským parlamentem.
Sdružení německého automobilového průmyslu VDA dohodu uvítalo. „Pro naše společnosti je tím posílena bezpečnost plánování a investic. Kromě toho takovéto dohody vždy významně přispívají k dialogu o lidských právech a normách ochrany životního prostředí. Čínská lidová republika hraje ústřední roli při zajišťování pracovních míst na obou stranách,“ uvedla prezidentka VDA Hildegard Müllerová.
Čínský trh již mnoho let získává pro německý automobilový průmysl na významu. Jelikož Čína překonala koronavirovou krizi poměrně rychle, tamní trh dokázal významně zmírnit dopady pandemie na německé automobilky, které v Číně zaznamenaly výrazný růst, zatímco jejich prodej v Evropě a USA se propadl. Skupina Volkswagen například nyní v Číně prodává téměř každé druhé auto, takže je na ní kriticky závislá. Členové VDA mají ve druhé největší ekonomice světa přes 350 poboček, více než v jakékoli jiné zemi světa. Podle VDA vloni němečtí výrobci v Číně vyrobili 5,1 milionu automobilů a zaměstnávají zde přes 125 000 lidí.
Závazky jsou vzájemné. Brusel Číně poskytl určité závazky v oblasti energetiky, ale tvrdí, že jeho nabídka spočívá hlavně v zaručení stávající otevřenosti. Ředitel obchodního think tanku ECIPE Hosuk Lee-Makiyama pro Euractiv uvedl, že ačkoliv text pro Peking přináší zdánlivě jen malý přínos, Čína by jej bez nějakého příslibu výhody nepodepsala: „Žádná velká moc, a nejméně Čína, nedává nic zadarmo, takže to bude kompromis. Ve srovnání s obchodní dohodou, která může zahrnovat odvetná cla, je takováto investiční dohoda obtížněji prosazovatelná. Je nepravděpodobné, že by například EU získala čínská aktiva.“ Jednou z oblastí, kterou může Čína požadovat od zemí EU, je například volný přístup na trh s jadernými elektrárnami a k budování důležitých infrastruktur. Dohoda neřeší veřejné zakázky pro výrobce telekomunikačních zařízení Huawei.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz