vodíková doprava se rozvíjí pomalu | Aktuality | autoweek.cz

Vodíková doprava se rozvíjí pomalu

Vodíková doprava se rozvíjí pomalu

10.06.2019 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Situace ve využívání vodíku v dopravě je obdobná, jako tomu bylo ještě nedávno u elektromobility. Musí existovat funkční síť vodíkových plnicích stanic a zároveň dostupná vozidla na vodík. Jedno bez druhého nemůže fungovat.
Potřebná infrastruktura pro zásobování vodíkem ale nevznikne sama sebou. Vodíková mobilita je investičně až příliš náročná. Dokud stát nezačne aktivně podporovat výstavbu infrastruktury a zároveň nákup zatím velmi drahých vodíkových aut, vodíkové mobility se ještě dlouho nedočkáme.
 
Pokud se stát rozhodne, že vodíková mobilita je směrem, kterým má smysl se vydat, bude nezbytné nastavit udržitelnou koncepci rozvoje této technologie a nastartovat ji jasně definovanými formami podpory. Je třeba přesvědčit o výhodnosti využití vodíkových autobusů i provozovatele veřejné hromadné dopravy a motivovat zájemce z řad občanů k nákupu vodíkových automobilů.
 
Motivaci mohou podpořit i legislativní úpravy, které se nyní postupně zavádějí pro elektromobily. Například odpuštění silniční daně, volný vjezd do měst, která regulují používání „nečistých" vozidel, parkování vodíkových aut na vyhrazených místech či v podzemních garážích.
 
Na tom, že bezemisní a přitom dobře fungující veřejnou dopravu může zajistit také vodík, se shodli odborníci na nedávném desátém ročníku mezinárodní konference Hydrogen Days 2019 v Praze. Výhody využívání vodíku jsou důvodem, proč dnes jezdí více než 500 vodíkových vozidel hromadné dopravy v Londýně, Hamburku, Miláně, Oslu a dalších městech. Vedle aut a autobusů se vodíkový pohon testuje nebo vyvíjí i u tramvají, vlaků, malých lodí nebo trajektů. Na konferenci Hydrogen Days také zaznělo, že vodík do roku 2050 může představovat až 24 % spotřeby energie států EU, snížit emise skleníkových plynů o 15 % a vytvořit 5,4 milionu pracovních míst.
 
Do roku 2025 by mělo také v ČR vzniknout 6 až 12 vodíkových čerpacích stanic, na jejichž rozvoj je jen do roku 2020 v rámci operačního programu Doprava připraveno přibližně 200 milionů korun. Odpovídá to cílům Národního akčního plánu čisté mobility, abychom naplnili směrnici o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, která navazuje na cíle EU při snižování emisí CO2 v dopravě. Na první vodíkové automobily na českém trhu se ještě čeká, i když signály, že to už bude, jsou silné.
 
Průkopníkem využití vodíku v dopravě chce být moravskoslezský region. Ostrava plánuje zcela vyřadit z městské dopravy všechny vznětové motory a nahradit je ekologickými vozy na elektřinu a vodík. Kraj také připravuje zapojení vodíkových vlaků do dopravní obslužnosti regionu. V Ostravě bude do dvou let vybudována vodíková plnicí stanice podpořená evropskou dotací. Cílem Moravskoslezského kraje pro příští desetiletí je minimum zplodin z veřejné dopravy. Do roku 2025 by mělo na silnicích v kraji jezdit 30 autobusů na vodíkový pohon. Prvních 10 by se během dvou let mělo objevit v Ostravě.
 
V Německu je provozováno už asi 50 vodíkových stanic. Němci plánují, že jich v roce 2023 budou mít 400. Hovoří se o vodíkovém autobusovém spojení z Berlína přes Drážďany do Prahy. Německo je ve využívání vodíku v dopravě velkou inspirací pro ostatní státy v Evropě.