name | autoweek.cz
Chlouba Nového Zélandu: Škoda Trekka
21.04.2017 | Vladimír Rybecký | Auto archív
V roce 1966 byla na Novém Zélandu zahájena výroba lehkého terénního vozu pro farmáře Škoda Trekka s podvozkem z modelu Octavia. Trekka si získala velkou oblibu v době, kdy Novozélanďané prosazovali heslo „Kiwi can do it“, s nímž v té době Bruce McLaren vstoupil do formule 1.
Před 50 lety byla v novozélandském městě Otahuhu zahájena výroba farmářských vozidel Škoda Trekka. Do roku 1972 vzniklo 2500 těchto vozů. Vůz se zvýšenou průchodností terénem a nízkými provozními náklady byl vytvořený ve spolupráci mladoboleslavské automobilky se zástupci novozélandského importéra a místních specializovaných firem.
Automobilka z Mladé Boleslavi novozélandský trh objevila velmi záhy - vozy Laurin & Klement byly na Nový Zéland exportovány již před více než 100 lety. Importérem vozů značky Škoda, dodávaných na Nový Zéland z daňových a celních důvodů v demontovaném stavu (CKD - Completely Knocked Down), byla od roku 1956 společnost Motor Industries International v Otahuhu.
Jednoduché auto pro farmáře
Nápad vyvinout levné poloterénní vozidlo pro potřeby místních farmářů, řemeslníků a obchodních zástupců se zrodil v hlavě novozélandského importéra Phila Andrewse. Když prodal rodinnou firmu Motor Lines Noelu Turnerovi navrhl mu tento projekt realizovat. Původně uvažovali o britském motoru Bradford, ale nakonec se rozhodli použít jako základ vůz Škoda.
Vůz navrhl Peter Risbridge. V letech 1965-1966 vzniklo několik návrhů a bylo ručně vyrobeno prototypů, které nesly rukopis bývalého vedoucího vývoje karoserií automobilů Škoda Josefa Velebného a novozélandského designera George Taylora. Ocelové plechové díly karoserie, připomínající Land Rover Series I, vyráběla aucklandská firma H. J. Ryans, jinak výrobce sekaček na trávu.
Základem byla Octavia
Z Mladé Boleslavi byl v rozloženém stavu dodáván podvozek na bázi vozu Škoda Octavia, lišící se především zkrácením rozvoru z 2389 mm na 2165 mm a úpravou stálého převodu nápravy ze 4,78 na 5,25. K výhodám vozu Trekka patřilo nezávislé zavěšení všech kol a tuhý páteřový rám podvozku. Na velké světlé výšce 190 mm měly podíl i pneumatiky s rozměrem 5,90 x 15“. Nabídka výbavy na přání zahrnovala diferenciál s uzávěrkou, který vyvinul Ray Stone. To vše výrazně zlepšilo průchodnost vozu s pohonem zadních kol v terénu.
Vpředu podélně uložený čtyřválec OHV o objemu 1221 cm3 dosahoval výkonu 34 kW (47 k) při 4500/min a točivého momentu 87 N.m při 3000/min. Ve spojení se synchronizovanou čtyřrychlostní převodovkou umožňoval dosáhnout největší rychlosti 105-110 km/h při provozním podmínkám adekvátní spotřebě 11 l/100 km.
Zákazníci si mohli vybírat z pěti variant: třídveřových pick-upů ve dvou až osmimístném uspořádání s plátěnou nebo pevnou střechou z plastů, STW (kombi) či plážovou variantou. Vozy Trekka, nabízené též pod označením Škoda Trekka, měly délku 3590 mm, šířku 1600 mm a výšku 1785 až 2040 mm. Samotný vůz měl hmotnost 920-980 kg a užitečnou hmotnost 450-500 kg.
Trekka šla do světa i do války
Trekka jako první auto vyráběné na Novém Zélandu reprezentovalo vlastenecké nadšení pod heslem „Kiwi can do it“. Bylo představeno ve stejné době, kdy při Velké ceně Monaka vstoupil do formule 1 tým novozélandského závodníka Bruce McLarena.
Na Novém Zélandu nesmírně populární auto se prodávalo za cenu nižší než standardní Morris 1100, který se musel dovážet, takže se za něj platilo vysoké clo. V období 1966-1972 vzniklo okolo 2500 vozů Trekka, historicky prvního automobilu navrženého a vyráběného na Novém Zélandu. K exportním trhům patřila Austrálie, Fidži, Samoa a Vietnam. V roce 1971 bylo několik vozů Trekka ve formě CKD dodáno i do Indonésie.
Do Austrálie mělo být dodáno 720 aut bez dovozního cla na základě příslibu československé exportní organizace Motokov, že s Trekka začne montovat i v Austrálii. Jenže v Austrálii se prodalo jen 100 kusů, protože tam farmáři dávali přednost velkým autům Holden a Ford.
Ve Vietnamu byly vozy Trekka v době vietnamské války ve službách nemocnice vedené novozélandskými chirurgy. Skvěle se osvědčily v obvykle hlubokém bahně tamních cest. Jeden z pěti vozů dodaných do Vietnamu byl v roce 1969 z neznámých důvodů odeslán do Detroitu, kde jej převzal koncern General Motors!
Nejen Nový Zéland
Vozy Škoda se na Novém Zélandu úspěšně prodávají i dnes, stejně jako v Austrálii a na dalších 100 světových trzích. Fanoušci tohoto vozu na Novém Zélandu dodnes udržují v provozu asi 30 těchto vozů.
Podobný koncept použila automobilka Škoda i v Pákistánu, kde se v květnu 1970 rozeběhla výroba obdobného lehkého užitkového vozidla Skopak (Škoda-Pákistán). Užitkový automobil na podvozku Škody Octavia se v pákistánském Karáčí vyráběl do roku 1973 jako šestimístný pick-up či dvoumístný užitkový vůz.
Automobilka z Mladé Boleslavi novozélandský trh objevila velmi záhy - vozy Laurin & Klement byly na Nový Zéland exportovány již před více než 100 lety. Importérem vozů značky Škoda, dodávaných na Nový Zéland z daňových a celních důvodů v demontovaném stavu (CKD - Completely Knocked Down), byla od roku 1956 společnost Motor Industries International v Otahuhu.
Jednoduché auto pro farmáře
Nápad vyvinout levné poloterénní vozidlo pro potřeby místních farmářů, řemeslníků a obchodních zástupců se zrodil v hlavě novozélandského importéra Phila Andrewse. Když prodal rodinnou firmu Motor Lines Noelu Turnerovi navrhl mu tento projekt realizovat. Původně uvažovali o britském motoru Bradford, ale nakonec se rozhodli použít jako základ vůz Škoda.
Vůz navrhl Peter Risbridge. V letech 1965-1966 vzniklo několik návrhů a bylo ručně vyrobeno prototypů, které nesly rukopis bývalého vedoucího vývoje karoserií automobilů Škoda Josefa Velebného a novozélandského designera George Taylora. Ocelové plechové díly karoserie, připomínající Land Rover Series I, vyráběla aucklandská firma H. J. Ryans, jinak výrobce sekaček na trávu.
Základem byla Octavia
Z Mladé Boleslavi byl v rozloženém stavu dodáván podvozek na bázi vozu Škoda Octavia, lišící se především zkrácením rozvoru z 2389 mm na 2165 mm a úpravou stálého převodu nápravy ze 4,78 na 5,25. K výhodám vozu Trekka patřilo nezávislé zavěšení všech kol a tuhý páteřový rám podvozku. Na velké světlé výšce 190 mm měly podíl i pneumatiky s rozměrem 5,90 x 15“. Nabídka výbavy na přání zahrnovala diferenciál s uzávěrkou, který vyvinul Ray Stone. To vše výrazně zlepšilo průchodnost vozu s pohonem zadních kol v terénu.
Vpředu podélně uložený čtyřválec OHV o objemu 1221 cm3 dosahoval výkonu 34 kW (47 k) při 4500/min a točivého momentu 87 N.m při 3000/min. Ve spojení se synchronizovanou čtyřrychlostní převodovkou umožňoval dosáhnout největší rychlosti 105-110 km/h při provozním podmínkám adekvátní spotřebě 11 l/100 km.
Zákazníci si mohli vybírat z pěti variant: třídveřových pick-upů ve dvou až osmimístném uspořádání s plátěnou nebo pevnou střechou z plastů, STW (kombi) či plážovou variantou. Vozy Trekka, nabízené též pod označením Škoda Trekka, měly délku 3590 mm, šířku 1600 mm a výšku 1785 až 2040 mm. Samotný vůz měl hmotnost 920-980 kg a užitečnou hmotnost 450-500 kg.
Trekka šla do světa i do války
Trekka jako první auto vyráběné na Novém Zélandu reprezentovalo vlastenecké nadšení pod heslem „Kiwi can do it“. Bylo představeno ve stejné době, kdy při Velké ceně Monaka vstoupil do formule 1 tým novozélandského závodníka Bruce McLarena.
Na Novém Zélandu nesmírně populární auto se prodávalo za cenu nižší než standardní Morris 1100, který se musel dovážet, takže se za něj platilo vysoké clo. V období 1966-1972 vzniklo okolo 2500 vozů Trekka, historicky prvního automobilu navrženého a vyráběného na Novém Zélandu. K exportním trhům patřila Austrálie, Fidži, Samoa a Vietnam. V roce 1971 bylo několik vozů Trekka ve formě CKD dodáno i do Indonésie.
Do Austrálie mělo být dodáno 720 aut bez dovozního cla na základě příslibu československé exportní organizace Motokov, že s Trekka začne montovat i v Austrálii. Jenže v Austrálii se prodalo jen 100 kusů, protože tam farmáři dávali přednost velkým autům Holden a Ford.
Ve Vietnamu byly vozy Trekka v době vietnamské války ve službách nemocnice vedené novozélandskými chirurgy. Skvěle se osvědčily v obvykle hlubokém bahně tamních cest. Jeden z pěti vozů dodaných do Vietnamu byl v roce 1969 z neznámých důvodů odeslán do Detroitu, kde jej převzal koncern General Motors!
Nejen Nový Zéland
Vozy Škoda se na Novém Zélandu úspěšně prodávají i dnes, stejně jako v Austrálii a na dalších 100 světových trzích. Fanoušci tohoto vozu na Novém Zélandu dodnes udržují v provozu asi 30 těchto vozů.
Podobný koncept použila automobilka Škoda i v Pákistánu, kde se v květnu 1970 rozeběhla výroba obdobného lehkého užitkového vozidla Skopak (Škoda-Pákistán). Užitkový automobil na podvozku Škody Octavia se v pákistánském Karáčí vyráběl do roku 1973 jako šestimístný pick-up či dvoumístný užitkový vůz.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz