asistenční systémy mohou snižovat bezpečnost v dopravě | Tiskové zprávy | autoweek.cz

Asistenční systémy mohou snižovat bezpečnost v dopravě

Asistenční systémy mohou snižovat bezpečnost v dopravě

12.08.2019 | | Aktuality

Výzkumníci z Univerzity Palackého v Olomouci a Akademie věd ČR mapovali, jaký pozitivní, případně negativní dopad mají asistenční systémy na dopravní bezpečnost. Projekt ADAS 2,34 milionem korun ze státního rozpočtu podpořila Technologická agentura ČR (TA ČR).
Najít nový prvek pro výcvik řidičů v době rozšiřování asistenčních systémů v automobilech si stanovili za cíl ve svém výzkumu specialisté z Univerzity Palackého v Olomouci a Akademie věd ČR. Technologická agentura ČR (TA ČR) projekt, který se snaží popsat a uchopit tuto inovaci také z celospolečenského hlediska, finančně podpořila z Programu OMEGA. Výsledkem je celý tematický výukový systém.
 
TA ČR podpořila ze státního rozpočtu 2,34 milionem korun výzkumný projekt s názvem ADAS, který je zaměřený na dopad moderních asistenčních prvků zabudovaných v automobilech na řidiče, potažmo bezpečnost v dopravě. Tvorbou a rozšířením nových postupů a metod v rámci vzdělávání a výcviku řidičů se zabýval tým výzkumníků z Filosofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR. Jejich cílem bylo dosáhnout většího počtu uvědomělých a informovaných řidičů, a tím na celospolečenské úrovni zlepšit dopravní kulturu v zemi.
 
Studie negativního dopadu asistenčních systémů na bezpečnost
Výzkumníci mapovali, jaký pozitivní, případně negativní dopad mají asistenční systémy na dopravní bezpečnost. Popisovali proces a míru adaptace řidiče na tento inovační prvek v motorových vozidlech.
 
„Asistenční systémy jsou extrémně rychle se rozvíjející fenomén automobilového průmyslu, který bude v budoucnu hrát zcela zásadní roli v užívání automobilů. Takovými inovacemi se musíme zabývat nejen po stránce vývojové, ale právě po stránce dopadů na člověka, protože jeho selhání stojí v pozadí až pětadevadesáti procent nehod. Z tohoto pohledu je státní podpora právě takovýchto výzkumů velmi důležitá,“ vysvětlil předseda TA ČR Petr Konvalinka.
 
Mezi asistenční prvky patří například tempomat, systém varování před čelní srážkou či vyjetím z pruhu, hlídání slepého úhlu, detekce únavy řidiče, rozpoznávání a zobrazení dopravních značek, nebo automatická dálková světla, parkovací asistent a navigace. Tým olomoucké univerzity pokryl problém jak z pohledu jednotlivého řidiče, tak z pohledu celé společnosti. Vyvinul nástroje pro prevenci i výcvik řidičů, které jim pomohou asistenční prvky přijmout, lépe pochopit jejich funkčnost a limity, a v konečném důsledku zabrání přeceňování jejich možností, nebezpečnému přenášení odpovědnosti na „stroj“ a snížení pozornosti při řízení.
 
Základem dotazníkové šetření
Tým využil poznatky z rozsáhlého dotazníkového šetření, jehož se zúčastnilo celkem 526 osob z celého generačního spektra oprávněných řidičů. Třetinu tvořily ženy. Předmětem dotazů nebyly jen samotné zkušenosti s asistenčními prvky, například ve smyslu: Dovedete říct, jak se v určitých situacích bude systém chovat? Zažil jste někdy situace, kdy Vám aktivovaný systém naopak způsobil nepříjemnosti? Ale například i názory a postoje lidí na přijetí systémů mezi povinnou výbavu, výuku užívání systému v autoškole apod.
 
Výsledky výzkumu
Výsledky výzkumu lze shrnout do několika závěrů a teorií. „Zjistili jsme, že ani nově vyvíjené inteligentní systémy dopravní bezpečnost nemusí zvýšit. Proč? Odpověď nabízí hned dvě teorie. Teorie kompenzace rizika hovoří o tom, že řidiči při jízdě počítají s určitou mírou rizika. Pokud je zavedeno nějaké bezpečnostní opatření, může se stát, že se řidiči přizpůsobí a začnou se podvědomě chovat více rizikově. Typickým příkladem je prvek ABS,“ vysvětluje vedoucí projektu Matúš Šucha z Univerzity Palackého v Olomouci.
 
Podle Geralda Wilda, který je autorem Teorie homeostázy rizika, má každý člověk vrozenou stabilní hladinu přijatelného rizika. Pokud se míra přijatelného rizika v některé oblasti života jedince změní, má tendenci chovat se tak, aby opět nastolil rovnováhu. „Informace poskytované inteligentními systémy mohou výrazně ovlivnit pozornost, která nám umožňuje získávat informace z vnějšího prostředí a správně na ně reagovat. Příliš mnoho informací z inteligentních systémů odvádí řidiče od řízení,“ dodal vedoucí projektu.
 
Výukové materiály k dispozici
Získané informace tým prezentoval při zkušebním workshopu. „Výsledkem výzkumu je efektivní, znalostní základ, který může stát, autoškoly či samotné automobilky využít k informačním kampaním, které masivní zavádění asistenčních prvků do systémů automobilů musí dle našeho názoru provázet. Tvůrcům těchto kampaní i všem ostatním je nyní k dispozici také unikátní interaktivní výukový software, příručka pro výuku v autoškole, informace pro prodejce automobilů, výuková videa k některým asistenčním prvkům a další výstupy,“ informoval Matúš Šucha.