zájem o cng v dopravě v čr roste | Aktuality | autoweek.cz

Zájem o CNG v dopravě v ČR roste

Zájem o CNG v dopravě v ČR roste

09.08.2019 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Počet automobilů na CNG se každoročně zvyšuje o více než 20 %. Pro další rozvoj CNG je klíčová dlouhodobá podpora ze strany státu. Budoucnost zemního plynu v dopravě je v biometanu.
Stlačený zemní plyn (CNG) se definitivně stal významnou ekologickou alternativou k běžně používaným fosilním palivům.  Český plynárenský svaz (ČPS), zástupci státu a dopravců představili plány na další rozvoj používání CNG v České republice.
 
Rozvoj CNG v ČR je dlouhodobě velmi dobrý. Infrastruktura plnicích stanic roste meziročně o zhruba 25 % na současných 199 veřejných plnicích stanic. Z toho více než 60 % je součástí sítí běžných čerpacích stanic. Více než 80 měst dnes disponuje alespoň jednou plnicí stanicí CNG (Praha 24, Brno 8, Plzeň 6, Ostrava 5). ČR je v oblasti infrastruktury i počtu aut plně srovnatelná s Rakouskem a Německem. V provozu je u nás 23 000 vozidel na CNG, z toho 1370 autobusů (tj. více než 6 % z celkového počtu).
 
„Zájem o CNG jako ekologický pohon neustále roste. V současnosti jezdí po českých silnicích již více než 23 000 vozidel na CNG, z toho 1370 autobusů, což je v porovnání s rokem 2017 nárůst o 26 %. Důvodem je nejen ekologické hledisko, kdy CNG produkuje v porovnání s naftou o více než 90 % méně emisí NOx a oproti benzinu o téměř 25 % méně CO2, ale i ekonomické. Náklady na ujetý kilometr zhruba 1 Kč a pořizovací cena CNG automobilů srovnatelná s vozy na klasický pohon dělají z CNG jeden z nejdostupnějších alternativních pohonů,“ uvedla výkonná ředitelka ČPS Lenka Kovačovská.
 
Pozitivně vnímá rozvoj zemního plynu v dopravě také Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (MPO ČR), které jej hodnotí zejména dle cílů stanovených Národním akčním plánem čisté mobility (NAP CM). „I přes mírný pokles prodejů osobních a lehkých užitkových vozidel CNG v loňském roce se nám daří plnit cíle jak v oblasti vozového parku, tak spotřeby CNG. Z hlediska infrastruktury jsme dokonce nad stanoveným plánem. NAP CM se daří plnit i z hlediska využívání strukturálních fondů, ve kterých bylo vyčleněno 11 miliard korun na podporu nákupu vozidel na alternativní pohon a výstavbu infrastruktury. Bylo pořízeno několik stovek autobusů na CNG, několik desítek elektrobusů a trolejbusů,“ informoval náměstek ministra průmyslu a obchodu Eduard Muřický.
 
Pro další období chce MPO ČR zajistit pro pořizování vozidel na zemní plyn stejnou podporu a v případě infrastruktury uvažuje dokonce o jejím navýšení. „Tuzemské firmy mají dobré zkušenosti s provozem CNG autobusů, a proto chceme jejich využívání i nadále podporovat,“ uvedl Muřický.
 
Podle pověřence ministra dopravy pro čistou mobilitu Jana Bezděkovského se daří zavádět i jiná opatření, stanovená v původním NAP CM. Ministerstvo dopravy vnímá CNG, ale i LNG, jako v současnosti nejdostupnější alternativní paliva a má zájem na jejich dalším rozvoji. Ve vztahu k CNG je klíčové memorandum o prodloužení snížené sazby spotřební daně na zemní plyn minimálně do roku 2025, které v květnu 2018 podepsali představitelé ministerstev a plynárenských společností či sdružení. Memorandum má za cíl stanovit přiměřené podmínky pro další rozvoj užití zemního plynu v dopravě, aniž by v budoucnu byla ohrožena stabilita veřejných rozpočtů. Stěžejním závazkem je, že do roku 2025 sazba daně pro zemní plyn určený pro pohon motorů nepřekročí hranici 290 Kč za MWh (tj. v přepočtu 3 Kč/m3).
 
Bezděkovský vidí rezervy v naplňování NAP CM, který počítal s tím, že do roku 2020 bude alternativní pohon využívat čtvrtina vozidel veřejné správy. „Jedinou podpůrnou aktivitu, kterou je možné na tomto poli zmínit, je dotační program MŽP na podporu nákupu vozidel na alternativní paliva pro města a kraje. Ten v letech 2018–2019 přispěl k nákupu 430 elektrických vozidel, 9 plug-in hybridů a 127 CNG vozidel. Daný dotační program však v tuto chvíli neřeší problém zavádění vozidel na alternativní paliva ve vozových parcích v rámci ústředních orgánů stání správy,“ uvedl Bezděkovský.
 
Největší prostor pro CNG se nabízí v autobusové a osobní automobilové dopravě. V červenci 2019 Český plynárenský svaz evidoval již 199 veřejných plnicích stanic CNG.
 
V Praze a vybraných mimopražských lokalitách provozuje deset plnících stanic společnost Pražská plynárenská, která aktuálně ve spolupráci s pražským magistrátem a Pražskými službami pokračuje v projektu zavádění svozových a čisticích vozidel na CNG. „Více než 140 CNG komunálních vozidel je využíváno především v ekologicky nejvíce zatížených oblastech v centru Prahy. Ta díky tomu patří v celoevropském měřítku k městům s největším počtem CNG komunálních vozidel,“ řekl tiskový mluvčí společnosti Pražská plynárenská Miroslav Vránek.
 
Budoucnost zemního plynu v dopravě je v biometanu
Strategickým cílem je postupné nahrazování zemního plynu pokročilým biometanem, který se stává zcela zásadním zdrojem energie. Bez něj nelze dosáhnout úspor emisí, k nimž se ČR zavázala. Biometan se vyrábí úpravou bioplynu prioritně z biologicky rozložitelných surovin: odpadních látek (ČOV), vedlejších produktů z výroby (biologicky rozložitelné komunální odpady, zbytky z restaurací, odpady z potravinářského průmyslu, chlévská mrva) apod. Složení biometanu je identické se zemním plynem. Proto vše, co funguje na zemní plyn, bude fungovat i na biometan včetně aut na CNG nebo nákladních automobilů na zkapalněný zemní plyn (LNG)! Nejsou proto potřeba žádné investice do konverze.
 
K dispozici je dostatečné množství surovina pro produkci množství pokrývajícího většinu spotřeby plynu pro dopravu, po roce 2050 dokonce veškerou potřebu.
 
Mezi klíčová opatření k rozvoji výroby a využití biometanu patří konverze neefektivních bioplynových stanic (BPS) na výrobny biometanu pro dopravu za pomoci provozní podpory pro výrobce biometanu, investiční podpory přestavby a dovybavení zemědělských BPS s cílem přejít k vyššímu podílu odpadní biomasy namísto cíleně pěstované. Podporu vyžaduje i stavba těžebních přípojek.
 
Zajištění vstupů pro výrobu pokročilého biometanu zahrnuje úpravu hierarchie nakládání s odpady, povinnost likvidovat minimálně stanovený podíl biologicky rozložitelných odpadů v zařízení na výrobu pokročilých biopaliv a podporu aplikace hnojiv z digestátů do půdy.
 
Zemní plyn podle Evropské komise nesplňuje podmínky pro nízkoemisní pohon ani nejde o obnovitelný zdroj energie, takže se nevejde do plánů EU na snižování CO2 v dopravě a dlouhodobě jej nelze podporovat jako alternativní palivo. Mohlo by tomu tak být jen s příměsí biosložky.