name | autoweek.cz
EIB musí podporovat transformaci mobility EU
20.04.2021 | Vladimír Rybecký | Trendy
Evropská investiční banka EIB musí uznat, že nekonečný růst silniční a námořní dopravy je neudržitelný a uzavírá nás v éře s vysokými emisemi uhlíku, tvrdí Clara Bourginová z Counter Balance. Místo toho má EIB podporovat budování cyklistických stezek a elektrifikaci železnic.
„Nadcházející revize dopravní politiky Evropské investiční banky EIB poskytuje příležitost přesunout veřejné výdaje od projektů s vysokými emisemi uhlíku a znečišťujících látek k udržitelnějším způsobům dopravy, jako jsou vlaky, veřejná doprava a cyklistika,“ píše Clara Bourginová referentka pro politiku a advokacii v Counter Balance, skupiny nevládních organizací bojujících za reformu veřejných financí.
Analýza, kterou zveřejnila Counter Balance, zkoumá investice Evropské investiční banky EIB do dopravy a navrhuje skutečnou změnu kurzu. EIB je největším věřitelem na světě a finanční složkou Evropské unie. Odvětví dopravy je hlavní oblastí pro investice EIB, ale dosud nebylo šetrné ke klimatu. V letech 2016 až 2020 EIB investovala více než 4 miliardy eur do půjček na rozšíření letišť, 12,6 miliardy eur do silnic a dálnic a téměř 3 miliardy eur do znečišťujícího odvětví námořní dopravy. To je podle Counter Balance paradoxní v době, kdy se EIB transformuje na „klimatickou banku EU“ a má za úkol hrát klíčovou roli v evropském Zeleném údělu a plánech obnovy EU.
V listopadu 2020 schválila EIB klimatický plán, jehož cílem je sladit všechny své operace s cíli Pařížské dohody. Vítaný krok pro ekology byl učiněn oznámením zákazu rozšiřování kapacity letišť, přičemž banka tyto investice označila za porušující Pařížskou dohodu.
Plán přesto nezajistil, že dopravní portfolio EIB bude udržitelnější. Banka například čelí tlaku na zastavení financování rozšiřování sítě dálnic. Místo toho EIB navrhla cenový a ekonomický test na uhlík pro vyloučení některých z nejvíce znečišťujících silničních projektů. Vzhledem ke zkušenostem ze sektoru energetiky však panují pochybnosti o schopnosti těchto nástrojů správně prověřovat projekty náročné na uhlík.
Pokud má EIB přispět k přechodu na dekarbonizovanou budoucnost, musí podle Bourginové dojít v přístupu k odvětví dopravy k radikálním změnám. EIB v roce 2021 reviduje svoji dopravní politiku, už zastaralý dokument z roku 2011, který jí ponechává otevřené dveře k financování dopravy náročné na uhlík.
Ústředním požadavkem neziskových organizací je, aby EIB ukončila financování rozšiřování sítě dálnic, protože tyto investice jsou zjevně neslučitelné se závazky banky v oblasti klimatu. I přes své samozvané vedoucí postavení v oblasti klimatu EIB vloni například podepsala půjčku na rozšíření dálnice A49 v Německu, což je kontroverzní projekt silně zpochybňovaný občanskou společností. Výstavba dálnice povede ke zničení 27 hektarů lesa Dannenröder, který se nachází v chráněné krajinné oblasti se stromy starými více než 200 let.
Další problematickou součástí dopravního portfolia EIB je podpora rozšiřování přístavů a plavidel na LNG. Námořní doprava, která je často opomíjena jako odvětví znečišťující životní prostředí, představuje více než 2 % celosvětových emisí a je jedním z odvětví, kde je nejtěžší dosáhnout dekarbonizaci. Podle Bourginové lze jen těžko pochopit, jak může být neustálý nárůst námořní dopravy a mezinárodní přepravy zboží slučitelný s klimatickými cíli EIB. To se týká například půjčky EIB největšímu řeckému přístavu Pireus, hlavní platformě pro evropské námořní ambice Číny v rámci iniciativy Belt and Road.
Counter Balance tvrdí, že pro EIB je zásadní uznat, že, stejně jako v letectví, že nekončící růst silniční a námořní dopravy je neudržitelný a pouze nás uzavírá v éře s vysokými emisemi uhlíku. S ohledem na obrovské úsilí, potřebné k dekarbonizaci evropské mobility, by místo toho měly být veřejné finance zaměřeny na zvýšení podpory nízkouhlíkových druhů dopravy a infrastruktur, včetně veřejné dopravy, cyklistických stezek a elektrifikace železnic. Už není čas váhat, protože investiční rozhodnutí přijatá v těchto dnech budou formovat budoucnost naší ekonomiky pro nadcházející desetiletí.
Analýza, kterou zveřejnila Counter Balance, zkoumá investice Evropské investiční banky EIB do dopravy a navrhuje skutečnou změnu kurzu. EIB je největším věřitelem na světě a finanční složkou Evropské unie. Odvětví dopravy je hlavní oblastí pro investice EIB, ale dosud nebylo šetrné ke klimatu. V letech 2016 až 2020 EIB investovala více než 4 miliardy eur do půjček na rozšíření letišť, 12,6 miliardy eur do silnic a dálnic a téměř 3 miliardy eur do znečišťujícího odvětví námořní dopravy. To je podle Counter Balance paradoxní v době, kdy se EIB transformuje na „klimatickou banku EU“ a má za úkol hrát klíčovou roli v evropském Zeleném údělu a plánech obnovy EU.
V listopadu 2020 schválila EIB klimatický plán, jehož cílem je sladit všechny své operace s cíli Pařížské dohody. Vítaný krok pro ekology byl učiněn oznámením zákazu rozšiřování kapacity letišť, přičemž banka tyto investice označila za porušující Pařížskou dohodu.
Plán přesto nezajistil, že dopravní portfolio EIB bude udržitelnější. Banka například čelí tlaku na zastavení financování rozšiřování sítě dálnic. Místo toho EIB navrhla cenový a ekonomický test na uhlík pro vyloučení některých z nejvíce znečišťujících silničních projektů. Vzhledem ke zkušenostem ze sektoru energetiky však panují pochybnosti o schopnosti těchto nástrojů správně prověřovat projekty náročné na uhlík.
Pokud má EIB přispět k přechodu na dekarbonizovanou budoucnost, musí podle Bourginové dojít v přístupu k odvětví dopravy k radikálním změnám. EIB v roce 2021 reviduje svoji dopravní politiku, už zastaralý dokument z roku 2011, který jí ponechává otevřené dveře k financování dopravy náročné na uhlík.
Ústředním požadavkem neziskových organizací je, aby EIB ukončila financování rozšiřování sítě dálnic, protože tyto investice jsou zjevně neslučitelné se závazky banky v oblasti klimatu. I přes své samozvané vedoucí postavení v oblasti klimatu EIB vloni například podepsala půjčku na rozšíření dálnice A49 v Německu, což je kontroverzní projekt silně zpochybňovaný občanskou společností. Výstavba dálnice povede ke zničení 27 hektarů lesa Dannenröder, který se nachází v chráněné krajinné oblasti se stromy starými více než 200 let.
Další problematickou součástí dopravního portfolia EIB je podpora rozšiřování přístavů a plavidel na LNG. Námořní doprava, která je často opomíjena jako odvětví znečišťující životní prostředí, představuje více než 2 % celosvětových emisí a je jedním z odvětví, kde je nejtěžší dosáhnout dekarbonizaci. Podle Bourginové lze jen těžko pochopit, jak může být neustálý nárůst námořní dopravy a mezinárodní přepravy zboží slučitelný s klimatickými cíli EIB. To se týká například půjčky EIB největšímu řeckému přístavu Pireus, hlavní platformě pro evropské námořní ambice Číny v rámci iniciativy Belt and Road.
Counter Balance tvrdí, že pro EIB je zásadní uznat, že, stejně jako v letectví, že nekončící růst silniční a námořní dopravy je neudržitelný a pouze nás uzavírá v éře s vysokými emisemi uhlíku. S ohledem na obrovské úsilí, potřebné k dekarbonizaci evropské mobility, by místo toho měly být veřejné finance zaměřeny na zvýšení podpory nízkouhlíkových druhů dopravy a infrastruktur, včetně veřejné dopravy, cyklistických stezek a elektrifikace železnic. Už není čas váhat, protože investiční rozhodnutí přijatá v těchto dnech budou formovat budoucnost naší ekonomiky pro nadcházející desetiletí.
Další články
© 2024 autoweek.cz. Veškerá práva vyhrazena | O autoweek.cz