auta roku v evropě - část 2. | Auto archív | autoweek.cz

Auta roku v Evropě - část 2.

Auta roku v Evropě - část 2.

18.08.2009 | Rybecký Vladimír | Auto archív

Anketa Auto roku zprvu nebudila velký zájem a její vítěz se musel spokojit jen s několika řádky v odborném tisku. Postupně ale vliv ankety rostl a spolu s tím rostl i zájem automobilek o úspěch. Mnohé výsledky proto vyvolávaly pochybnosti o tom, zda v některých případech působení výrobců na volitele nepřekračuje únosnou mez. Této kritice učinilo přítrž především postupné rozšíření poroty do dalších zemí a zveřejnění hodnocení každého ze členů poroty.

1984 Fiat Uno
Malý hatchback, který byl nástupcem Fiatu 127, opět poskočil ve využití obestavěného prostoru. Jeho karoserie byla dílem Giorgetta Giugiara. V nabídce pohonných jednotek už nechyběly ani vznětové motory. Uno se setkalo s velkým prodejním úspěchem a po radikální modernizaci v roce 1989 se vyrábělo až do roku 1994.

1985 Opel Kadett E
Pátá generace vozu přinesla řadu technických novinek a aerodynamickou karoserii, kterou navrhli Gordon Brown a Hans Seer. Kromě hatchbacku se objevily i sedan, kombi Caravan a kabriolet. Obchodně velmi úspěšný vůz se ve Velké Británii prodával pod označeními Vauxhall Astra a Belmont, v USA hned pod několika značkami GM, v Austrálii jako Holden Astra a stal se i základem licenční výroby vozu Daewoo Racer. Produkce Opelu Kadett E skončila roku 1991.

1986 Ford Scorpio
Automobil vyšší střední třídy měl neobvyklou karoserii od Patrika Le Quémenta. Vpředu uložený motor poháněl zadní kola. Byl to první velkosériově vyráběný automobil standardně vybavený ABS. Ford Scorpio (ve Velké Británii pod jménem Ford Granada) se zprvu prodával slušně, ale jeho slabinou byla horší kvalita výroby. Problémy nevyřešila ani druhá generace vozu z roku 1994 a novátorský vůz zmizel v roce 1999 bez náhrady.

1987 Opel Omega A
Sedan vyšší střední třídy s klasickým pohonem měl vynikající aerodynamiku (byl to první sériový automobil s cx = 0,28). Zprvu trpěl špatnou kvalitou výroby, což se ale podařilo brzy odstranit a pak se setkal s velmi dobrým ohlasem ze strany kupujících. Ve Velké Británii se prodával jako Vauxhall Carlton. V roce 1994 jej nahradil nový model stejného jména, ale v Austrálii jeho výroba pod jménem Holden Omega pokračovala.

1988 Peugeot 405
Tříprostorový sedan střední třídy měl elegantní karoserii vytvořenou ve spolupráci se studiem Pininfarina. Vůz vynikal velkým vnitřním prostorem a jízdním komfortem. Nabídku karoserií rozšířilo i kombi Break. Byl u zákazníků velmi oblíbený a ve výrobě jej až v roce 1996 nahradil model 406.

1989 Fiat Tipo
Pětidveřový hatchback nižší střední třídy zaujal využitím obestavěného prostoru. Unikátní byl vysoce automatizovaný a robotizovaný způsob jeho výroby. Novinkou byla digitalizovaná přístrojová deska s číslicovými a grafickými ukazateli. V roce 1989 dostal protiblokovací brzdový systém ABS a až roku 1993 se začala dodávat i třídveřová verze. Nehezká karoserie, navržená Justynem Norekem ve studiu I.DE.A, vozu nezískala větší oblibu. I po modernizacích v letech 1991 a 1993 se dobře prodával jen v Itálii. Na stejném podvozku vznikl o dva roky později i vůz střední třídy Tempra.

1990 Citroen XM
Pětimístný automobil vyšší střední třídy navazující na model CX měl opět neobvykle tvarovanou aerodynamickou karoserii, jejíž tvary s výrazným klínovitým profilem byly dílem studia Bertone a Marca Deschampse. Opět byl vybaven vzduchokapalinovým pérováním, tentokrát v aktivní verzi označované Hydractive. Pro přetrvávající nedůvěru zákazníků, způsobená problémy jeho předchůdce CX, získal větší oblibu jen ve Francii. Vyráběl se až do roku 2000.

1991 Renault Clio
Tří- nebo pětidveřový malý hatchback navazoval na úspěšný model R5, ale po technické stránce měl blíž k většímu modelu R19. Zlepšené využití obestavěného prostoru bylo umožněno velmi dlouhým rozvorem náprav. Design byl dílem Michela Jardina. Clio se stalo velmi oblíbeným automobilem a v původní podobě se vyrábělo do roku 1998, kdy jej vystřídala nová generace.

1992 Volkswagen Golf III
Hatchback od Giorgetta Giugiara se stal etalonem kompaktních vozů nižší střední třídy a nejprodávanějším evropským automobilem. První Golf se představil už v roce 1975, ale ocenění se dočkala až jeho 3. generace. Ta se od předchozích lišila zaoblenými tvary a většími rozměry. Pro stejný vůz s karoserií sedan se používalo označení Vento (v USA Jetta), později se objevily i kombi Variant, verze s pohonem všech kol Syncro a kabriolet vybavený ochranným obloukem (1993). Třetí generace golfu prodejním úspěchem navázala na své předchůdce a stala se nejprodávanějším evropským automobilem. V roce 1999 ji nahradila čtvrtá generace.

1993 Nissan Micra
Malý hatchback se stal prvním oceněným vozem od neevropské automobilky. Pro evropské trhy se vyráběl na robotizované lince ve Velké Británii. Design prostorné a velmi praktické karoserie navrhl Ryoiči Kuraoka. Micra se stala jedním z prodejně nejúspěšnějších modelů značky. V Japonsku, kde rovněž získal ocenění Auto roku, se prodávala pod označením March. Micra prošla několika modernizacemi a v oceněné podobě vydržela ve výrobě až do roku 2002.

1994 Ford Mondeo
První automobil střední třídy koncipovaný jako globální vůz pro všechny světové trhy. Mondeo zaujalo vynikajícími jízdními vlastnostmi, nadprůměrná byla i jeho bezpečnostní struktura, vyhovující evropským i americkým standardům (novinkou např. byla standardní výbava airbagy). Design se zaoblenými tvary upřednostňoval nadčasovost nad atraktivitou. Mondeo se setkalo s velkým úspěchem především v Evropě a slušně se pod jmény Ford Contour a Mercury Mystique prodávalo i v USA. První generace se po několika poměrně zásadních proměnách designu vyráběla až do roku 2000.

1995 Fiat Punto II
Malý hatchback navázal na úspěchy svých předchůdců 127 a Uno. Zdařilá karoserie Giorgetta Giugiara zaujala novátorským řešením zadních světlometů ve sloupku karoserie. Krokem vpřed byla aplikace bezpečnostních systémů z vyšších kategorií. Přes proměnlivou kvalitu produkce se punto první generace stalo jedním z nejprodávanějších automobilů v Evropě. Vyrábělo se do roku 1999.

1996 Fiat Bravo/Brava
Italská značka překvapivě obhájila titul se dvojicí vozů nižší střední třídy, které nahradily model Tipo. Vozy s atraktivním designem měly nezvyklé odlišení tří- (Bravo) a pětidveřové (Brava) karoserie různými jmény. Design ve Fiat Styling Centru navrhli Peter Fassbender (Bravo) a Mauro Basso (Brava). Modelová řada Bravo/Brava nedosáhla očekávaný úspěch u zákazníků, mimo jiné pro problémy s kvalitou výroby, která skončila v roce 2001. Na stejném základě se vyráběl i vůz střední třídy Marea.

1997 Renault Mégane Scénic
Modelová řada vozů nižší střední třídy Mégane se představila už v roce 1995 a stanovila nová kriteria po stránce bezpečnosti kompaktních vozů. Ocenění získala revoluční pětimístná verze přenášející přednosti velkoprostorových automobilů do nižší střední třídy. Scénic tak vytvořil zcela novou kategorii rodinných automobilů. Tvůrcem designu karoserie byl Gérard Asensio, ale koncept vozu navrhla Anne Asensiová. Renault Scénic byl nejprodávanějším evropským minivanem a vyráběl se v původní podobě do roku 2003.

1998 Alfa Romeo 156
Sportovně laděný sedan střední třídy se čtyřdveřovou karoserií měl zdařilý design od Waltera d'Silvy z Alfa Styling Centra. Kromě vzhledu zaujal velmi obrými jízdními vlastnostmi. Mezi pohonnými jednotkami se poprvé objevilo vysokotlaké vstřikování nafty systémem Common Rail a poprvé bylo použito i páčkové řazení Selespeed. Základní karoserii sedan doplnilo sportovní kombi Sportwagon. Alfa 156 se stala nejprodávanějším vozem automobilky.

1999 Ford Focus
Automobil nižší střední třídy zaujal avantgardním, tzv. New Edge designem, který byl dílem Johna Doughtyho. Focus vynikl velkým vnitřním prostorem a vynikajícími jízdními vlastnostmi. K dispozici měl systémy aktivní bezpečnosti jako ABS, ESP a TCS. Kromě hatchbacku se vyráběly i čtyřdveřový sedan a kombi. Ford Focus se setkal okamžitě s velkým úspěchem, a to nejen v Evropě, ale i v USA, kde získal obdobný titul. Díky tomu byl Focus několik let nejprodávanější modelovou řadou na světě.

2000 Toyota Yaris
Japonský miniautomobil získal shodné ocenění i v Japonsku pod jménem Vitz. Jeho design navrhl Sotoris Kovos. Yaris nabízí nadprůměrný vnitřní prostor daný nezvykle velkou výškou. Netradičně je pojato uspořádání přístrojové desky. Základní verzi karoserie po roce doplnila varianta Yaris Verso na pomezí kombi a minivanu.

2001 Alfa Romeo 147
Hatchback nižší střední třídy má atraktivní tvar karoserie, který navrhlo studio Alfa Style Center pod vedením Wolfganga Eggera. Po mechanické stránce se jedná o zkrácenou verzi Alfy 156. Unikátní mezi kompakty byla nabídka šesti airbagů, ABS a dalších elektronických systémů aktivní bezpečnosti (EBD, ASR a VDC).

2002 Peugeot 307
Hatchback nižší střední třídy nahradil populární model 306. Zaujal atraktivními tvary karoserie. Základem je koncernová platforma PF2, na které později vznikl i Citroen C4. Vůz vyniká vnitřním prostorem, daným velmi dlouhým rozvorem náprav, a užitnými vlastnostmi. Kromě hatchbacku se nabízí i jako kombi, verze SW a coupé-cabrio. Patří k nejprodávanějším evropským automobilům.

2003 Renault Mégane II
Nová generace vozu vznikla už s využitím alianční platformy C, kterou používá také Nissan. Originální design je dílem Patricka Le Quémenta. Druhá generace ještě zlepšila ochranu cestujících v případě nehody. Vyrábí se opět i další karosářské varianty (hatchback, sedan, coupé, coupé-cabrio a minivan Scénic vč. prodloužené verze Grand Scénic), přičemž každá dodává vozu odlišný charakter.

2004 Fiat Panda
Na vzniku tohoto malého vozu se podílely studio Bertone (vnější tvary karoserie) a Institut I.DE.A (interiér). Miniautomobil s vynikajícím využitím obestavěného prostoru využívá tzv. platformu A, umožňující vznik celé řady dalších vozů. Vyrábí se v Polsku a patří k nejúspěšnějším vozům své třídy.

2005 Toyota Prius
První oceněný vůz s hybridním pohonem, který získal toto ocenění, se vyrábí už od roku 1997. Vítězná druhá generace přinesla jen mírnou modernizaci a na evropské podmínky je málo praktickým automobilem. Nečekaná volba Toyoty Prius znamenala, že zúčastnění novináři se postavili proti zájmům evropského automobilového průmyslu, který investuje do vývoje čistších vznětových motorů a podpořili úsilí japonských a amerických automobilek, sázejících na hybridní pohon. Prius je nejprodávanějším vozem s hybridním pohonem na světě, ale prosazuje se jen tam, kde jeho vysokou cenu snižuje možnost získat daňové úlevy.

2006 Renault Clio III
Třetí generce malého vozu přinesla do segmentu malých vozů mimořádnou úroveň bezpečnosti, kvality zpracování, pohodlí a prostornosti při čtyřmetrové délce. Malý vůz přinesl mnoho prvků a kvalit dosud běžných jen u vyšších kategroií. Vnější podoba vozu je dílem Steveho Lewise.
Clio se stalo prvním modelem v historii, který zvítězil podruhé - první generace tohoto vozu získala tiotul v roce 1991.

2007 Ford S-Max
Sedmimístný minivan překvapil zcela novým pojetím s výrazným sportovním charakterem, v této kategorii neobvyklým. Jury u něho ocenila silnou osobitost designu a vynikající míru bezpečnosti v kombinaci s prostorností a variabilitou interiéru. S-Max je typickou ukázkou tzv. kinetického designu Fordu, který navrhl tým stylistů evropského Fordu vedený Martinem Smithem.

2008 Fiat 500
Poněkud překvapivý, nicméně naprosto suverénní vítěz zaujal především retrodesignem, připomínajícím legenadární miniautomobil z 50. let. Městský třídveřový miniautomobil nepřinesl po technické stránce nic nového, protože jeho základ je v podstatě shodný s modelem Panda. Design vozu je dílem Franka Stephensona a studia Fiat Centro Style. U kupujících se setkal s obrovským úspěchem.

2009 Opel Insignia
Nejtěsnější vítěz historie přinesl novou kvalitu designu stejně jako mimořádnou technickou úroveň, posouvající špičkové technologie používané dosud jen u exkluzivních vozů do masové produkce. Přináší opět posun v nabídce úrovně aktivní i pasivní bezpečnosti, ale také umožňuje využití špičkových informačních a zábavních systémů. K tomu přidává nebývale bohatou nabídku pohonných jednotek a od počátku výroby i verze s pohonem všech kol. K novým systémům, uvedeným tímto modelem, patří pérování FlexRide, sledování dopravních značek Opel Eye a adaptivní osvětlení AFL s devíti přednastavenými režimy. Design karoserie je dílem Malcolma Warda.

 

 

  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.
  • Auta roku v Evropě - část 2.