kvalitu ovzduší v čr ovlivňují domácí a zahraniční zdroje | Tiskové zprávy | autoweek.cz

Kvalitu ovzduší v ČR ovlivňují domácí a zahraniční zdroje

Kvalitu ovzduší v ČR ovlivňují domácí a zahraniční zdroje

27.12.2019 | | Aktuality

Největší vliv na kvalitu ovzduší mají domácnosti, doprava (s podílem asi 20 %) a v některých lokalitách průmyslové zdroje, říkají výsledky nejnovější analýzy příčin znečištění ovzduší v ČR. Jen za polovinu znečištění v oblastech s překročeným imisním limitem jsou zodpovědné české zdroje.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo výsledky podrobné analýzy příčin znečištění ovzduší zpracované v rámci aktualizace Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO). Analýzu připravil Český hydrometeorologický ústav. Zároveň se MŽP ohrazuje proti desinformacím o marginálním podílu na znečištění ze strany českého průmyslu, které se dostaly do médií (ihned.cz a idnes.cz) s použitím dat z dílčích výsledků analýzy, tedy před dopočtem do životního prostředí volně unikajících (tzv. fugitivních) emisí z průmyslu.
 
Z výsledků analýzy příčin znečištění ovzduší jednoznačně vyplývá, že na kvalitu ovzduší mají v celostátním měřítku největší vliv nejen domácnosti a doprava, ale v některých lokalitách jsou významné také průmyslové zdroje.
 
České zdroje
Za přibližně polovinu (případně více v závislosti na území) znečištění v oblastech s překročeným imisním limitem jsou zodpovědné české zdroje. Významnou roli tu hraje vytápění domácnosti a silniční doprava, lokálně také průmyslové zdroje. Co se týče emisí primárních částic PM, podílí se vytápění českých domácností na úrovni znečištění ovzduší částicemi PM10 a PM2,5 20 - 70 %, u benzo[a]pyrenu se jedná o 40 - 80 %.
 
Doprava se emisemi primárních částic podílí na ročních průměrech koncentrací PM10 a PM2,5 cca z 20 % (v Praze a Brně nicméně až kolem 60 - 70 %), na koncentrace benzo[a]pyrenu má doprava významný vliv pouze v Praze a Brně, do výše 10 - 30 %.
 
V případě průmyslových zdrojů byl zhodnocen zvlášť vliv vykazovaných emisí (emise vypouštěné do ovzduší definovanými výduchy a komíny) a fugitivních emisí (tj. emise v řadě případů nevykazované a uvolňované do ovzduší především při únicích z výrobních hal a ze skládek materiálů a paliv vč. manipulací s nimi na volných prostranstvích). Vykazované emise primárních částic z průmyslu se podílí na znečištění ovzduší částicemi PM10 a PM2,5 z 20 - 30 %, přičemž tento vliv se projevuje pouze v průmyslových lokalitách. Vliv průmyslu na znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem byl identifikován jako zanedbatelný s výjimkou koksoven v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek.
 
Co se týče vlivu fugitivních emisí z průmyslu, analyzovány byly ty provozy, u kterých lze významné fugitivní emise předpokládat. Jednalo se především o zdroje pro výrobu železa, oceli a koksu v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek a o slévárny. Výsledky analýzy ukázaly, že zdroje fugitivních emisí ovlivňují koncentrace částic PM10 a PM2,5 místy příspěvky v řádu až desítek µg/m3, přičemž tento vliv je soustředěn především do blízkého okolí těchto zdrojů.
 
Maximálně přesná data
K analýze příčin znečištění ovzduší byl poprvé použit pokročilý rozptylový model CAMx, který zohledňuje přeměnu látek v atmosféře, čehož standartní rozptylové modely nejsou schopny. CAMx počítá s přeměnou plynných prekurzozů (zejména emise NOx, SOx z průmyslu a NH3 ze zemědělství) na sekundární aerosoly, které přispívají ke znečištění PM2,5 a PM10. Model pracuje jak s českými emisemi, tak s emisemi ze zahraničních zdrojů v rámci celé střední Evropy. Dle výsledku modelování lze uzavřít, že se zahraniční zdroje podílí na znečištění v ČR cca 50 % (obecně platí pro znečištění PM10, PM2,5 i BaP). Zahraniční zdroje ovlivňují kvalitu ovzduší ČR zejména prostřednictvím sekundárních aerosolů. Moravskoslezský kraj je zasažen také přímým dopadem znečištění primárními emisemi emitovanými polskými domácnostmi.
 
Vliv zahraničí
Na význam přeshraničního znečištění ovzduší proto MŽP upozorňovalo Evropskou komisi již v rámci Clean Air Dialogu, který proběhl v Praze na podzim roku 2018. Evropská komise přislíbila při řešení této problematiky ČR pomocnou ruku.
 
MŽP dlouhodobě spolupracuje s okolními státy. Klíčová je přitom spolupráce s Polskem, které patří ze sousedních států k těm nejvíce znečištěným. I proto se MŽP aktivně účastnilo připomínkování polského Národního programu omezování znečištění ovzduší. Efekt opatření realizovaných v Polsku se ale projeví až v horizontu 2030. MŽP již několikrát Polsko vyzývalo, aby prioritně řešilo oblasti v česko-polském pohraničí, které jsou z hlediska kvality ovzduší nejvíce znečištěnou oblastí v Polsku a v Evropě. ČR nicméně nemá žádné silnější nástroje jak do řízení kvality ovzduší v Polsku zasáhnout.