negativní dopad elektromobility na zaměstnanost | Tiskové zprávy | autoweek.cz

Negativní dopad elektromobility na zaměstnanost

Negativní dopad elektromobility na zaměstnanost

05.09.2018 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Evropská komise při prosazování vozidel s elektrickým pohonem nedoceňuje negativní dopad negativní dopad na zaměstnanost. Uvádí to nejnovější zpráva FTI Consulting, kterou komentuje Sdružení evropských automobilek ACEA.
Nedávná zpráva společnosti FTI Consulting odhalila, že Evropská komise podceňuje důsledky nuceného prosazování automobilů s elektrickým pohonem na zaměstnanost v EU. Tato zpráva byla zveřejněna pouhý týden před důležitým hlasováním Evropského parlamentu týkajícím se budoucích emisních limitů CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla.
 
Jako součást svého návrhu, týkajícího se těchto cílů v oblasti CO2 po roce 2020, vydala Evropská komise „posouzení dopadů“, které mělo odhalit potenciální důsledky navrhovaných cílů snížení emisí na automobilový průmysl EU. Zatímco Komise uznává, že vozy s plně elektrickým pohonem a akumulátory jsou méně náročné na pracovní sílu než vozidla s motorem s vnitřním spalováním, zpráva FTI ukazuje, že Komise negativní dopad navržených cílů týkajících se emisních limitů CO2 podceňuje.
 
Podle zprávy, která shromáždila výsledky různých studií z nedávné doby, bude mít rychlý přechod na plně elektrické automobily velký dopad na zaměstnanost. Je to proto, že výroba a údržba elektrických vozidel s akumulátory jsou méně náročné na práci než u běžných vozidel vzhledem k menší mechanické složitosti a potřebě menšího počtu dílů.
 
Podle studie UBS, citované ve zprávě FTI, by to mohlo mít vážné důsledky na celý dodavatelský řetězec v automobilovém průmyslu s rozdílnými dopady na dodavatele dílů a součástí. Předpokládá se, že evropští dodavatelé budou vyrábět zhruba o 38 % méně dílů a komponent pro vozidla s elektrickým pohonem ve srovnání se ztrátou přibližně 17 % u výrobců automobilů. Studie poukazuje na to, že mnozí z těchto dodavatelů v EU jsou malé a střední podniky, které budou v krátkém časovém intervalu pravděpodobně více čelit problémům s tímto přechodem než výrobci automobilů.
 
Odhaduje se, že akumulátory budou v budoucnu představovat 35 - 50 % nákladů na elektricky poháněný automobil. Studie však poukazují na to, že je stále nejisté, zda se tyto akumulátory budou vyrábět v Evropské unii nebo zda se budou dovážet. Zpráva zdůrazňuje, že ve druhém případě bude přidaná hodnota u společností z EU (a milionů Evropanů, které zaměstnávají) u automobilů mnohem nižší.
 
Zákonodárci musí brát na zřetel skutečnost, že EU bude mimořádně závislá na vzácných materiálových zdrojích a akumulátorech vyráběných mimo Evropu. Navíc, i kdyby se akumulátory měly v EU vyrábět ve velkém, tyto poznatky ukazují, že pozitivní dopad na zaměstnanost by to mělo malý a vyžadovalo by to dovednosti, které současní zaměstnanci ve výrobě nemají.
 
V současné době představuje automobilový průmysl více než 11 % z celkové zaměstnanosti v EU. Ve 14 regionech v rámci EU - soustředěných v České republice, Německu, Itálii, na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku, Švédsku a ve Spojeném království - automobilový průmysl dokonce představuje více než 20 % celkové zaměstnanosti v průmyslu. Nucený přechod na elektricky poháněná vozidla bude podle zprávy FTI nepřiměřeně ovlivňovat pracovní místa v těchto regionech.
 
„Výrobci automobilů se chtějí co nejrychleji posouvat k vozidlům s nulovými emisemi. Avšak celý evropský dodavatelský řetězec automobilového průmyslu se bude muset přeměnit rychlostí, která je zvládnutelná, ochrání zaměstnanost a zajistí dlouhodobou životaschopnost tohoto odvětví,“ komentoval závěry zprávy generální tajemník ACEA Erik Jonnaert.
 
Jonnaert dodal: „Tato zpráva jasně ukazuje, že příliš přísné cíle v oblasti emisí CO2 a nereálné prodejní kvóty pro elektricky poháněné automobily s akumulátory (tzv. „Referenční hodnoty“) by mohly vést k vážným strukturálním problémům v celé EU."
 
Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu bude 10. září hlasovat o cílech v oblasti emisí CO2 po roce 2020, přičemž plenární zasedání Parlamentu se má konat počátkem října.