name | autoweek.cz

S prodejními čísly podvádějí i v USA

S prodejními čísly podvádějí i v USA

24.09.2012 | Vladimír Rybecký | Aktuality

The Wall Street Journal nachytal BMW při navyšování počtu prodaných automobilů. Ukazuje se, že falšování prodejních čísel není jen českou nebo evropskou záležitostí. Zatčení jednoho z představitelů Suzuki ukazuje, že jde o vážnou věc.

 

Bertel Schmitt na stránkách novin Wall Street Journal uveřejnil rozsáhlou reportáž ve níž Neal Boudette přistihl BMW při podvádění s počty prodaných automobilů. Boudette odhalil šokující praxi automobilek, které prodávají vozy vlastním prodejcům místo zákazníkům: „Podle prodejců zůstávají stovky vozů BMW, které byly označeny za prodané v červenci, ve skladech a nadále se nabízejí k prodeji jako nové vozy.“

List pronikl hlouběji do tohoto skandálu. Obdržel spolehlivou informaci, že BMW „udělalo 31. 7. prodejcům speciální nabídku. Prodejci za jediný den obdrží slevu 7000 dolarů za vůz modelového roku 2012 pokud vykáží, že vůz byl v tento den prodán.“

List zatlačil na mluvčího BMW Kenna Sparkse a přiměl ho připustit, že „celkový prodej BMW za červenec zahrnuje i vozidla, která koupili prodejci automobilky jako předváděcí vozy používané pro řadu zkušebních jízd.“ To podle WSJ „vyvolává otázku o správnosti údajů o počtu prodaných vozů udávaných automobilkou, což je pečlivě sledovaný údaj, neboť BMW a konkurenční Mercedes-Benz soupeří o titul nejprodávanější luxusní značky v USA.“

List rovněž uvedl, že se dozvěděl o tom, že „automobilky, které účtují příjem v okamžiku dodání vozů prodejcům, jsou známé tím, že používají různé taktiky jak zlepšit údaje o prodeji ve srovnání s tím, co spotřebitelé skutečně koupí. Příkladem jsou slevy na vozové parky pro půjčovny a pobídky, které prodejce vedou k většímu zásobení vozy než kolik jich skutečně potřebují.“

Varianta s předváděcími vozy byla pro WSJ novinkou. Přitom se jedná o tradiční manévr v okamžiku, kdy šéfové prodeje potřebují vytvořit očekávaná čísla. Je to ale jen jeden z příkladů metod ke zvýšení počtu prodaných vozů.

„V loňském roce vedení GM přimělo prodejce Chevroletu uskladnit nejméně jeden elektrický automobil Volt jako předváděcí vůz. Jako předváděcí vozy jich bylo dodáno více než 1000. Podle mluvčího je však GM vykázalo jako prodané až když byly dodány zákazníkům.“ V březnu tak došlo k překvapivému strmému nárůstu prodeje modelu Volt. Krátce na to byla výroba Voltu zastavena z důvodu malé prodejnosti. Ze spolehlivého zdroje se redaktoři WSJ dozvěděli, že GM dalo prodejcům značnou sumu peněz pokud prodali předváděcí vůz a vzali si další. Jednalo se o opakování podobného programu z konce roku 2011.

Na TTAC tento obrovský skandál označili jako průvodní jev války mezi luxusními značkami. Sledování závodu mezi BMW, Mercedesem a Lexusem v počtu prodaných vozů na severoamerickém trhu za rok je oblíbenou zálibou finančních lisů jako je Wall Street Journal či médií koncernu Bloomberg. Zde zarputile sledují každé kolo tohoto závodu a automobilky jej proto vnímají jako vysoce prestižní záležitost. Už v roce 1998 přitom bylo odhaleno, že v tomto závodě podobným způsobem podváděl Cadillac ve snaze předstihnout Lincoln. Jak je vidět, sláva amerických luxusních značek je ta tam, ale zaběhnuté praktiky pokračují i v německé a japonské režii.

Přitom ve většině jiných zemí o tomto podivném dostihu nikdy neslyšela. Jenže jak vidíme kolem sebe v Evropě, jsou prodejní čísla významná všude na světě, neboť média na jejich základě posuzují úspěšnost značek bez ohledu na jejich finanční efektivitu.

Žerty stranou

Odhalení Wall Street Journalu, že BMW v USA nadhodnocuje počty prodaných vozů ve snaze předstihnout svého konkurenta Mercedes-Benz, vyvolal u vedení automobilek úsměv. Všichni totiž dobře vědí, že tato praxe je u většiny z nich zcela běžná. Všeobecné veselí ale skončilo, když byl bývalý obchodní zástupce American Suzuki obžalován za podvod spáchaný elektronickou komunikací jehož podstatou bylo spiknutí s prodejcem ve snaze navýšit údaje o prodeji.

Federální velkou porotou v Jižní Karolíně byl obžalován Joe Gibson a osm jeho bývalých zaměstnanců ze spiknutí při němž se dopustili podvodu při elektronické komunikaci. Byli obviněni za falšování informací o žádostech zákazníků o půjčky, klamavý prodej a zavádějící marketing, konkrétně inzeráty nabízející nové vozy za 44 dolarů měsíčně.

Gibson zbankrotoval v roce 2008 poté, co proti jeho obchodu podaly stovky rozzlobených zákazníků žaloby. Obžalován byl rovněž bývalý oblastní zástupce Brian J. Sullivan. Podle obvinění „vymyslel plán a trik a získával peníze i další věci na úkor společnosti American Suzuki Motor.“ Gibson vykazoval klamné výsledky prodeje a na základě toho inkasoval finanční pobídky. Sullivan navyšoval počty prodaných aut a americká pobočka Suzuki svá nadhodnocená čísla zasílala svým šéfům v Japonsku i tisku.

Ať už jako údajné majitele použili jména přátel, rodiny nebo náhodně vybraná jména z telefonního seznamu (jako kupec vozu XL7 byl dokonce uveden generál Robert E. Lee!), nebo je označila za předváděcí vozy, vozidla byla stále úplně nová a ve skladu. Proto neměla být zaúčtována do prodaných vozů automobilky.

Sullivan je pravděpodobně prvním manažerem automobilky, jenž je obžalován za to, že dal prodejci pokyn k falšování údajů o prodeji. Tento případ by mohl mít odezvu u dalších automobilek a ukončit tak tuto letitou praxi (alespoň v USA). Pokud budou obžalovaní uznáni vinnými, mohli by být odsouzeni až k 60 letům vězení a pokutě 750 000 dolarů.