z gm do čela gaz | Trendy | autoweek.cz

Z GM do čela GAZ

Z GM do čela GAZ

30.07.2009 | Rybecký Vladimír | Aktuality

Neobvyklý přestup učinil bývalý viceprezident a šéf nákupu koncernu General Motors Bo Andersson. Stal se výkonným šéfem ruské automobilky GAZ. Je to další doklad toho, jak v Rusku nenápadně vzniká silný hráč světového automobilového průmyslu nejbližší budoucnosti.

Bo Andersson (53) se stal předsedou představenstva druhé největší automobilky v Rusku GAZ. Bude odpovědný za řízení každodenního provozu automobilky. Není to nečekané, protože už před měsícem byl Andersson jmenován poradcem ruského miliardáře Olega Děripasky (41), jehož společnosti BasEl GAZ patří.
Pozoruhodné na tom je, že GAZ je prostřednictvím Děripasky a banky SberBank, která je největším investorem GAZu, partnerem společnosti Magna International v úsilí získat německou automobilku Opel. Děripaska prostřednictvím společnosti BazEl kontroluje 49 % Magny International.
Andersson rezignoval na svou funkci v GM v polovině června. Přitom se právě jemu připisovaly zásluhy za to, že se mu podařilo snížit každoroční výdaje GM na nákup o dvě miliardy dolarů. Andersson byl proto pokládán za jednoho z nejschopnějších manažerů ve vrcholném vedení GM. Andersson se do vedení GM dostal jako manažer švédského Saabu. Ke GM nastoupil v roce 1987 a později si získal pověst skvělého vyjednávače se subdodavateli v roli šéfa nákupu GM Europe. To jej v roce 2001 vyneslo do postavení viceprezidenta GM. To zastával až do roku 2007.
Automobilka GAZ vznikla v roce 1932 na základě pomoci Fordu Sovětskému svazu. Vyráběla terénní armádní vozy a osobní automobily pod značkami Čajka, Poběda a Volha. V roce 2007 začala výroba nové generace Volhy ve spolupráci s Chryslerem. GAZ má výrobní závod v Nižném Novgorodě, kde se už připravuje výroba vozů Opel. Předsedou představenstva GAZ Group je od roku 2006 bývalý prezident Ford of Europe a Maserati Martin Leach. Leach rovněž řídí spolupráci Děripasky s Magnou.
Automobilka GAZ v roce 2006 koupila anglického výrobce užitkových vozů LDV (nástupce automobilky Leyland), ale toho v lednu 2009 dovedla na pokraj bankrotu a musela jej prodat malajsijským investorům.
Podle neoficiálních informací je většinovým podílníkem Děripaskových společností ruský předseda vlády a bývalý prezident Vladimír Putin.
Magna International je společnost, kterou v roce 1957 v Kanadě založil původem Rakušan Frank Stronach. V Evropě Magna získala automobilku Steyr-Daimler-Puch ve Štýrském Hradci a v roce 2001 ji proměnila v automobilku Magna Steyr. Zde se vyráběly resp. vyrábějí auta pro značky Audi, Fiat, Chrysler a Jeep, Volkswagen, Mercedes-Benz, BMW a Saab a připravuje se produkce značek Aston Martin, Porsche, Peugeot a Mini. Většinovými vlastníky společnosti Magna International jsou Frank Stronach a jeho příbuzní Belinda Stronachová, Donald Walker a Siegfried Wolf. Menšinovým vlastníkem je společnost BazEl (Bazovij Element resp. BasEl - Basic Element) Olega Děripasky.

Rakouská Magna Steyer uzavřela smlouvu s Fordem o přípravě elektricky poháněných vozidel na bázi Focusu. V Ženevě ale představila i vlastní koncept platformy elektromobilu Mila EV, kterou nabízela jiným značkám jako komplet. V případě převzetí Opelu by tento elektromobil mohla Magna prodávat i v jeho síti. Mila má čtyřmetrovou karoserii. Lithio-ionové akumulátory umožňují tomuto vozidlu jízdu po dobu 2,5 hodiny, resp. na vzdálenost 150 km. Zajímavostí byly solární články umístěné na střeše, umožňující průběžné dobíjení akumulátorů.

  • Z GM do čela GAZ
  • Z GM do čela GAZ
  • Z GM do čela GAZ
  • Z GM do čela GAZ
  • Z GM do čela GAZ
  • Z GM do čela GAZ