name | autoweek.cz
60 let vozu Škoda 1100 OHC
08.12.2017 | Vladimír Rybecký | Auto archív
Sportovní Škoda 1100 OHC patří k nejkrásnějším produktům mladoboleslavské automobilky určeným pro motoristický sport. Jeden ze dvou dochovaných exemplářů otevřeného závodního vozu Škoda 1100 OHC je ozdobou sbírky Škoda Muzea.
Před 60 lety, na sklonku roku 1957, dospěla do finále stavba závodního vozu Škoda 1100 OHC. Automobil s interním typovým označením 968 byl určený původně pro vytrvalostní závody na okruzích. Nejprve vznikly dva otevřené vozy, na něž v roce 1959 navázala dvě kupé. Červený otevřený speciál je možné obdivovat ve sbírkách Škoda Muzea v Mladé Boleslavi.
„Škoda 1100 OHC, která je výborným příkladem českého inženýrského a konstruktérského umění, patří k výrazným milníkům 116letého angažmá značky Škoda na poli motoristického sportu,“ říká vedoucí Škoda Muzea Andrea Frydlová.
Vývoj dvoumístného sportovního automobilu začal na jaře roku 1956. Raritní vůz Škoda 1100 OHC pohání vpředu podélně uložený řadový čtyřválec se dvěma vačkovými hřídelemi v hlavě válců. Ze zdvihového objemu 1089 cm3 dává výkon 92 k při 7700/min, maximum otáček je na hranici 8500/min. V době svého vzniku měl vysoký litrový výkon 85 k/l. Původně spaloval vysokooktanový letecký benzin dodávaný dvojicí karburátorů československé značky Jikov, později italské Weber.
Závodní vůz měl rozvor náprav 2200 mm a vnější rozměry 3880 x 1430 x 964 mm. S karoserií vyrobenou z lehkého sklolaminátu měl hmotnost 550 kg. Nepřekvapí proto jeho maximální rychlost 190 až 200 km/h (podle zvoleného stálého převodu). Významnou roli hrál také nízký aerodynamický odpor účelně řešené karoserie. Její první varianta měla i dvojicí výklopných hlavních světlometů, které ale záhy ustoupily pro závody praktičtějšímu řešení se zabudovanými fixními světlomety s aerodynamickými kryty z organického skla.
Na rozdíl od předchozích typů Škoda Sport a Supersport, používajících robustní podvozek sériového modelu Škoda 1101, tvořil základ speciálu 1100 OHC prostorový rám svařený z tenkostěnných ocelových trubek. K vynikajícím jízdním vlastnostem přispělo takřka ideální rozložení hmotnosti mezi nápravy, u vozu s řidičem vážícím 75 kg v poměru 49,7 : 50,3 % ve prospěch poháněné zadní nápravy.
Spojka, pětirychlostní převodovka i rozvodovka byly soustředěny vzadu (Transaxle) tvořily jediný montážní celek. Nezávislé zavěšení kol má vpředu lichoběžníkovou nápravu, vzadu vlečené trojúhelníkové závěsy se šikmou osou kývání. Přesné a strmé řízení se ovládá prostřednictvím tříramenného volantu, který je pro snadnější nastupování odnímatelný. Koncem 50. let patřilo k progresivním prvkům také pérování dráty vypletených 15“ kol zkrutnými tyčemi.
Veřejnou premiéru a zároveň první vítězství si vůz Škoda 1100 OHC, řízený zkušeným členem továrního závodního týmu Miroslavem Fouskem, připsal koncem června 1958 na městském okruhu v Mladé Boleslavi. Do kokpitu speciálů usedali také Václav Bobek st., Václav Čížkovský, Josef Vidner a Jaroslav Bobek. Kromě domácích sportovních akcí dosahovali úspěchů také v zahraničí. Vzhledem k nelehké politické situaci přelomu 50. a 60. let minulého století se však angažmá závodního vozu z Mladé Boleslavi omezilo na socialistické země.
Po dvojici otevřených vozů s laminátovou karoserií, vyrobených v závěru roku 1957, následovaly v roce 1959 dva uzavřené vozy Škoda 1100 OHC Coupé s karoserií z hliníkového plechu. U rozměrnějšího kupé se podařilo dosáhnout velmi nízké hmotnosti 618 kg a zachovat vysokou rychlost.
Obě kupé byla bohužel v pozdějších letech poničena při haváriích v civilním provozu. Odborníci restaurátorských dílen Škoda Muzea ale v současné době intenzivně připravují znovuzrození Škoda 1100 OHC Coupé na základě dochovaného podvozku a agregátu jednoho z nich.
Oba otevřené vozy se dochovaly. Exemplář Škoda Muzea je vystaven v hlavní expozici a také se úspěšně účastní domácích i zahraničních veteránských akcí. Druhý vůz, v majetku oficiálního zastoupení Škoda UK, slouží k propagaci mladoboleslavské značky především ve Velké Británii.
„Škoda 1100 OHC, která je výborným příkladem českého inženýrského a konstruktérského umění, patří k výrazným milníkům 116letého angažmá značky Škoda na poli motoristického sportu,“ říká vedoucí Škoda Muzea Andrea Frydlová.
Vývoj dvoumístného sportovního automobilu začal na jaře roku 1956. Raritní vůz Škoda 1100 OHC pohání vpředu podélně uložený řadový čtyřválec se dvěma vačkovými hřídelemi v hlavě válců. Ze zdvihového objemu 1089 cm3 dává výkon 92 k při 7700/min, maximum otáček je na hranici 8500/min. V době svého vzniku měl vysoký litrový výkon 85 k/l. Původně spaloval vysokooktanový letecký benzin dodávaný dvojicí karburátorů československé značky Jikov, později italské Weber.
Závodní vůz měl rozvor náprav 2200 mm a vnější rozměry 3880 x 1430 x 964 mm. S karoserií vyrobenou z lehkého sklolaminátu měl hmotnost 550 kg. Nepřekvapí proto jeho maximální rychlost 190 až 200 km/h (podle zvoleného stálého převodu). Významnou roli hrál také nízký aerodynamický odpor účelně řešené karoserie. Její první varianta měla i dvojicí výklopných hlavních světlometů, které ale záhy ustoupily pro závody praktičtějšímu řešení se zabudovanými fixními světlomety s aerodynamickými kryty z organického skla.
Na rozdíl od předchozích typů Škoda Sport a Supersport, používajících robustní podvozek sériového modelu Škoda 1101, tvořil základ speciálu 1100 OHC prostorový rám svařený z tenkostěnných ocelových trubek. K vynikajícím jízdním vlastnostem přispělo takřka ideální rozložení hmotnosti mezi nápravy, u vozu s řidičem vážícím 75 kg v poměru 49,7 : 50,3 % ve prospěch poháněné zadní nápravy.
Spojka, pětirychlostní převodovka i rozvodovka byly soustředěny vzadu (Transaxle) tvořily jediný montážní celek. Nezávislé zavěšení kol má vpředu lichoběžníkovou nápravu, vzadu vlečené trojúhelníkové závěsy se šikmou osou kývání. Přesné a strmé řízení se ovládá prostřednictvím tříramenného volantu, který je pro snadnější nastupování odnímatelný. Koncem 50. let patřilo k progresivním prvkům také pérování dráty vypletených 15“ kol zkrutnými tyčemi.
Veřejnou premiéru a zároveň první vítězství si vůz Škoda 1100 OHC, řízený zkušeným členem továrního závodního týmu Miroslavem Fouskem, připsal koncem června 1958 na městském okruhu v Mladé Boleslavi. Do kokpitu speciálů usedali také Václav Bobek st., Václav Čížkovský, Josef Vidner a Jaroslav Bobek. Kromě domácích sportovních akcí dosahovali úspěchů také v zahraničí. Vzhledem k nelehké politické situaci přelomu 50. a 60. let minulého století se však angažmá závodního vozu z Mladé Boleslavi omezilo na socialistické země.
Po dvojici otevřených vozů s laminátovou karoserií, vyrobených v závěru roku 1957, následovaly v roce 1959 dva uzavřené vozy Škoda 1100 OHC Coupé s karoserií z hliníkového plechu. U rozměrnějšího kupé se podařilo dosáhnout velmi nízké hmotnosti 618 kg a zachovat vysokou rychlost.
Obě kupé byla bohužel v pozdějších letech poničena při haváriích v civilním provozu. Odborníci restaurátorských dílen Škoda Muzea ale v současné době intenzivně připravují znovuzrození Škoda 1100 OHC Coupé na základě dochovaného podvozku a agregátu jednoho z nich.
Oba otevřené vozy se dochovaly. Exemplář Škoda Muzea je vystaven v hlavní expozici a také se úspěšně účastní domácích i zahraničních veteránských akcí. Druhý vůz, v majetku oficiálního zastoupení Škoda UK, slouží k propagaci mladoboleslavské značky především ve Velké Británii.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz