otazníky nad budoucností biopaliv | Trendy | autoweek.cz

Otazníky nad budoucností biopaliv

Otazníky nad budoucností biopaliv

27.09.2019 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Podle evropské směrnice RED II má v roce 2030 minimálně 14 % energie v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů. Není však nutné, aby šlo o biopaliva z potravinářských zdrojů přimíchávaná do klasických paliv. EU preferuje tzv. pokročilá biopaliva nebo elektromobily.
Podle Světové organizace pro zemědělství a výživu FAO se biopaliva 1. generace (z řepky, kukuřice, cukrovky, palmového oleje aj.) nepodílejí na snižování emisí skleníkových plynů. Naopak je uvolňují z použitých hnojiv i ze zemědělské techniky, takže emise CO2 zvyšují. Použití biopaliv navíc vedlo ke zdražení potravin na globálním trhu. Hlavním viníkem však není řepka, nýbrž importovaný palmový olej, z něhož se vyrábí třetina evropské bionafty. Rozšiřující se palmové plantáže vytlačují přirozené lesní porosty, které jsou obrovským přírodním pohlcovačem oxidu uhličitého.
 
FAO proto doporučuje přejít na biopaliva nebo bioplyn 2. generace vyráběné z nepotravinářských surovin, jako jsou použité oleje z domácností, tuk z kafilerií, metan z komunálního a skládkového odpadu nebo plasty zpracované pyrosyntézou.
 
Jak splnit závazky ČR vůči EU?
Ministerstva dopravy, zemědělství a životního prostředí ale poukazují na to, že zrušením povinnosti přimíchávání biosložek do paliv by Česká republika nesplnila závazek EU, podle kterého musí do roku 2020 10 % energie v dopravě pocházet z obnovitelných zdrojů. Dodavatelé pohonných hmot tak musí přimíchávat povinně alespoň 4,1 % biosložky do benzinu a 6 % do nafty.
 
„Zatím není jiná cesta, jak splnit povinnost snížit do roku 2020 v dopravě emise o 6 %,“ tvrdí odborný mluvčí České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) Václav Loula. Stát totiž přenesl zodpovědnost za to, že Česká republika dodrží 6% závazek snížení emisí oproti roku 2010, na distributory. Petrolejáři tím také plní další závazek státu: dodržet 10% podíl obnovitelných zdrojů v dopravě. Podle Svazu průmyslu a dopravy by zrušení povinnosti přimíchávání biosložek do paliv v ČR mělo negativní dopad na podniky vyrábějící biopaliva a navazující zpracovatele vedlejších produktů.
 
Agrárníci chtějí více lihu v benzinu
Nová směrnice EU o obnovitelných zdrojích energie RED II navíc ukládá České republice dosáhnout do roku 2030 podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě minimálně 14 %. To přinese zásadní změny ve složení palivového mixu v tomto segmentu. Vzhledem k tomu, že v roce 2016 činil podíl obnovitelných zdrojů v dopravě 6,4 % a letos to nebude o mnoho více, je jasné, že splnění cíle nebude jednoduché a bez alternativních paliv to rozhodně nepůjde. Navíc je zde požadavek, aby evropské automobilky snížily emise CO2 u osobních vozů do roku 2030 o 35 % proti roku 2021.
 
Ministerstva zemědělství z ČR, Polska, Bulharska a Slovenska proto podpořila záměr, aby čerpací stanice prodávaly Natural 95 s ještě vyšším podílem biosložky. Zavedení benzinu obsahujícího 10 % místo současných 5 % biosložky, tedy biolihu, připravují i petrolejáři a má podporu českého ministerstva zemědělství. Česká republika tak na biopaliva 1. generace nadále spoléhá. „Biopaliva 1. generace jsou v současné době prakticky jediným reálně použitelným a široce dostupným obnovitelným zdrojem energie v dopravě,“ tvrdí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
 
Co tedy místo řepky
Petrolejáři by mohli řepkovou biosložku MEŘO i další biopaliva 1. generace, vyráběná z potravinářských plodin, nahrazovat pokročilejšími biopalivy 2. a 3. generace. Bylo by to pro ně i výhodnější: „Biopaliva 2. generace je možné započítávat do úspor emisí dvakrát, ale v praxi to nemá smysl, protože zatím na trhu moc nejsou,“ říká Loula.
 
V ČR např. biopalivo z kafilerních tuků, tedy odpadů z potravinářství a gastronomie, vyrábí firma Oleo Chemical ve výrobním závodě v Liberci, ale její budoucnost je ohrožena, protože je v konkurzu. Koncem loňského roku začala výroba bionafty z odpadů také v továrně BioVis v Ústí nad Labem. Provoz patří Chemoprojektu otce a syna Plachých. „Jsme schopni dělat asi 100 000 tun bionafty ročně,“ uvádí Tomáš Plachý starší. Prvních 5000 tun bionafty z odpadu vyrobil loni i Agrofert. Na bionaftu druhé generace používá stejnou surovinu jako BioVis, tedy použité kuchyňské tuky.
 
Biopaliva 2. generace z dřevní štěpky v rámci evropského projektu COMSYN vyvíjí výzkumně-vzdělávací centrum UniCRE, patřící do holdingu Unipetrol. Komerční využívání takto vyrobených biopaliv předpokládá ředitel UniCRE Jiří Hájek během 5–8 let.
 
Největší problém biopaliv 2. generace vězí v tom, že jsou zatím ve srovnání s klasickými palivy i biopalivy 1. generace několikanásobně dražší.
 
Bez elektromobilů to nepůjde?
Podle výkonného ředitele ČAPPO Jana Mikulce není evropský cíl obnovitelných zdrojů v dopravě splnitelný bez výrazného nárůstu podílu elektroaut - odhadem 20 - 25 % nově registrovaných vozů. Za 10 let by se na spotřebě energie v dopravě měla podílet jen 0,8 %, a to především v MHD.
 
Mezi alternativní paliva lze také počítat stlačený zemní plyn. Použití CNG je od roku 2007 intenzivně podporováno, ale problémem je, že se podle EU neřadí mezi obnovitelné zdroje. Milan Fořt z firmy Bonett Gas, která je největším stavitelem plnicích stanic na CNG, ho vidí jen jako přechodnou záležitost na 15 - 20 let. „Pak bude CNG nahrazen jinými alternativními palivy - elektromobily nebo vodíkem, syntetickými palivy z CO2 a vody nebo biometanem, který lze vyrobit z bioplynu nebo umělou cestou z vody a oxidu uhličitého,“ domnívá se Fořt.
 
Text byl zpracován podle podkladů ČPS